„Praha je citová záležitost.“ Kožená koncertuje s Českou filharmonií

Taková nabídka se neodmítá, domnívá se mezzosopranistka Magdalena Kožená, která se stala ve 120. sezoně České filharmonie historicky první rezidenční umělkyní tohoto orchestru. V této roli před publikum v pražském Rudolfinu předstoupí poprvé ve dnech 18. až 20. listopadu.

Úvodní rezidenční vystoupení Kožené bylo naplánované už na říjen, pěvkyně jej ale musela zrušit kvůli onemocnění svého doprovodu, japonské klavíristky Micuko Učidaové. Nyní se třikrát za sebou představí v sólových partech francouzského programu pod taktovkou Robina Ticciatiho.

Dvaatřicetiletý Brit je od roku 2009 šéfdirigentem Skotského komorního orchestru a byl mimo jiné nejmladším dirigentem, který stál za dirigentským pultem milánské Scaly. Na jeho návrh byla vybrána Mahlerova Čtvrtá symfonie, Kožená si přála představit Praze Debussyho cyklus Zapomenuté popěvky. 

„Už od mládí, když jsem si myslela, že ze mě bude možná klavíristka, byl Debussy můj nejoblíbenější skladatel a vždycky jsem k němu měla blízko,“ poznamenala pěvkyně. Francouzský tón programu udržuje i úvod koncertu – suita Gabriela Faurého Pelleas a Melisanda.

O vystoupení Magdaleny Kožené s Českou filharmonií uveřejní web ČT24 recenzi.

Pro mě je francouzská hudba něco speciálního. Mám na ni ráda, že je velice výtvarná. Francouzi píšou hudbu očima, pro mě jsou to nádherné obrazy a baví mě spojovat představivost s barevností, s tím, co člověk může dělat se svým vlastním hlasem.
Magdalena Kožená

Česká filharmonie je pro Koženou jen jednou z evropských rezidencí. Vystoupí také v londýnské Wigmore Hall, v sálech Berlínské, Hamburské a Lucemburské filharmonie a v Alte Oper ve Frankfurtu nad Mohanem. „Praha je ale více citová záležitost, že se sem můžu se čtyřmi, pěti projekty vrátit v jedné sezoně, je neobvyklé a dělá mi to velkou radost,“ tvrdí ale.

Nahrávám video

Další koncert má naplánovaný na leden, kdy díla Dvořáka či Brahmse představí s komorním souborem, mimo jiné se svým životním partnerem Sirem Simonem Rattlem. Šéfdirigent Berlínské filharmonie ale vystoupí tentokrát jako klavírista. V únoru pak se souborem La Cetra Barockorchester Basel bude interpretovat barokní hudbu v poloscénickém programu v režii Ondřeje Havelky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Knihovna ukradených nadějí vrací potomkům knihy obětí holocaustu

Projekt Knihovna ukradených nadějí si klade za cíl vrátit co nejvíce knih, jejichž majitelé přišli o život v koncentračních táborech, jejich příbuzným. Pracovníci brněnské židovské obce uložili na dvanáct tisíc svazků v provizorních prostorách, postupně je digitalizují a pátrají v nich po stopách, které by mohly pomoci identifikovat jejich původní majitele. Zatím se do rukou příbuzných dostaly dva.
před 2 hhodinami

Muse přepustili své jméno na sítích AI agentovi. Ironie, zní od fanoušků

Britská skupina Muse změnila názvy svých účtů na sociálních sítích. K čtyřpísmennému jménu přibylo slovo „band“. Důvodem je shoda jména kapely s názvem nového AI nástroje společnosti Meta. Část fanoušků nenechává bez komentáře ironii, že rockeři zpívající o úzkostech z rostoucího vlivu technologií ustoupili technologickému konglomerátu.
před 16 hhodinami

Hrad vystaví korunovační klenoty a připomene Habsburky na českém trůně

Pražský hrad opět veřejnosti zpřístupní české korunovační klenoty. A to v rámci výstavy, která sleduje osud těchto symbolů české státnosti počínaje nástupem Habsburků na český trůn před pěti sty lety.
před 18 hhodinami

V Benátkách uvedli film Naza o zabíjení Palestinců v Gaze

Na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru očekávaný dokumentární film Naza o válce v Pásmu Gazy od izraelských tvůrců Juvala Abrahama a Rachel Szorové. Tvůrci na tiskové konferenci řekli, že chtěli ukázat, jak zevnitř vypadá izraelský systém zabíjení Palestinců. Ve filmu anonymně vystupují izraelští vojáci a příslušníci tajných služeb, kteří popisují plánování vojenských operací v Pásmu Gazy včetně toho, jak se počítá s civilními oběťmi, napsala agentura Reuters.
před 22 hhodinami

Závišův kříž vydal další tajemství. Vědci objevili druhou relikvii

Vědci při novém průzkumu Závišova kříže z vyšebrodského kláštera objevili další relikvii. Jde o část dřeva, která se podle badatelů po staletí dotýkala hlavní relikvie – údajného úlomku kříže, na němž byl ukřižován Ježíš Kristus. Výzkum zároveň přinesl nové poznatky o drahokamech i dalších relikviích ukrytých uvnitř památky.
10. 9. 2026

Goethe ano, Bauhaus ne. AfD si může vyzkoušet vlasteneckou kulturu v praxi

Po vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku zaznívají od zástupců německé kulturní sféry obavy, jaké důsledky bude mít volební výsledek pro kulturu. Tím spíš, že AfD má silnou podporu i celostátně. Strana považovaná německou tajnou službou za prokazatelně pravicově extremistickou se netají tím, že upřednostňuje „vlasteneckou kulturní politiku“.
10. 9. 2026

Nebezpečné vztahy ve Slováckém divadle si zahrávají s city

Slovácké divadlo rozehrává milostné intriky francouzské aristokracie. Do repertoáru poprvé zařadilo Nebezpečné vztahy. Inscenace vychází z románu z osmnáctého století, který se dočkal řady divadelních i filmových zpracování.
9. 9. 2026

VideoBydžovská předvede Tango v Činoherním klubu

Herečka Zuzana Bydžovská se vrací do Činoherního klubu. Pražská scéna s ní v premiéře uvedla inscenaci Tango, kterou v šedesátých letech napsal polský dramatik Sławomir Mrożek. Je to hra o rozpadlé rodině, ve které se střetávají tři generace. Každá představuje jiný světonázor a jiný postoj ke svobodě. Inscenaci z šedesátých let divadlo posunulo do nedaleké budoucnosti. Svobodomyslní rodiče revoltují, potomci touží po řádu a pravidlech. Tango možná začíná jako groteskní komedie, ale postupně se mění v drama.
8. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.