Kandidát na ministra Herman chce oživit projekt Kaplického knihovny

Praha - Slavný projekt nové budovy Národní knihovny od architekta Jana Kaplického není mrtvý a měl by být v Praze realizován. Lidovecký poslanec Daniel Herman, nominovaný na post ministra kultury, to uvedl v pořadu Hyde Park ČT. Prozradil, že je v současnosti v kontaktu s Eliškou Kaplicky, a naznačil, že budova by nemusela stát na Letné.

Nahrávám video

„Úžasný projekt knihovny pana architekta Kaplického, od jehož úmrtí uplynulo pět roků, to není vůbec mrtvé. Tento projekt stojí za to v nějaké formě oživit,“ uvedl Herman. Stavba by podle něj měla v modifikované podobě vyrůst v Praze: „Nechci být konkrétnější, je to v prenatálním stadiu, ale je to výzva.“

Na piedestal Evropy

„Jsem rád, že hodně komunikuji s paní Eliškou Kaplicky o této myšlence, protože si myslím, že takovéto projekty jsou schopny Českou republiku vynést na piedestal Evropy, kam srdce Evropy patří,“ říká dále Herman. Vdova po Kaplickém zdědila jeho značku Future Systems a stojí v čele nadace, která má umožnit realizaci návrhů ceněného architekta.

Daniel Herman v ČT promluvil také o svých představách, jak spravovat resort, který zřejmě dostane na starost. Prioritou číslo jedna je vybudovat silný tým náměstků a ředitelů odborů. Jména však zatím sdělovat nebude vzhledem k tomu, že sám dosud nebyl jmenován. Dále hodlá přednostně připravit koncepci státní kulturní politiky, schválit nový památkový zákon, zpracovat návrh památkové péče pro rok 2015 a stabilizovat situaci v Národní galerii.

Finance: Evropa a mecenáši

Dlouhodobým cílem je mu finanční stabilizace ministerstva: „Kultura je podfinancovaná. Jsem velmi rád, že se nám podařilo včlenit do koaliční dohody jedno procento ze státního rozpočtu na kulturu. To bylo téma, které KDU-ČSL silně akcentovala už před volbami, a všichni předsedové potenciálních koaličních stran to podepsali.“

Daniel Herman
Zdroj: Kateřina Šulová/ČTK

Plánuje však hledat i mimorozpočtové zdroje, a to především z evropských fondů, ale také z mecenášství, které chce podporovat. „I v české společnosti jsou osobnosti, hlavně z podnikatelského světa, které nestojí o reklamu na billboardech a bannerech, ale opravdu chtějí pomoci něčemu, o čem jsou přesvědčeni,“ tvrdí Herman.

Podpora živého umění

Mezi své priority řadí i podporu živého umění. Právě jeho zástupci minulý rok hlasitě protestovali proti krácení příspěvků na kulturní dění. „Podpora živého umění je rozhodně jedna z priorit, a budu-li pověřen službou v tomto resortu, tak to budu jako prioritu zohledňovat,“ slibuje Herman. Ministerstvo kultury podle něj sice není resortem silovým, ale přesto je nejvlivnější. „Není silový ve smyslu ekonomické síly, ale je to resort, který oslovuje tvůrce veřejného mínění,“ uvažuje kandidát na ministra kultury.

Daniel Herman…

  • … se narodil 28. dubna 1963 v Českých Budějovicích. Nejprve studoval na Pedagogické fakultě v Českých Budějovicích, později absolvoval Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v Litoměřicích.
  • Působil jako kněz v Táboře a okolí. Byl tajemníkem českobudějovického biskupa Miloslava Vlka, se kterým přešel po Vlkově jmenování arcibiskupem do Prahy. Působil také coby tiskový mluvčí České biskupské konference.
  • Svého času vedl Informační kancelář Ministerstva kultury nebo pražskou kancelář ekonoma Jana Švejnara, před vstupem do vrcholné politiky byl ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů.
  • Členem KDU-ČSL se stal loni v květnu, v říjnových volbách byl jako lídr pražské kandidátky KDU-ČSL zvolen do Poslanecké sněmovny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...