Kunderův Život je jinde, poprvé ale v Česku

Román Milana Kundery Život je jinde poprvé vychází v Česku. Román z přelomu 60. a 70. let vyšel ve francouzském překladu v roce 1973. Jediné české vydání je dílem exilového nakladatelství Sixty-Eight Publishers z roku 1979. V Česku byl dosud román jen těžko dostupný. Například Moravská zemská knihovna v Brně podle katalogu disponovala jen anglickým a francouzským vydáním. Do Česka Kundera nejezdí, k dění v rodné zemi se vyjadřuje sporadicky. Výjimku udělal nedávno, když podpisem podpořil plány nového koncertního sálu v Brně.

Kniha pojednává o osudech naivního básníka Jaromila na pozadí společenského dění v Československu. „Téma románu je existenciální: je to téma lyrismu. Revoluční lyrismus komunistického teroru mne zajímal, protože vrhal netušené demaskující světlo na odvěký lyrický sklon člověka,“ napsal Kundera o svém druhém románu.

Sedmaosmdesátiletý brněnský rodák žije ve Francii. Své nové knihy píše ve francouzštině a nesvěřuje českým překladatelům. Atlantis v posledních letech – kromě starších Kunderových děl – vydává v češtině jeho eseje, například o Franzi Kafkovi či Leoši Janáčkovi.

obrázek
Zdroj: ČT24

Spisovatel Milan Kundera, který byl za své dílo navržen i na Nobelovu cenu za literaturu, se narodil 1. dubna 1929 v brněnské Purkyňově ulici 6. „Narodil jsem se prvního apríla. To má svůj metafyzický význam,“ prohlásil v minulosti Milan Kundera.

Milan Kundera debutoval ve svých 24 letech sbírkou básní stalinistického ražení, nazvanou Člověk zahrada širá. Za drama Majitelé klíčů dokonce dostal Státní cenu Klementa Gottwalda. Svá raná díla ale později Kundera zavrhl a svým „opusem číslo jedna“ stanovil až sbírku povídek Směšné lásky.

Kunderův román Žert z roku 1967 bývá řazen mezi nejvýznamnější díla české poválečné literatury. Z Kundery učinil známou osobnost, která se vyjadřovala k dobovému dění. Dodnes známá je například jeho polemika o okupaci, kterou vedl v roce 1968 s Václavem Havlem. V polovině 70. let odešel Kundera do Francie a přijal francouzské občanství.

5 minut
Balaštík: Kundera své knihy překladatelům do češtiny dávat nechce
Zdroj: ČT24

Dnes už francouzský spisovatel s novináři nemluví, do své vlasti se sice po revoluci opakovaně vrací, vždy ale inkognito. Zapírá, že je tím slavným Milanem Kunderou a pokud jej dotyčný osloví, odmítá s ním mluvit. Přestože opakovaně přislíbil návštěvu různých čtení ze svého díla nebo divadelních představení, z akce se na poslední chvíli omluvil.

Milan Kundera je nositelem francouzského Řádu čestné legie, Velké ceny Francouzské akademie za celoživotní dílo, americké Hayesovy ceny za literaturu, rakouské Státní ceny za literaturu, Ceny Jeruzaléma nebo české Ceny Jaroslava Seiferta včetně Medaile Za zásluhy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 7 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 7 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 9 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 12 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 18 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...