Jitka Válová (narozena 1922) patří k osobnostem, které není třeba představovat. Se svojí sestrou, dvojčetem Květou, vytvořily výraznou tvůrčí dvojici, která obohatila českou tvorbu o nepominutelné, stylově jasně definované charakteristické dílo. Jejich monumentálně koncipované obrazy, přinášející neobvyklý pohled zejména na mužské tělo, kresby, grafiky i litá díla, jsou dokladem nejen zásadního (pevného) životního postoje a směřování, zakotvení v dimenzích světové moderní tvorby, ale také celoživotního sesterského tvůrčího dialogu a povzbuzování.
V tomto měsíci již podruhé chválím instalace na Národní třídě a okolí. Horká linka ve Špálovce a husarský kousek Kašparův v Nové síni svojí výraznou kurátorskou instalací se staly jakousi předehrou pro brilantní výkon Aleny Potůčkové právě v Topičově salonu.
Dokonale zvládnutý výstavní prostor připomíná ty nejlepší newyorské soukromé galerie i instalace ve velkých sbírkách, vytvořené v těsné souhře architekta, umělce a kurátora. Zde se podařil doslova instalační koncert dokonalého využití topičovského mobiliáře i zdánlivých nevýhod nepravidelnosti vedlejších výstavních sálků. Grafika, umístěná v úzké průrvě na zadních stěnách dělících příček, i litá „hudební“ díla v malém salonku u vstupu pak dokládají promyšlené a citlivé rozvržení.
Výstava je bohatá nabídkou toho nejdůležitějšího z díla o b o u sester – ano, kurátorka se rozhodla připomenout nedělitelnost tvorby obou umělkyň a právě onu přítomnost svérázného a vlastně naprosto ojedinělého dialogu. V době stále probíhajících analýz životních tvůrčích poutí umělců a jejich častých komplikací za doby normalizace či ještě dříve, v prvních letech totality, je navíc výstava dokladem možného, kvalitního a stále přínosného pevného postoje a názoru.
Více než padesátileté období autorčiny tvorby dává vzácnou možnost sledování tvůrčího vývoje i přijímání zevních vlivů, přetvářených vždy pod tlakem ojedinělé energie. Prostota života „na okraji“ existenční tísně jakoby souzněla s charakterem její (jejich) tvorby. I nedávno ještě nepříliš známý „doprovodný“ program, lité kresby na hudební a figurální motivy, dokumentuje velmi zajímavé pozdní inspirační období.
Chcete-li si kvalitně ozdobit pražské předjaří, tak se tomuto „setkání“ nevyhnete. Vše zde dostalo obrovskou jedničku.
kde: Topicův salon, Národní 9; kdy: do 9. 4. 2010, otevřeno Po, Čt, Pá 10:00–17:00, Út a St 10:00–18:00 hodin
