Akční žánrovka s drsným severským feelingem, mainstreamovým tahem na bránu a namakaným Markem Wahlbergem, který je znovu zpátky v branži. Myslel si, že už skončil - nechtěl se nikdy vrátit. Ale podsvětí na něj uvalilo dluh, který musí být splacen, takže ho čeká ještě poslední velká fuška. Buď ji zvládne, nebo všichni, které má rád, půjdou do kytek. Tam, odkud vyšel, se totiž dluhy neodpouštějí. Stará zápletka v novém obsazení, islandském režijním aranžmá a lehce oldschoolovém stylu.
Před pár lety, v roce 2008, natočil Óskar Jónasson vážně míněný akční islandský thriller Z Reykjavíku do Rotterdamu. Bývalý pašerák chlastu Kristófer v něm na chvíli opouští poctivý a spořádaný rodinný život a vydává se ještě jednou po důvěrně známé pašerácké trase, aby dal do latě momentálně skomírající rodinné finance. Hlavní roli chlapíka, který uvízl v islandské pašerácké síti (předtím jsme ani neměli tušení, že nějaká taková existuje), si zahrál populární Baltasar Kormákur, jehož známe jako herce (Ďáblův ostrov) a jako porotce i z karlovarského filmového festivalu.
Přestože divné islandské akční thrillery vzbuzují pocit, že protagonisty islandských filmů by měli zůstat Vikingové, nostalgicky popíjející Andělé všehomíra a vulkanické gejzíry, a navzdory tomu, že tento žánr v islandském provedení rozhodně neboří kina, vymangelila produkce někde prachy na remake. A tady je! S nevelkým odstupem jen několika let a podobným, jen poněkud jinak „tónovaným“ příběhem. Zatímco islandský originál akcentuje spíše tíživý sociální kontext, rozvíjí americko-britský remake více klasické motivy zrady a pomsty. Kromě základních obrysů příběhu pak oba opusy spojuje osobnost herce, producenta a režiséra Baltasara Kormákura, jenž tentokrát přepustil figuru ústředního hrdiny Marku Wahlbergovi, aby mohl sám usednout do režijní ho křesla.
Seveřané táhnou na Hollywood
Skoro to tak v posledním roce vypadá. Jakoby Larssonova temná trilogie Milénium zatroubila k útoku, Dán Niels Arden Oplev v jedničce a Švéd Daniel Alfredson v návazných dvou dílech předvedli, že je zfilmovatelná, a vybudili k akci Hollywood v čele s Davidem Fincherem. A možná je jen otázka času, kdy hollywoodská produkce objeví potenciál dalšího klasika severské krimi Nora Joa Nesbøho, jehož Lovce hlav na filmovém plátně nedávno představil Morten Tyldum. Do třetice všeho dobrého (či spíše zlého) se seveřané prodychtili i do (prozatím) poslední epizody kultovní série Underworld: Probuzení, kterou spáchalo ambiciózní švédské režijní duo Måns Mårlind – Björn Stein. Koho by tedy překvapilo, že se při remakeu islandského thrilleru chytil i talentovaný Islanďan Baltasar Kormákur, který dobře věděl, do čeho jde, protože původní islandskou verzi zažil na vlastní hereckou kůži.
Tentokrát je to o tom, že za vodou jste v pašerácké branži až za branami přístavu a lebedit si ještě na palubě nákladní kocábky, že už máte odlifrováno, může být předčasné. V tuto chvíli se totiž ještě může stát cokoli, protože financové jsou prudiči, kteří nikdy nespí. A jestliže vám při jejich útoků prdnou nervy a vy nenápadně utopíte čtyři kila koksu, který by u vás mohli vyčenichat, můžete si na krk přivázat šutr a rovnou skočit za ním.
