„Je to podobenství a zároveň hořký obraz našeho světa, kde jsou lidé i zvířata, staří i slabí, bezbranní vůči brutalitě a blbosti,“ říká režisérka Agnieszka Hollandová o svém nejnovějším snímku, který byl vybrán do hlavní soutěže 67. ročníku Berlinale. Na prestižní filmové přehlídce má tak svého zástupce díky ní projednou i česká kinematografie, protože ponuré drama Přes kosti mrtvých vzniklo v polsko-české koprodukci. Jednu z důležitých postav v něm ztvárnil Miroslav Krobot.
Film natočila Hollandová na motivy knižního morálního thrilleru spisovatelky Olgy Tokarczukové, který vyšel i česky pod názvem Svůj vůz i pluh veď přes kosti mrtvých.
„Tahle země není pro staré ženy“
Děj se odehrává v malé osadě na česko-polském pohraničí a hlavní postavou je excentrická učitelka angličtiny a milovnice zvířat v důchodovém věku Janina (Agnieszka Mandatová). „Náš film by mohl nést název: Tahle země není pro staré ženy. Svět, ve kterém žijeme a kde se tento příběh odehrává, je takovým místem. Hlavní postava je upřímná, vášnivá, štědrá, inteligentní, ale i šílená. Šílená vzteky, posedlostí zvířaty a soucitem k marginalizovaným lidem. Překypuje rebelií a rozhořčením,“ uvedla k filmu Agnieszka Hollandová.
V osadě dojde během lovecké sezony k několika záhadným vraždám bez zjevného motivu. Hrůza a zděšení, které vzbudí, kontrastují s nezájmem místních občanů, jimž nijak nevadí masové vyvražďování divokých zvířat při lovu.
Herecké obsazení je polské, jednu z větších rolí svěřila ale Hollandová českému herci Miroslavu Krobotovi. Sešla se s ním už před čtyřmi lety v dramatu Hořící keř, inspirovaném Janem Palachem. Na stejném snímku poznala i scenáristu Štěpána Hulíka a střihače Pavla Hrdličku, které přizvala také k natáčení svého posledního počinu.
Film, jehož polský název zní Pokot, se několik dní natáčel na Broumovsku a vznikal v koprodukci České televize. „Styl příběhu má v sobě českou citlivost a anarchismus. Olga Tokarczuková, jako mnoho polských spisovatelů, je českou kulturou fascinována a v téhle knížce je to cítit,“ domnívá se Hollandová, že Poláci a Češi mají (nejen v tomto filmu) společného víc než jen hranice.
Mezi hlavní soutěžní snímky se z českých naposledy probojovala v roce 2007 Menzelova adaptace Hrabalovy knihy Obsluhoval jsem anglického krále. Stejný úspěch se předtím podařil opět jen jeho snímku, za trezorové Skřivánky na niti dostal jako jediný český filmař hlavní cenu – Zlatého medvěda.
Sedmašedesátý ročník filmového festivalu Berlinale začne 9. února. Z desítky vybraných filmů, které pořadatelé odtajnili z hlavní soutěže, bude Agnieszce Hollandové konkurovat například finský režisér Aki Kaurismäki se snímkem Druhá strana naděje (The Other Side of Hope) nebo Izraelec Oren Moverman s adaptací nizozemského bestselleru Večeře (The Dinner) o rodině, jejíž děti se staly komplici zločinu.
