Nákladové nádraží Žižkov je opět kulturní památkou

Praha - Ministerstvo kultury opět prohlásilo Nákladové nádraží Žižkov kulturní památkou, informovalo o tom dnes sdružení Tady není developerovo, které se o záchranu nádražní budovy zasazuje. Památkový odbor ministerstva tak rozhodl již 21. února. Proti rozhodnutí se může odvolat vlastník objektu, který tak již v dřívějším řízení učinil.

Prohlášení budovy za kulturní památku znamená, že s ní její majitel nemůže libovolně nakládat, případně ji odstranit. Majitel objektu, tedy společnost Žižkov Station Development, rozhodnutí obdržela 28. února a od té doby běží patnáctidenní lhůta, ve které se může odvolat. V tom případě by pak o památkové ochraně nádraží rozhodovala jako odvolací orgán už sama ministryně kultury Alena Hanáková (STAN). Podle jejího dřívějšího vyjádření je památková hodnota budovy „nesporná“.

„I když se developer odvolá, bude po více než roce našeho úsilí pro paní ministryni politicky neúnosné námitkám developera vyhovět a ochranu opět sejmout,“ míní Matěj Stropnický, člen sdružení Tady není developerovo a zastupitel Prahy 3 za Stranu zelených. Podle něj se navíc začíná rýsovat možnost, že by zachráněná budova mohla po rekonstrukci sloužit Národnímu filmovému archivu.

Objekt již byl za památku jednou prohlášen, po odvolání vlastníka ale tehdejší ministr kultury Jiří Besser rozhodnutí zrušil a vrátil případ svým památkářům k přezkoumání. Nyní památkový odbor dospěl již podruhé k rozhodnutí, že Nákladové nádraží Žižkov je díky nezpochybnitelné historické, technické a architektonické hodnotě kulturní památkou.

Za památku byla vyhlášena rozlehlá hlavní budova nádraží, která je podle rozhodnutí mimořádně kvalitním příkladem funkcionalistické stavby technického určení a dochovala se v dost intaktní podobě. Památkou se ale na rozdíl od předchozího prohlášení už nestaly přilehlé budovy vrátnic a původní oplocení. Podle současného vyjádření ministerstva údajně již „pozbyly značnou část autenticity“.

Obsáhlé odůvodnění se opírá především o závěry čtyř nových znaleckých posudků, které doporučují budovu nádraží zachovat. Některé z nich připouštějí i rozsáhlejší úpravy budovy, kterým by památková ochrana neměla bránit. Jedná se například o možnost navýšení stavby o původně plánované, avšak nikdy nerealizované třetí podlaží (dle posudku Národního technického muzea).

Podle řady odborníků je Nákladové nádraží Žižkov jedinečnou ukázkou meziválečné industriální architektury. Dle Klubu Za starou Prahu je nádraží největší a nejlépe dochovanou funkcionalistickou průmyslovou budovou v Praze.

Nákladové nádraží bylo postaveno ve 30. letech 20. století, pravidelný provoz byl zahájen v březnu 1936 a ukončen v roce 2002. Funkcionalistické budovy se železobetonovým skeletem navrhli Karel Caivas a Vladimír Weiss, tratě projektoval Miroslav Chlumecký. Nádraží sloužilo především k zásobování Prahy, hlavně potravinami (proto bylo vybaveno i chladírnami), ale třeba i uhlím. Využívalo se také na vývoz zboží z Prahy.

Odpůrci prohlášení nádraží za památku mimo jiné poukazují na obrovské rozměry budov, které by byly ve statutu památkové péče v podstatě nevyužitelné, a tudíž i neudržitelné.

