Padáci, panáci a jiné bytosti. Kosmická navštívení v obrazech Pavly Malinové

Panáček počmáraný je název kolekce obrazů Pavly Malinové, které od 24. 4. do 19. 5. 2013 vystavuje Galerie Entrance v Oranžérii Břevnovského kláštera. Pavla Malinová (*1985 Vsetín), výrazná absolventka malířského ateliéru Františka Kowolowského na Fakultě umění Ostravské univerzity, je finalistkou letošního ročníku Ceny kritiky pro mladou malbu. Kromě malby, kresby, wall paintings, grafiky, fotografie a tvorby objektů nebo videí se zabývá také hudbou.

Její rozměrné malby vynikají originálním stylem připomínajícím na jedné straně půvab dětské kresby a lidových obrázků, na druhé straně těží z principů surrealismu i světového „l´art brut.“ Mnohovrstevnaté obrazy Pavly Malinové s čitelnými odkazy na českou malířskou modernu jsou obydleny komplikovanými figurami žijícími spletité životy; šťávu a energii jim dodává výrazná barevnost a originální tvarosloví.

Nejnápadnější z výtvarného rukopisu Pavly Malinové jsou padáky - padáky místo hlavy, padáky místo očí, padáky, které se v různých verzích opakují na mnoha obrazech. Na nich se z nebe snášejí podivné, neohrabaně robustní, snad kosmické bytosti a proměňují naše vnímání i prostředí kolem.

  • Pavla Malinová: Panáček počmáraný autor: Marie Kohoutová, zdroj: ČT24
  • Pavla Malinová: Panáček počmáraný autor: Marie Kohoutová, zdroj: ČT24

Tvoří ho především oblé kulovité nebo půlkulaté tvarové prvky, které se násobí, vrůstají do postav i neživých věcí a navozují pocit plasticity gelu. Co je přirozeně oblé, stává se najednou ještě víc zaoblené a abnormálně hypertrofované, co je dlouhé - údy rukou, linie vlasů, čáry prstů – je ještě delší; z vlasů se stává skluzavka v bazénu, z prstů nosné sloupy spojené složitou architekturou do celkového obrazu. Pocit kosmického navštívení „obyčejné domácnosti“ umocňují paprsky, kterými bytosti z očí do očí komunikují, letadla ukrytá v koruně stromu svrhávající náklad živých zárodků nejrůznějších tvorů po nevyhnutelně rozkřáplé vejce i stařec, jehož vous je proudem modrého světla a v něm se vznášejících tváří. Zvláštní jsou zbytky antických sloupů, kolem kterých se navštívení, kontakt rukou i výron zárodků-hlav-bytostí uskutečňují.

Zpětnou vazbu směrem „vzhůru“ by mohly tvořit ženské bytosti ne nepodobné věstonickým Venuším, kterak vzrušeně mávají pažemi, ale co když to jsou křídla? Cítíme, že nadýchané podušky by mohly být vlastně padáky a mají naopak tendenci stoupat z pozemských do jiných sfér.

  • Pavla Malinová: Panáček počmáraný autor: Marie Kohoutová, zdroj: ČT24
  • Pavla Malinová: Panáček počmáraný autor: Marie Kohoutová, zdroj: ČT24

Není úplně jednoduché přečíst těchto devět obrazů, které Malinová v Entrance galerii vystavuje. Její panáčci počmáraní se pro svou zdánlivou příbuznost s naivitou dětské kresby jednoduše pouze tváří. Ve skutečnosti jsou hluboce zneklidňujícím průzorem do jiných světů, jejich oči nás pohlcují svou ne zrovna přátelskou temnotou a i gesta postav mluví řečí z jiného světa, aniž my úplně přesně chápeme jejich konání a jaký má smysl. Ale není to chyba těch panáčků.

Pavla Malinová: Panáček počmáraný, 24. 4. - 19. 5. 2013, Galrie Entrance, Markétská 28/1, 169 01, Praha 6-Břevnov.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 2 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 3 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
včera v 07:30

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026
Načítání...