Praha - Ve věku 53 let včera večer náhle zemřel filmový kritik a producent Pavel Melounek. Filmový svět tak ztrácí významného producenta, který se podílel na výrobě úspěšných filmů jako například Snowboarďáci, Mrtvej brouk, Zdravý nemocný Vlastimilený Brodský či Z pekla štěstí. Právě pracoval na novém českém filmu Piko, který pojednává o lidech z drogové scény. Měl v plánu také hraný film v česko-německé koprodukci o Lídě Baarové.
„Měli jsme pracovní schůzku ještě s Ondrou Šrámkem, setkali jsme se v sedm, v klidu jsme si sedli, objednali si pivo a než ho donesli, tak Pavel zkolaboval,“ řekl Melounkův dlouholetý spolupracovník a přítel, filmový režisér Vladimír Drha. Přivolaná lékařská služba se snažila Melounka zachránit, ale bylo to marné, pravděpodobně se prý jednalo o embolii.
Drha na Melounka vzpomíná jako na velmi slušného a vlídného člověka, vynikajícího producenta a filmového kritika. Jeho nečekaná a náhlá smrt režiséra, který v Melounkově produkci natočil svůj snímek Anglické jahody, velmi zasáhla.
„Byl to první novinář, který psal o mých studentských filmech, měl zajímavý instinkt a uměl dávat dohromady lidi, byla to taková integrující postava. Byl to renomovaný filmový kritik a vždy byl u něčeho zajímavého,“ upozornil další filmový režisér Fero Fenič.
Rozhovor ČT s Pavlem Melounkem o filmu Piko
Který okamžik, která skutečnost rozhodla o tom, že jste místo dokumentárního projektu začali uvažovat vlastně o hraném filmu, který má žánrově nejblíže k dokumentární rekonstrukci?
Byl to asi okamžik, kdy jsme odhalili sílu příběhu Pavla Gregora a jeho souputníků Fífy a Horyny. Což bylo na dokumentárních předtáčkách. Ale i po nich, kdy se skutečné postavy začaly scházet nejen s Tomášem Řehořkem a námi, ale i hereckými protagonisty. Zvláště intenzivní byly schůzky Pavla a Tomáše s Rosťou Novákem, kde se objevovaly další a další skutečnosti… Vedle toho není bez zajímavosti, že Dan Horyna se se svým hereckým protějškem Štěpánem Benonim blíže seznámil až na dotočné. Ale pak si to „vynahradili“, strávili spolu několik odpolední a večerů, a jak mě informoval Dan Horyna, tak se vlastně „karmicky sblížili…“
Film vzniká ve vaší společnosti First Film, ale za významného přispění České televize, což je, jak je všeobecně známo, přece jen těžkopádná mašinerie s různými rozhodovacími úrovněmi. Jak ČT reagovala na tyto poměrně radikální tvůrčí a samozřejmě i realizační (a finanční) změny projektu?
Měli jsme štěstí na Centrum vzdělávacích pořadů a Alenu Müllerovou, která projektu od začátku věřila a pochopila, že je na místě v jistém okamžiku prohloubit fabulační linku. Projekt pak našel pochopení i na ředitelské úrovni… Finanční podmínky se příliš nezměnily, takže projekt dostal šanci.
Co se nakonec ukázalo být největším úskalím při realizaci filmu? Malá zkušenost mladého režiséra? Omezené finance? Časový pres? Široké mantinely, které takto pojatá látka představovala?
Pokud nějaké úskalí bylo, tak to byly možnosti, které vznikaly původně pro méně stylizovaný příběh, ale díky Tomáši Řehořkovi a výtečnému štábu se podařilo tyto realizační mantinely úspěšně překlenout.
Příběh tří reálných lidí, jejichž osudy tak dramaticky poznamenaly drogy, je určitě vhodnou prevencí proti závislosti. Uvažujete o nějaké specifické distribuci v kinech? Spolupráci se školami atd.?
Určitě. S Falconem se od začátku domlouváme na výrazné distribuční orientaci právě na střední školy a nejvyšší ročníky základních škol. Kromě hlavních premiér plánujeme celou řadu besed ke školním projekcím, kde kromě tvůrců a herců filmu budou přítomni podle možností i Gregor, Fífa či Horyna a také zástupci Národní protidrogové centrály při Ministerstvu vnitra ČR, která je jedním z našich partnerů…
Pavel Melounek vystudoval Fakultu žurnalistiky Univerzity Karlovy v Praze. Začínal v Zemědělských novinách, do roku 1993 vedl kulturní rubriku časopisu Reflex. V 90. letech byl pět let programovým ředitelem Febiofestu a šest let šéfem public relations Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.
Několik let působil také jako programový ředitel Mezinárodního festivalu filmů pro děti a mládež Zlín. Jeho jméno bylo spojeno i s organizací Fóra mladého filmu v Bratislavě a Mezinárodního festivalu filmových klubů v Banské Bystrici.
V roce 1995 patřil k zakladatelům společnosti Whisconti, která se kromě jiného věnovala i produkování celovečerních filmů. K jejím největším úspěchům patřil právě film Snowboarďáci.
Melounek také napsal několik knih o filmu, například Horečky všedního dne (1987), Proč se hraní kdekdo klaní (1989), Biják: Intimní osvětlení českého filmu (1994) a Čeští filmaři, něžní barbaři (1996).
