Padáci, panáci a jiné bytosti. Kosmická navštívení v obrazech Pavly Malinové

Panáček počmáraný je název kolekce obrazů Pavly Malinové, které od 24. 4. do 19. 5. 2013 vystavuje Galerie Entrance v Oranžérii Břevnovského kláštera. Pavla Malinová (*1985 Vsetín), výrazná absolventka malířského ateliéru Františka Kowolowského na Fakultě umění Ostravské univerzity, je finalistkou letošního ročníku Ceny kritiky pro mladou malbu. Kromě malby, kresby, wall paintings, grafiky, fotografie a tvorby objektů nebo videí se zabývá také hudbou.

Její rozměrné malby vynikají originálním stylem připomínajícím na jedné straně půvab dětské kresby a lidových obrázků, na druhé straně těží z principů surrealismu i světového „l´art brut.“ Mnohovrstevnaté obrazy Pavly Malinové s čitelnými odkazy na českou malířskou modernu jsou obydleny komplikovanými figurami žijícími spletité životy; šťávu a energii jim dodává výrazná barevnost a originální tvarosloví.

Nejnápadnější z výtvarného rukopisu Pavly Malinové jsou padáky - padáky místo hlavy, padáky místo očí, padáky, které se v různých verzích opakují na mnoha obrazech. Na nich se z nebe snášejí podivné, neohrabaně robustní, snad kosmické bytosti a proměňují naše vnímání i prostředí kolem.

  • Pavla Malinová: Panáček počmáraný autor: Marie Kohoutová, zdroj: ČT24
  • Pavla Malinová: Panáček počmáraný autor: Marie Kohoutová, zdroj: ČT24

Tvoří ho především oblé kulovité nebo půlkulaté tvarové prvky, které se násobí, vrůstají do postav i neživých věcí a navozují pocit plasticity gelu. Co je přirozeně oblé, stává se najednou ještě víc zaoblené a abnormálně hypertrofované, co je dlouhé - údy rukou, linie vlasů, čáry prstů – je ještě delší; z vlasů se stává skluzavka v bazénu, z prstů nosné sloupy spojené složitou architekturou do celkového obrazu. Pocit kosmického navštívení „obyčejné domácnosti“ umocňují paprsky, kterými bytosti z očí do očí komunikují, letadla ukrytá v koruně stromu svrhávající náklad živých zárodků nejrůznějších tvorů po nevyhnutelně rozkřáplé vejce i stařec, jehož vous je proudem modrého světla a v něm se vznášejících tváří. Zvláštní jsou zbytky antických sloupů, kolem kterých se navštívení, kontakt rukou i výron zárodků-hlav-bytostí uskutečňují.

Zpětnou vazbu směrem „vzhůru“ by mohly tvořit ženské bytosti ne nepodobné věstonickým Venuším, kterak vzrušeně mávají pažemi, ale co když to jsou křídla? Cítíme, že nadýchané podušky by mohly být vlastně padáky a mají naopak tendenci stoupat z pozemských do jiných sfér.

  • Pavla Malinová: Panáček počmáraný autor: Marie Kohoutová, zdroj: ČT24
  • Pavla Malinová: Panáček počmáraný autor: Marie Kohoutová, zdroj: ČT24

Není úplně jednoduché přečíst těchto devět obrazů, které Malinová v Entrance galerii vystavuje. Její panáčci počmáraní se pro svou zdánlivou příbuznost s naivitou dětské kresby jednoduše pouze tváří. Ve skutečnosti jsou hluboce zneklidňujícím průzorem do jiných světů, jejich oči nás pohlcují svou ne zrovna přátelskou temnotou a i gesta postav mluví řečí z jiného světa, aniž my úplně přesně chápeme jejich konání a jaký má smysl. Ale není to chyba těch panáčků.

