Nejslavnější český krtek opět na obrazovce

Praha – Když v roce 1956 začal připravovat výtvarník a režisér Studia Bratři v triku Zdeněk Miler vyprávění o tom, „jak krtek ke kalhotkám přišel“, netušil, že se pod jeho rukama rodí jeden z nejoblíbenějších hrdinů animovaného filmu pro děti. Pětapadesát let, které letos od vzniku krtečkových příhod uplynou, a zároveň blížící se devadesáté výročí narození Zdeňka Milera připomíná Česká televize večerníčkovou sérií O krtkovi. První díl se na obrazovkách objeví dnes v 18:45 na jedničce.

Málomluvný krtek se těší oblibě nejen u českých dětí, jak dokázalo i jeho představení na EXPO 2010 v Šanghaji. O tom, že jeho animované příhody budou bez komentáře, se rozhodlo už při výrobě druhého dílu Krtek a autíčko (1963). Na oblíbenou večerníčkovou postavičku přišel její autor náhodou.

"Byl jsem požádán, abych nakreslil na zakázku příběh o výrobě plátna. To jsou samé stroje a nic pro děti. Tam musí být nějaká figurka, která bude celý děj provázet, přemýšlel jsem… Chtěl jsem vymyslet něco nového, co ještě nikdo nedělá, ale vůbec mi to nešlo,„ vypráví Miler. “Říkal jsem si, že se půjdu projít do lesa a buď na něco přijdu, nebo to vzdám. Šel jsem do lesa a na nic jsem nepřišel. Byl jsem zničený. A když jsem vylezl na louku, zakopnul jsem o krtinu. Tak jsem si řekl: 'Jé, to je nápad, krtek!'"

Hned první příběh – Jak krtek ke kalhotkám přišel – z roku 1956 se setkal s úspěchem nejen u diváků, ale i u členů festivalových porot. Z filmového festivalu v Benátkách si přivezl dvě hlavní ceny a krátce poté k nim přidal i velkou cenu festivalu v Montevideu. Příběhy o krtkovi natáčel Miler podle vlastních námětů i podle námětů renomovaných autorů, jedním z nich byl i spisovatel Ivan Klíma. Diváci zatím znají čtyřicet krátkých snímků a i tři půlhodinové filmy: Krtek ve městě (1982), Krtek ve snu (1984) a Krtek filmová hvězda (1988).

„Dostalo se mi velké radosti i cti být se Zdeňkem Milerem téměř denně,“ vzpomíná dramaturg večerníčku Miloš Zvěřina. „Při jednom našem pracovním setkání mi pan režisér daroval originál návrhu známého loga studia Bratři v triku, kde vznikalo i mnoho oblíbených a úspěšných kreslených seriálů pro večerníček. Mám ho ve své pracovně na Kavčích horách, abych nezapomínal na kontinuitu slavné české školy animace.“

V té má Zdeněk Miler (* 21. února 1921 v Kladně), scenárista, animátor, výtvarník a režisér, určitě své místo. Dětský svět obohatil o mnohé půvabné hrdiny kreslených filmů a seriálů: O štěňátku (1960), O nejbohatším vrabci na světě (1961), Sametka (1967), O cvrčkovi (1977) a mnoho dalších. Dodnes umělecky ceněným Milerovým filmem je jeho první samostatný projekt O milionáři, který ukradl slunce (1948) na motivy básně Jiřího Wolkera. Miler vystudoval Grafickou školu a Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze. Od roku 1942 pracoval jako kreslíř Baťova filmového studia ve Zlíně. O tři roky později přešel do studia Bratři v triku, které vedl Jiří Trnka. Je autorem známého firemního loga, tři kudrnatí kluci v námořních tričkách zdobí mnohé ceněné české animované filmy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Vítězné video v prestižní soutěži vytvořila AI. Organizátoři změnili žebříček

