Praha – Kulturní veřejnost dost překvapilo jmenování stomatologa a sportovního fanouška Jiřího Bessera ministrem kultury. Nová vláda si v souvislosti s kulturou vysloužila i další kritiku kvůli koaliční smlouvě. Z padesáti sedmi stran věnuje koalice kultuře necelou jednu, navíc podle odborníků ani nereflektuje skutečné potřeby. Hlavními prioritami kulturní politiky trojkoaliční smlouvy jsou nový památkový a audiovizuální zákon nebo narovnání vztahu s církvemi.
„Za úsek kultury jsem velice spokojen. Myslím, že průsečík na poli kultury je opravdu velký,“ nechal se slyšet ministr kultury Jiří Besser. Nic konkrétního ale zatím ke koncepci kulturní politiky neuvedl. „Nový památkový zákon musí být velice dobře připraven, stejně jako nový audiovizuální zákon a další legislativa,“ prohlásil pouze.
„Mám obavy, jestliže chceme skutečně proměnit kulturní politiku, potřebujeme vizi, tu v těch pár větách nevidím,“ ozývá se ale proti skromnému prostoru, který v koaliční smlouvě dostala kultura, ředitel Divadla Archa Ondřej Hrab. Není jediným z kulturní veřejnosti, kdo koncepci kritizuje. Návrh neřeší nejpalčivější problém české kultury – její centralizované financování a masivní podporu státních kulturních zařízení.
Tři čtvrtiny sedmimiliardového rozpočtu kultury spolykají příspěvkové organizace. Národní divadlo například dostalo od ministerstva kultury loni příspěvek ve výši půl miliardy korun, Národní galerie si ročně vyžádá čtvrt miliardy a Státní opera 150 milionů. Na ostatní kulturní aktivity mimo stánky vysoké kultury už mnoho prostředků nezbývá. Česká republika kráčí proti trendu kulturních politik vyspělých zemí Evropské unie.
„Očekávala bych od vlády, která potřebuje řešit dopady hospodářské krize a zlepšit ekonomiku, že bude pracovat s kulturou tak, jako dnes řada rozvinutých zemí, a sice dívat se na umění a kulturu jako na motor kreativity a inovace,“ doplňuje Marta Smolíková ze sdružení ProCulture.
Velkým problémem zůstává i samotný rozpočet ministerstva, který za zbytkem Evropy výrazně pokulhává. Ministr kultury ale vzkazuje, že s kulturní politikou budoucího programového prohlášení vlády bude kulturní veřejnost určitě spokojena.
