Praha – Život a dílo Franze Kafky jsou světově proslulé. Téměř nic se ale neví o jeho třech sestrách, z nichž spisovatel nejvíce miloval tu nejmladší - Otýlii, provdanou Davidovou, které říkali Ottla. Jejímu tragickému osudu se v pondělí večer na ČT2 věnoval nový dokument z cyklu Neznámí hrdinové – Pohnuté osudy. V díle Nejmilejší sestra Franze Kafky na svou matku vzpomínala Věra Saudková, devadesátiletá dáma. Tvůrcům se podařilo natočit s ní rozhovor, přestože žádosti o ně už léta odmítá.
„Stal se nějaký zázrak a přes její dceru, paní Třeštíkovou, jsme s k paní Davidové dostali. A pak už to bylo jenom skvělý,“ říká režisér cyklu Neznámí hrdinové Roman Vávra. Kromě Věry Saudkové vystupují v dokumentu jako průvodci Ottliným osudem spisovatelka Alena Wagnerová, autorka knihy o Kafkově rodině, a spisovatel Arnošt Lustig.
„Měl ji hrozně rád a říkal, že kdyby nebyla jeho sestra, tak by si ji jako jednou ženskou na světě vzal,“ tvrdí o Franci Kafkovi Lustig. Ottla se jako jediná v rodině postavila dominantnímu otci a pronajala si domek ve Zlaté uličce, kde často pobýval právě i Franz. Jako první četla jeho povídky a starala se o něho i v době, kdy se u něj projevila tuberkulóza. „Řekla mu: ’Musíš jíst maso a já budu za tebe vegetariánka‛,“ vzpomíná Ottlina dcera Věra Saudková.
Ottla zůstala v Čechách i po německé okupaci. Byla svědkem toho, jak obě její starší sestry s rodinami odcházejí do transportů mířících na východ, a nakonec byla sama deportována do Terezína. Přihlásila se zde do dětského útulku, aby se starala o malé sirotky. Dva roky před koncem války byla do Terezína dopravena více než tisícovka židovských dětí z Polska, které měly být vyměněny za německé zajatce. Byly v žalostném stavu, Němci jim v jejich přítomnosti zastřelili rodiče. Ottla se stala jejich opatrovnicí a poté, co plány s výměnou ztroskotaly, s nimi byla deportována do vyhlazovacího tábora v Osvětimi, kde byli všichni hned po příjezdu zabiti.
