Praha - Společnost PPF Art a Galerie Zdeněk Sklenář připravily pro Galerii Václava Špály zajímavou výstavu, která představuje čínského malíře Wu Iia, který ve svých obrazech reflektuje svůj letní pobyt v Čechách. Návštěvníci tak spatří drobnější malby vytvořené olejem na plátno, což není technika tak úplně běžná pro čínské výtvarníky, zachycující letní Prahu, českou krajinu i akty českých žen. Letní inspirace doplňují tušové malby, na nichž se autor vyrovnává s čínskou historií či architekturou. Výstava Pražské léto potrvá do 5. ledna.
„Domnívám se, že Češi a Číňané mají jistý druh společné blízkosti, intimity,“ říká umělec, jehož jméno znamená v překladu Bojovník umění. Sám svá klidná, humorem a vlídností prodchnutá díla označuje jako „tichou pouť lehkého praktikování zenu“.
„Jen málokdo ze západních výtvarníků dokáže malovat tuší na papíře - tradiční čínskou technikou, vyžadující souzvuk myšlení a pohybu. Stejně tak málo Číňanů umí používat olej či temperu na plátně. Wu Ii jako jeden z mála umělců brilantně ovládá obojí. Jeho malby jsou inspirativní, pravdivé a dobrotivé,“ říká spolupořadatel výstavy galerista Sklenář.
Čínští malíři se začali malbě olejem, tedy malbě v západním stylu, věnovat teprve koncem 70. let 20. století. Wu Ii podle Sklenáře patří mezi průkopníky této techniky v Číně. „Čínští malíři také nemalují lidské tělo, natož nahé ženské tělo, to téměř padesátiletý Wu Ii dělal v Česku poprvé,“ doplnil galerista.
„Co se ženských aktů týče, chápu to tak, že se to po celém světě bere jako nejužší propojení přírody a člověka,“ komentoval část díla výtvarník, který ale vzápětí prozradil, že nejhlubší vjem z Prahy v něm zanechal Anežský klášter. „Viděl jsem tam sbírku středověké malby. Myslím si, že ten duch náboženství se tady nezměnil,“ tvrdí Wo Ii.
Česká republika je čtvrtým místem, které má to štěstí uvidět se pohledem Mistra nejstarší kultury světa. Tvůrčí pobyty už umělec absolvoval předtím v Německu, Francii a Japonsku.
K výstavě vychází též také katalog, kde umělcovy obrazy, které charakterizuje lehce naivistický výraz, doplňuje jeho deník z pobytu v Čechách.
