Po dlouhé nemoci zemřel herec a dabér Miroslav Moravec

Praha - Proslul nezaměnitelným, charismatickým, melodickým a podmanivým hlasem. Takový hlas by někdy svého nositele mohl až trochu zastiňovat, kdyby však nepatřil výraznému herci, jakým byl Miroslav Moravec. Dlouholetý člen pražského Divadla na Vinohradech a vynikající dabér, s jehož hlasem je nerozlučně spjat Fantomas, inspektor Kojak či komisař Moulin, podlehl dnes těžké nemoci necelé tři měsíce po 70. narozeninách. Přestože z poslední doby znala veřejnost Miroslava Moravce více díky dabingu, bylo u něj vždy na prvním místě divadlo. Na jevišti byl šťastný a bez divadla si neuměl život představit. Jen v posledních letech jej od milované práce vzdalovaly vleklé zdravotní problémy.

Narodil se 6. ledna 1939 v Praze. Říkal o sobě, že má žižkovskou výchovu, podědil však prý i hanáckou krev po rodičích, což se odráželo v jeho naturelu. Nikdy nechtěl být ničím jiným než hercem, ostatně „rád si hrál a dělal blbosti“ celý život. První herecké krůčky udělal mezi ochotníky na Žižkově. Během studií na divadelní fakultě Akademie múzických umění nastoupil do angažmá v Mostě, poté působil v divadlech v Chebu a Zlíně.

Řekli o Miroslavu Moravcovi

Gabriela VRÁNOVÁ:

Miroslav Moravec měl výjimečně krásný hlas a jeho fantastické uplatnění v dabingu si každý jistě vybaví hned na prvním místě.

Jiřina JIRÁSKOVÁ:

Byl neobyčejný gentleman, velmi laskavý kolega. A jakkoli si nemůžu v této chvíli naříkat na ten spolek vinohradský, jeho pozice v něm je nezastupitelná.

Valérie ZAWADSKÁ:

Mirek bude všem chybět. Nejenom jeho nezapomenutelný hlas, ale i jako člověk.

V roce 1968 se vrátil do Prahy a zakotvil v silném souboru Divadla Za branou Otomara Krejči. Po jeho násilné likvidaci pak přišlo 16 let „libeňského“ období v tehdejším Divadle S. K. Neumanna. Rád na něj vzpomínal. Z role do role šel později i v Městských divadlech pražských, tedy v ABC. Nakonec se mu v roce 1996 splnilo i přání stát se členem Divadla na Vinohradech.

„Věděl jsem, že budu Divadlu na Vinohradech slušet…“

„Věděl jsem, že budu Divadlu na Vinohradech slušet a ono bude slušet mně“, říkal s nadsázkou. S příchodem na jeviště Vinohrad „ztratil“ do té doby svůj pověstný culík. Hrál na jeho prknech osm let. Doménou Moravcova herectví byly charaktery, výrazní chlapi, ale i intelektuálové se schopností ironické sebereflexe či „padouši“. Blízká mu byla i karikatura a groteskní nadsázka.

Sehrál desítky rolí, od Mlynáře v Lucerně přes Kreóna v Oidipovi, Jindřicha v Becketovi až po doktora Bathybiuse v Nadsamci. Kdysi snil také o Cyranovi a králi v Hamletovi, na jevišti ho minuli, oba dva však alespoň nadaboval, čímž si to částečně vynahradil. Objevil se i v řadě filmů i v televizi, i když režiséři příliš jeho talentu nevyužívali. Hrál v detektivkách, v seriálech jako Panoptikum města pražského, Dobrodružství kriminalistiky či Četnické humoresky. Komediální stránku svého herectví ukázal také v komedii Playgirls, v sérii Byl jednou jeden polda anebo v Kameňáku 3.

Mluví Marais nebo Fonda

Melodického Moravcova hlasu a kultivovaného přednesu často využíval rozhlas, byl i vyhledávaným recitátorem v pořadech Lyry Pragensis a ve Viole a také namluvil mnoho zvukových knih. Popularitu však získal díky dabingu. Za své mistrovství získal několik ocenění, naposledy v roce 2002 prestižní cenu Františka Filipovského. „Dabovat postavu znamená znovu ji vytvořit,“ říkal herec, který svůj hlas propůjčil Jeanu Maraisovi či Henrymu Fondovi.