Z utopeného matroše práska nepořídíš…
…. a tvrdého místního dealera touhle historkou neobloudíš. Jediné přípustné řešení, zaručující přežití, je zacvakat extrémní dluh, zdekovat se do ústraní a doufat, že se na všechno rychle zapomene. A právě tohle se stalo mladšímu bráchovi Chrisovy manželky Kate, kterému za to šéf místní drogové sítě Briggs (jenž vypadá, že je permanentně sjetý, a tudíž všechno schopný) chce urvat jeho mladou a nezkušenou hlavu.
Napravený, z pašování vyléčený a nyní již pouze spořádaný otec rodiny Chris ví, že si nemůže jen tak nenechat zabít šváru, protože by to pak doma nevydržel, a vydává se na nebezpečnou záchrannou misi. Kdysi patřil na pašerácké trase (kde držel rodinnou tradici) k nejlepším, stal se legendou branže a tradovalo se, že to, co nedokáže provézt celníkům před nosem (pakliže něco takového vůbec existuje), nestojí za to, aby bylo uváděno na černý trh. Nic neumí lépe a nikde jinde nelze rychleji vydělat takový balík, který je třeba nacpat do Briggsova nenažraného chřtánu. Jenomže dokonalý plán rychle zkolabuje a Chris musí mazaně improvizovat v situaci, kdy chybný krok znamená, že definitivně dohrál.
Severský fičák v americké produkci
Více peněz a více hvězdného prachu - to je to, čím se tenhle remake na první pohled liší od originálu. To, co zůstává, je béčkově naředěná story s přiměřenou porcí akčních scén, pečlivě skrývaným (byť tušeným) hlavním záporákem a protahovanou zápletkou, která se vší silou snaží udržet logiku ještě na hraně uvěřitelného. Kormákur točí svižně, drsně a s nadhledem toho, kdo zná všechna klišé žánru a nebojí se je uměřeně použít, neboť evidentně nemá přehnanou ambici být za každou cenu původní. A také není! A kupodivu to ani zásadním způsobem nevadí. Alespoň takovému filmovému divákovi, který si přišel pro očekávanou porci standardně odvedené akce, předkládané ve slušném tempu i technickém provedení, čehož se mu v zásadě dostane.
A k tomu se přidává sveřepě podsaditý a v případě potřeby kupodivu i myslící borec Mark Wahlberg (Odstřelovač, Fighter) jako ústřední hvězda vyšší svítivosti, kterému (přestože se znovu pohybuje za hranicí zákona, neboť musí udělat, co je třeba) je možné držet palce, mimo jiné i proto, že nikdo sympatičtější se na place prostě neobjevuje. Ostatní figury mu více či méně zdatně sekundují – ať už je to odpudivý drsňák Giovanni Ribisi, robustní hajzl kapitán J.K. Simmons či oproti Underworldu poněkud „vyšisovaná“ Kate Beckinsaleová, demonstrující, že když ze sebe stáhne latex a změní barvu vlasů, dokáže vcelku přehlédnutelně (byť z jejího pohledu zřejmě nechtěně) splynout s davem.
Kontraband není víc, ale ani méně než standardní žánrovka, která neublíží, disciplinovaně naplní příslušná očekávání a bez velkého humbuku skrze vás prošumí do tichého zapomnění. Splyne v něm s početným fundusem jemu podobných a snadno zaměnitelných akčních prefabrikátů, které tu vždycky byly, jsou a budou pro naši, spíše momentální radost, potěšení a relaxaci. Bez nich by filmová krajina nebyla úplná, bez nich by paradoxně byla o něco (co vlastně nemá valnou cenu) chudší.
CONTRABAND. USA 2012, 110 min., české titulky, od 15 let, 2D. Režie: Baltasar Kormákur. Scénář: Aaron Guzikowski, Arnaldur Indriöason, Óskar Jónasson. Kamera: Barry Ackroyd. Hudba: Clinton Shorter. Hrají: Mark Wahlberg (Chris Farraday), Kate Beckinsaleová (Kate Farradayová), Ben Foster (Sebastian Abney), Giovanni Ribisi (Tim Briggs), J. K. Simmons (kapitán). V kinech od 26. ledna 2012.