Pavla Malinová: Panáček počmáraný, 24. 4. - 19. 5. 2013, Galrie Entrance, Markétská 28/1, 169 01, Praha 6-Břevnov.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Nejen boršč. Ukrajina gastronomií představuje světu své kulturní dědictví

Ukrajina v době pokračující plnohodnotné ruské invaze hledá nové způsoby, jak oslovit svět. Vedle tradiční diplomacie se stále více prosazuje ta kulturní, jejímž významným nástrojem se stává gastronomie. Prostřednictvím tradičních pokrmů i moderní kuchyně se země snaží představovat své kulturní dědictví a posilovat národní identitu.
před 14 hhodinami

Marhoul natočil anglicky film z éry Stalina. Scénář napsal americký konzervativec

Odehrává se v moskevské věznici, scénář napsal americký konzervativní komentátor Ben Shapiro a světovou premiéru měl na festivalu ve Varšavě. Režisér Václav Marhoul představil svůj čtvrtý celovečerní snímek Doznání, kterým má šanci opět oslovit i mezinárodní publikum. Příběh ze stalinské éry podle něj vypovídá o univerzálních morálních dilematech.
před 17 hhodinami

V Divočině hledají Issová, Vlasák a Loj přežití i smíření

Kláru Issovou, Juraje Loje a Jana Vlasáka propojilo od 15. října v kinech psychologické rodinné drama Divočina. Film otevírá témata toxických vztahů, skrytého domácího násilí i fenoménu prepperství. Jde o celovečerní debut režisérky Evženie Brabcové.
před 22 hhodinami

VideoAmore mio, Brno! Na Provázku vaří s diváky

Uvařit domácí gnocchi nebo upéct neapolskou pizzu mohli diváci společně s herci v novém představení Divadla Husa na provázku v Brně. Inscenaci Amore mio, Brno! definují jako „večer mezi cooking class, divadlem a dovolenou v Itálii“. Menu se pokaždé obměňuje. Autorem konceptu je herec s italskými kořeny Goran Maiello.
15. 10. 2026‌‌

Velký knižní čtvrtek nabízí rozhovor s Hilským či pohádku Doležalové

Na pulty knihkupectví míří po půl roce opět patnáct novinek, které se čtenářům rozhodl představit Velký knižní čtvrtek. Jsou mezi nimi romány od českých autorů, domácí i zahraniční biografie, literatura faktu, knižní rozhovory o současném světě i příběhy pro děti a mládež.
15. 10. 2026‌‌

Máma zasáhla i lidi na druhé straně zeměkoule, těší Maximovou oceněnou v Soulu

Herečka Elizaveta Maximová obdržela cenu pro nejlepší herečku na jihokorejské přehlídce Seoul International Drama Awards. A to za hlavní roli ve snímku Máma, natočeného v koprodukci České televize. „Mám radost, že si mé a naší práce všimli i v zahraničí. Že náš komorní příběh o matce s intelektuálním postižením a její dceři zasáhl i lidi na druhé straně zeměkoule,“ podotkla herečka v rozhovoru pro Události, komentáře, které moderoval Lukáš Dolanský.
15. 10. 2026‌‌

Zemřel fejetonista Rudolf Křesťan

Zemřel spisovatel a publicista Rudolf Křesťan, bylo mu 83 let. Nejvíc ho proslavily fejetony, jichž napsal přes tři tisíce. Krátké humorné texty založené na nadsázce, recesi a slovních hříčkách psal pro časopisy, vydával je i knižně, znali ho rozhlasoví posluchači i televizní diváci.
15. 10. 2026Aktualizováno15. 10. 2026‌‌

VideoFilmové premiéry: Fjord, Velrybí pád či Street Fighter

S hlavní cenou z festivalu v Cannes míří do českých kin morální drama Fjord o norsko-rumunské rodině, která je vystavená obvinění z domácího násilí a sledovanému soudnímu procesu. Toxický vztah řeší i česko-slovenská Divočina s Klárou Issovou a Jurajem Lojem v rolích manželů. Ve slovenském snímku Láska postrádá hlavní hrdinka, lékařka, tento blízký cit od své matky i dcery, ale pak je svědkem milujícího vztahu svého nevyléčitelného pacienta. Velrybí pád nabízí bizarní, ale seriózně a vědecky přesně pojatou zápletku, kdy muže hledajícího ostatky svého otce spolkne vorvaň. Akční Street Fighter vychází ze stejnojmenné populární série videoher. A thriller Minotaur sleduje ruského podnikatele, který se po začátku invaze na Ukrajinu dostává pod tlak v byznysu i manželství.
15. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.