Příšerné děti Alice Nellis našly azyl v Bohnicích

Praha - V areálu psychiatrické léčebny v Praze-Bohnicích se od 17. června uskuteční šest repríz komorní opery skladatele Philipa Glasse Les enfants terribles (Příšerné děti). V produkci Národního divadla inscenaci připravuje Alice Nellis jako součást přehlídky scénografie a divadelního prostoru Pražské Quadriennale. Představení na motivy novely francouzského modernisty Jeana Cocteaua je pro Nellis operní premiérou.

Libreto vychází z románu Jeana Cocteaua a nabízí řadu interpretačních rovin. „Právě bývalá vývařovna v Bohnicích nám umožní tyto polohy rozvíjet,“ předpokládá režisérka, známá především jako filmařka, která netradiční prostor nalezla. „A je to prostor, na který stojí za to upozornit,“ domnívá se.

Základním tématem Příšerných dětí je podle ní láska přesahující hranice. „Opravdová láska není jen mateřská, mezi rodičem a dítětem, nebo milenecká, mezi mužem a ženou. Láska může mít navenek jakoukoli podobu, důležitá je podstata,“ poznamenala Nellis.

Z jejího pohledu disponuje opera na rozdíl od činohry nebo filmu jedním mimořádným předpokladem emocí - hudbou. „V činohře máte k dispozici text, režisér musí emoce i motivace postav teprve vytvořit. V opeře však máme díky hudební složce toto všechno jasně dané,“ vysvětlila Nellis.

Prostředí léčebny je podle ní dobrým východiskem pro vypravěče, který diváky příběhem provází. Líbí se jí klenutý strop vývařovny, ochozy i autentická patina. Jediným fyzickým zásahem budou bílé závěsy, které v různých situacích vytvoří menší prostory, případně v základní variantě velký nemocniční pokoj. K dalšímu modelování prostoru poslouží světelný design a projekce.

Tvorba amerického skladatele Philipa Glasse patří k tomu nejzajímavějšímu z klasické tvorby konce 20. století. Komorní opera Les enfants terribles (Příšerné děti) představuje ideální dílo pro uvedení v alternativním prostoru. Zachycuje hlavní postavy žijící ve světě svých představ, jimiž se izolují od reality. Cocteauův román se stal také předlohou pro stejnojmenný film Jeana-Pierra Melvilla z roku 1950.

K inscenaci byl přizván dirigent Petr Kofroň, jehož doménou je právě interpretace soudobé hudby. Hlavní role vytvoří Alžběta Poláčková, Jiří Hájek, kontratenorista Jan Mikušek a Ljubomir Popović.

Inscenací Les enfants terribles navazuje Národní divadlo na úspěch Glassovy opery La Belle et la Bete (Kráska a zvíře), kterou v sezoně 2003/2004 připravili Petr a Matěj Formanovi, rovněž v hudebním nastudování Petra Kofroně.

Premiéra Les enfants terribles se uskuteční v pátek 17. června 2011 od 20.00. Reprízy jsou naplánovány na 18., 20., 21., 23. a 24. června vždy od 21.00.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 7 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 7 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 9 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 12 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 18 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...