Luděk Marold: Vaječný trh v Praze

Malíř a ilustrátor Luděk Marold patřil k největším talentům generace, která na uměleckou scénu nastupovala v 80. letech 19. století. Rok po svém nástupu na pražskou akademii byl vyloučen, údajně pro neodstranitelnou nepíli a urážlivé chování vůči třídnímu profesorovi. Akademie byla v té době řízena zastaralými metodami a studenti byli nuceni po dlouhé hodiny kreslit podle sádrových modelů. Tento typ výuky byl Maroldovi zcela cizí, byl však rozhodnutý stát se malířem. Díky finanční pomoci své tety odešel do Mnichova, kde se stal členem uměleckého spolku Škréta, jenž založili čeští studenti (například Alfons Mucha, Joža Uprka nebo Viktor Oliva). Přátelské vztahy s nimi vydržely Maroldovi celý život. V roce 1888 namaloval Marold obraz Vaječný trh v Praze, jenž se stal doslova senzací a přinesl mu úspěch.

Námět obrazu byl ovlivněn Maroldovou zálibou pro zachycování každodenních situací běžného života. Na plátně se mu podařilo vystihnout atmosféru pražského vaječného trhu, který se konal v nynější Rytířské ulici. O detailech obrazu, jenž byl označen jako první pražský plenér malovaný v ateliéru, pohovoří kurátorka Veronika Hulíková.

Veronika Hulíková je kurátorkou Sbírky umění 19. století. Vystudovala obor dějiny umění na Filozofické fakultě UK v Praze (2008). V Národní galerii se věnuje českému umění 2. poloviny 19. století. V roce 2009 připravila soubornou výstavu malíře Otakara Lebedy.

Nahrávám video

Na další díl seriálu Národní galerie nikdy nezavírá se můžete těšit opět v neděli 20. listopadu. Kurátorka Kristýna Brožová tentokrát představí obraz od Josefa Berglera ml., Heřman po bitvě v Teutoburském lese. Všechny předešlé díly naleznete zde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Rok od krádeže v Louvru. Evropská muzea dál čelí problémům se zabezpečením

Série krádeží v muzeích ve Francii a Španělsku vyvolala otázky ohledně zabezpečení cenných uměleckých děl. Odborníci upozorňují, že samotné kamery ani moderní technologie jejich ochranu nezaručí. Muzea navíc často sídlí v historických budovách, které nejsou na současné bezpečnostní hrozby připravené, a náklady na účinnější zabezpečení mohou dosahovat desítek tisíc eur za jediný obraz.
před 6 hhodinami

VideoV poezii na albu Fru Fru se najde každý muž s testosteronem

Skupina Fru Fru po třinácti letech vydala nové album. Na nahrávce s názvem Gramofonová deska zhudebnila verše Vítězslava Nezvala, Jana Skácela, Františka Ladislava Čelakovského nebo Alexandra Sergejeviče Puškina. Poezie přitom nebyla původním záměrem. „Hledal jsem zajímavá témata a zjistil jsem, že je už všechny napsali dobří básníci před sto lety,“ vysvětlil frontman Václav Bartoš. „Většina věcí je o lásce a o takovém pocitu, že jsem součástí něčeho, o čem dávno vím, ale přitom jsem nebyl schopný to napsat,“ dodal. „Každý muž, který má trošku testosteronu, se v tom vidí,“ míní.
před 7 hhodinami

Pardubické Postřižiny mají blíž k Hrabalovi než k Menzelovi

Dlouhé vlasy nezkrotné Maryšky, její rozvážný manžel, který se chce stát ředitelem pivovaru, a hlučný strýc Pepin. Do maloměstského života na začátku minulého století vrátily diváky Postřižiny podle románu Bohumila Hrabala. V premiéře hru uvedlo Východočeské divadlo v Pardubicích.
před 8 hhodinami

Kdo vraždil během Pražského povstání? Scenárista Vyprávěj napsal knižní krimi

Scenárista Rudolf Merkner, který stojí za seriálem Vyprávěj a za filmy Bobule či Rafťáci, se vrhl na zcela nový žánr. Napsal thriller Případ pražské bestie, ve kterém detektiv pátrá po sériovém vrahovi během Pražského povstání v roce 1945.
před 12 hhodinami

Zemřel herec, moderátor a výtvarník Otakar Jirák

Ve věku 77 let v sobotu zemřel herec, moderátor a výtvarník Otakar Jirák. ČTK o tom v neděli informovala jeho manželka Drahomíra. Jirák ztvárnil desítky rolí ve filmech i seriálech. Svým charismatickým hlasem se proslavil rovněž jako dabér. Namlouval například chlupatého mimozemšťana Alfa ve stejnojmenném americkém sitcomu, jeho hlasem mluvila i oranžová postavička Hele z televizního Studia Kamarád.
18. 10. 2026‌‌

Proměny Hradu za Havla: Rolling Stones dodali světla, německý prezident nábytek

Pražský hrad prošel během staletí své existence mnoha proměnami. Do jeho podoby zasáhl také první porevoluční československý a následně český prezident Václav Havel. Jak se jeho aparát popasoval s komunistickým dědictvím i nedostatkem financí, popsal v pořadu 90' ČT24 historik architektury Zdeněk Lukeš, který se tehdy i v následujících letech na péči o hradní areál podílel.
18. 10. 2026‌‌

Nejen boršč. Ukrajina gastronomií představuje světu své kulturní dědictví

Ukrajina v době pokračující plnohodnotné ruské invaze hledá nové způsoby, jak oslovit svět. Vedle tradiční diplomacie se stále více prosazuje ta kulturní, jejímž významným nástrojem se stává gastronomie. Prostřednictvím tradičních pokrmů i moderní kuchyně se země snaží představovat své kulturní dědictví a posilovat národní identitu.
16. 10. 2026‌‌

Marhoul natočil anglicky film z éry Stalina. Scénář napsal americký konzervativec

Odehrává se v moskevské věznici, scénář napsal americký konzervativní komentátor Ben Shapiro a světovou premiéru měl na festivalu ve Varšavě. Režisér Václav Marhoul představil svůj čtvrtý celovečerní snímek Doznání, kterým má šanci opět oslovit i mezinárodní publikum. Příběh ze stalinské éry podle něj vypovídá o univerzálních morálních dilematech.
16. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.