Svým hlasovým uměním mnohokrát dabované postavě pomohl, a umocnil tak projev hereckého originálu. Jedním z takových případů byl i jeho nezapomenutelný inspektor Kojak Tellyho Savalase a především komisař Moulin. Jeho představitel Yves Renier, s kterým se i osobně sešel, pak prý Moravce dokonce začal kopírovat, protože mu jeho hlubší tónina více slušela. Sám se snažil podmanivosti svého hlasu nezneužívat, i když ženy přitahoval. Byl to pro něj dar, ale především prostředek k dobrému herectví. Memoárům se dlouho herec vyhýbal, až v roce 2000 společně s Miroslavou Besserovou sepsali vzpomínkovou knihu, v níž tvrdili, že „Život je parádní jízda“.

  • Na jevišti vinohradského divadla autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/765/76487.jpg
  • Dabér Miroslav Moravec autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/765/76488.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Knihovna ukradených nadějí vrací potomkům knihy obětí holocaustu

Projekt Knihovna ukradených nadějí si klade za cíl vrátit co nejvíce knih, jejichž majitelé přišli o život v koncentračních táborech, jejich příbuzným. Pracovníci brněnské židovské obce uložili na dvanáct tisíc svazků v provizorních prostorách, postupně je digitalizují a pátrají v nich po stopách, které by mohly pomoci identifikovat jejich původní majitele. Zatím se do rukou příbuzných dostaly dva.
před 3 hhodinami

Muse přepustili své jméno na sítích AI agentovi. Ironie, zní od fanoušků

Britská skupina Muse změnila názvy svých účtů na sociálních sítích. K čtyřpísmennému jménu přibylo slovo „band“. Důvodem je shoda jména kapely s názvem nového AI nástroje společnosti Meta. Část fanoušků nenechává bez komentáře ironii, že rockeři zpívající o úzkostech z rostoucího vlivu technologií ustoupili technologickému konglomerátu.
před 17 hhodinami

Hrad vystaví korunovační klenoty a připomene Habsburky na českém trůně

Pražský hrad opět veřejnosti zpřístupní české korunovační klenoty. A to v rámci výstavy, která sleduje osud těchto symbolů české státnosti počínaje nástupem Habsburků na český trůn před pěti sty lety.
před 20 hhodinami

V Benátkách uvedli film Naza o zabíjení Palestinců v Gaze

Na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru očekávaný dokumentární film Naza o válce v Pásmu Gazy od izraelských tvůrců Juvala Abrahama a Rachel Szorové. Tvůrci na tiskové konferenci řekli, že chtěli ukázat, jak zevnitř vypadá izraelský systém zabíjení Palestinců. Ve filmu anonymně vystupují izraelští vojáci a příslušníci tajných služeb, kteří popisují plánování vojenských operací v Pásmu Gazy včetně toho, jak se počítá s civilními oběťmi, napsala agentura Reuters.
před 23 hhodinami

Závišův kříž vydal další tajemství. Vědci objevili druhou relikvii

Vědci při novém průzkumu Závišova kříže z vyšebrodského kláštera objevili další relikvii. Jde o část dřeva, která se podle badatelů po staletí dotýkala hlavní relikvie – údajného úlomku kříže, na němž byl ukřižován Ježíš Kristus. Výzkum zároveň přinesl nové poznatky o drahokamech i dalších relikviích ukrytých uvnitř památky.
10. 9. 2026

Goethe ano, Bauhaus ne. AfD si může vyzkoušet vlasteneckou kulturu v praxi

Po vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku zaznívají od zástupců německé kulturní sféry obavy, jaké důsledky bude mít volební výsledek pro kulturu. Tím spíš, že AfD má silnou podporu i celostátně. Strana považovaná německou tajnou službou za prokazatelně pravicově extremistickou se netají tím, že upřednostňuje „vlasteneckou kulturní politiku“.
10. 9. 2026

Nebezpečné vztahy ve Slováckém divadle si zahrávají s city

Slovácké divadlo rozehrává milostné intriky francouzské aristokracie. Do repertoáru poprvé zařadilo Nebezpečné vztahy. Inscenace vychází z románu z osmnáctého století, který se dočkal řady divadelních i filmových zpracování.
9. 9. 2026

VideoBydžovská předvede Tango v Činoherním klubu

Herečka Zuzana Bydžovská se vrací do Činoherního klubu. Pražská scéna s ní v premiéře uvedla inscenaci Tango, kterou v šedesátých letech napsal polský dramatik Sławomir Mrożek. Je to hra o rozpadlé rodině, ve které se střetávají tři generace. Každá představuje jiný světonázor a jiný postoj ke svobodě. Inscenaci z šedesátých let divadlo posunulo do nedaleké budoucnosti. Svobodomyslní rodiče revoltují, potomci touží po řádu a pravidlech. Tango možná začíná jako groteskní komedie, ale postupně se mění v drama.
8. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.