Podvod. To bylo slovo, které se často opakovalo v komentářích, jakmile byly zveřejněny výsledky soutěže Nikon Small World in Motion. Experti upozorňovali, že pohyby na vítězném videu nejsou přirozené, neodpovídají jejich zkušenostem, a naopak působí, jako by ho vytvořila umělá inteligence (AI). Po upozornění ze strany vědců organizátoři vítězné video stáhli.
před 2 hhodinami

Korn či Chinaski. Kniha se zabývá ideologií postsocialistického popu

Hudební publicista Karel Veselý se v knize Touhy a sny věnuje ideologii českého postsocialistického popu. Na písních Chinaski, Jiřího Korna nebo Michala Davida představuje vývoj tuzemské mainstreamové hudby v uplynulých čtyřech dekádách.
před 4 hhodinami

Zemřel herec a dabér Jiří Štěpnička

Zemřel filmový a divadelní herec Jiří Štěpnička, bylo mu 79 let. Z filmových rolí si ho diváci v posledních letech pamatují například v roli plukovníka tajné policie ve snímku Ve stínu nebo ze seriálu Vyprávěj. V dabingu svůj hlas propůjčoval mimo jiné Harrisonu Fordovi.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Jižní Koreu rozhádal atentát na prezidenta z roku 1974. Může za to film

V Jižní Koreji vyvolal rozruch první hraný film inspirovaný pokusem o atentát na tamního někdejšího prezidenta Pak Čong-hie z roku 1974. Část politiků viní tvůrce ze zkreslování historie, zatímco ministr kultury se jich zastává. Protestuje se před domem populárního představitele hlavního hrdiny a filmaři z obav o bezpečnost oželeli účast na největším jihokorejském filmové festivalu. Ujišťují nicméně, že skutečnost jim posloužila jen jako inspirace pro příběh.
9. 10. 2026‌‌

Zemřel přední sklářský výtvarník a pedagog Vladimír Kopecký

Ve věku 94 let zemřel ve čtvrtek sklářský výtvarník, malíř a vysokoškolský pedagog Vladimír Kopecký. Informovala o tom jeho manželka Eva Kroftová. Kopecký dosáhl mezinárodního věhlasu, přispěl k rozvoji českého moderního sklářského umění. Byl spojen s pražskou Vysokou školou uměleckoprůmyslovou (UMPRUM), kterou absolvoval a na níž učil. Umělecká rada školy Kopeckému podle rektora Jindřicha Vybírala udělila čestný akademický titul.
9. 10. 2026Aktualizováno9. 10. 2026‌‌

Francouzská policie objevila dva Renoirovy obrazy ukradené v září

Obrazy byly odcizeny 8. září z Renoirova muzea v Cagnes-sur-Mer na jihovýchodě Francie. Dle regionálního francouzského serveru Nice-Matin byly nalezeny ve čtvrtek 8. října večer v jedné garáži. V souvislosti s případem zadržela policie několik osob.
9. 10. 2026‌‌

Nobelovu cenu za literaturu obdržela kanadská básnířka Anne Carsonová

Laureátkou Nobelovy ceny za literaturu pro rok 2026 je kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová. Ocenění uděluje Švédská akademie, podle níž „odvážné a nápadité dílo“ Carsonové „vytvořilo v hravém dialogu s tradicí nové formy pro současnou literaturu“. Ve svých knihách často odkazuje na starověkou řeckou a latinskou literaturu, kterou modernizuje a překládá.
8. 10. 2026Aktualizováno8. 10. 2026‌‌

Interiér dolní stanice lanovky na Sněžku proměnila multimediální expozice

V dolní stanici kabinové lanovky v Peci pod Sněžkou vznikla multimediální expozice Sněžka 1603. Na ploše více než 170 metrů čtverečních představuje přírodu, historii i příběhy Krkonoš. Její součástí je přes čtyři metry dlouhý plastický model Sněžky s videomappingem, panoramatická projekce přírodních živlů nebo interaktivní hry.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.