Společnost Žižkov Station Development vlastní Sekyra Group a České dráhy. Plánuje na území nádraží vystavět novou čtvrť. Konečné rozhodnutí MK by se také mělo promítnout do změny územního plánu, která je pro případnou přestavbu areálu nutná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Knihovna ukradených nadějí vrací potomkům knihy obětí holocaustu

Projekt Knihovna ukradených nadějí si klade za cíl vrátit co nejvíce knih, jejichž majitelé přišli o život v koncentračních táborech, jejich příbuzným. Pracovníci brněnské židovské obce uložili na dvanáct tisíc svazků v provizorních prostorách, postupně je digitalizují a pátrají v nich po stopách, které by mohly pomoci identifikovat jejich původní majitele. Zatím se do rukou příbuzných dostaly dva.
před 22 mminutami

Muse přepustili své jméno na sítích AI agentovi. Ironie, zní od fanoušků

Britská skupina Muse změnila názvy svých účtů na sociálních sítích. K čtyřpísmennému jménu přibylo slovo „band“. Důvodem je shoda jména kapely s názvem nového AI nástroje společnosti Meta. Část fanoušků nenechává bez komentáře ironii, že rockeři zpívající o úzkostech z rostoucího vlivu technologií ustoupili technologickému konglomerátu.
před 14 hhodinami

Hrad vystaví korunovační klenoty a připomene Habsburky na českém trůně

Pražský hrad opět veřejnosti zpřístupní české korunovační klenoty. A to v rámci výstavy, která sleduje osud těchto symbolů české státnosti počínaje nástupem Habsburků na český trůn před pěti sty lety.
před 16 hhodinami

V Benátkách uvedli film Naza o zabíjení Palestinců v Gaze

Na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru očekávaný dokumentární film Naza o válce v Pásmu Gazy od izraelských tvůrců Juvala Abrahama a Rachel Szorové. Tvůrci na tiskové konferenci řekli, že chtěli ukázat, jak zevnitř vypadá izraelský systém zabíjení Palestinců. Ve filmu anonymně vystupují izraelští vojáci a příslušníci tajných služeb, kteří popisují plánování vojenských operací v Pásmu Gazy včetně toho, jak se počítá s civilními oběťmi, napsala agentura Reuters.
před 20 hhodinami

Závišův kříž vydal další tajemství. Vědci objevili druhou relikvii

Vědci při novém průzkumu Závišova kříže z vyšebrodského kláštera objevili další relikvii. Jde o část dřeva, která se podle badatelů po staletí dotýkala hlavní relikvie – údajného úlomku kříže, na němž byl ukřižován Ježíš Kristus. Výzkum zároveň přinesl nové poznatky o drahokamech i dalších relikviích ukrytých uvnitř památky.
10. 9. 2026

Goethe ano, Bauhaus ne. AfD si může vyzkoušet vlasteneckou kulturu v praxi

Po vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku zaznívají od zástupců německé kulturní sféry obavy, jaké důsledky bude mít volební výsledek pro kulturu. Tím spíš, že AfD má silnou podporu i celostátně. Strana považovaná německou tajnou službou za prokazatelně pravicově extremistickou se netají tím, že upřednostňuje „vlasteneckou kulturní politiku“.
10. 9. 2026

Nebezpečné vztahy ve Slováckém divadle si zahrávají s city

Slovácké divadlo rozehrává milostné intriky francouzské aristokracie. Do repertoáru poprvé zařadilo Nebezpečné vztahy. Inscenace vychází z románu z osmnáctého století, který se dočkal řady divadelních i filmových zpracování.
9. 9. 2026

VideoBydžovská předvede Tango v Činoherním klubu

Herečka Zuzana Bydžovská se vrací do Činoherního klubu. Pražská scéna s ní v premiéře uvedla inscenaci Tango, kterou v šedesátých letech napsal polský dramatik Sławomir Mrożek. Je to hra o rozpadlé rodině, ve které se střetávají tři generace. Každá představuje jiný světonázor a jiný postoj ke svobodě. Inscenaci z šedesátých let divadlo posunulo do nedaleké budoucnosti. Svobodomyslní rodiče revoltují, potomci touží po řádu a pravidlech. Tango možná začíná jako groteskní komedie, ale postupně se mění v drama.
8. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.