I Slováci kritizují Entropu, přesto ozdobí Národní divadlo

Brusel/Praha - Čin výtvarníka Davida Černého, který svou mystifikací mnohé pobouřil, dnes vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra obhajoval ve Štrasburku. Zastávají se ho i výtvarní odborníci. Opačného názoru jsou ovšem některé unijní země a strany, dnes se ozvala například Slovenská národní strana. Skládačka Entropa, která v minulých dnech pobavila i pobouřila Evropu, by se měla představit i v Praze. Umístěna by měla být na budově Nové scény.

Jeden z autorského týmu tohoto projektu, který by měl stát před budovou Rady EU po celou dobu českého předsednictví, Krištof Kintera potvrdil, že o této možnosti jednali autoři Entropy s Národním divadlem.

S možností dvou Entrop se počítalo ještě na začátku projektu. Původně měla stát jedna v Bruselu a jedna v Praze, ale pro přílišnou finanční nákladnost ze záměru sešlo. Nová scéna nebyla pro umístění zvolena náhodně - oficiální zahájení českého předsednictví proběhlo v jejím sousedství, v historické budově první české scény.

Nahrávám video

Evropa je před bruselským sídlem Rady EU instalována od pondělí, naplno by měla být spuštěna ve čtvrtek, kdy se všechny její části opravdu naplno rozhýbají a rozsvítí. Dílo má vláda pronajaté do konce června za 1,2 milionu korun, dva miliony zaplatila za přípravu projektu. Na zahájení budou přítomni představitelé české vlády i autoři.

Vondra: Entropa je umění. Nic víc, nic míň

Mimo jiné bude přítomen i Alexandr Vondra. „Projekt Entropa je umění. Nic víc, nic míň. Za poslední dva dny vyvolal spíše pozitivní reakce. Lidé reagují tak, jak se to děje na jiných výstavách,“ prohlásil dnes vicepremiér. Nicméně přiznává, že přiznáním Davida Černého, že jde o mystifikaci, byl šokován.

O popularitu se totiž objekt postaral, ale ještě před svým oficiálním uvedením. Ukázalo se, že dílo není prací 27 evropských umělců, ale výtvorem českého výtvarníka Davida Černého a jeho spolupracovníků. Ztvárnění některých zemí tak vyvolalo i kritické reakce.

Například Bulharsko vypodobnění své země s tureckými záchodky považuje za urážlivé. Dnes se ozvala také Slovenská národní strana. Slovensko zobrazil Černý jako balíček převázaný maďarskou trikolorou, což podle této politické strany lze v kontextu vyhrocených slovensko-maďarských vztahů pokládat za politickou provokaci.

Vondra dnes zopakoval, že Černého dílo nezobrazuje pohled České republiky, české vlády a českého předsednictví na Evropskou unii nebo na jednotlivé členské státy EU, včetně Bulharska. „Je zodpovědností umělce, jak se vstupem do tohoto svobodného prostoru naloží,“ domnívá se.

Alexandr VONDRA, vicepremiér pro evropské záležitosti: 

My jsme dali prostor svobodě. Ten se samozřejmě dá využít i zneužít, ale pokud bychom ten prostor významně limitovali, tak popřeme princip, se kterým jsme do toho šli.

Jiří Paroubek (ČSSD), předseda strany:

Odpovědnost za to, jaký dopad jeho dílo má, protože je svoboda umělecké tvorby, tak padá na objednatele.

Martin Bursík (SZ), vicepremiér, předseda strany:

Mně se to moc líbí. Zároveň si myslím, že by do toho neměli politici vůbec mluvit.


Historikové a teoretici umění: Entropa provokuje k přemýšlení

David Černý a jeho spolupracovníci Krištof Kintera a Tomáš Poszpisil se k celé situaci až do zítřka nechtějí vyjadřovat. Vydali pouze tiskové prohlášení, ve kterém se vládě omlouvají, že ji o pravém stavu věci neinformovali. Chtěli prý nejprve zjistit, jestli se Evropa umí zasmát sama sobě.

Jejich kolegové-výtvarníci se shodují, že projekt Entropa hájí autonomii umění, navrací mu důležitost a váhu, je kritický k evropské byrokracii, která se projevuje i v kultuře, a provokuje k samostatnému přemýšlení.

Lenka LINDAUEROVÁ, kritička a kurátorka:

Mystifikace i ironické dílo Davida Černého je zcela legitimní. Osobně mám tyto blasfemické formy dost ráda, protože kolik vám ještě současné umění může přinést překvapení?

Jiří PTÁČEK, kritik a kurátor: 

Kdo si myslel, že David Černý vytvoří cokoliv krotkého, musel trpět ztrátou paměti. Požádat zrovna Davida o cokoliv, to znamená přijmout riziko, že se to obrátí proti vám. Této předvídatelnosti si na něm cením.

Jan SKŘIVÁNEK, šéfredaktor časopisu Art&Antique:

Na projektu se mi líbí, že vrací důležitost a váhu umění. Umění má lidem podle něj v prvé řadě otevírat oči, to nemusí být vždy úplně příjemné. Že se něco takového podařilo v rámci takto superoficiální události, považuji za mimořádnou událost a jsem za to autorům vděčný. To, nakolik jsou jednotlivé dílky celé skládačky trefné nebo vtipné, pro mě není až tak důležité.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Muse na desátém albu zachytili signál z vesmíru

Anglická skupina Muse vydává desáté album. Kapela ve své hudbě dlouhodobě čerpá ze sci-fi motivů, její tvorba bývá řazena do žánru vesmírného rocku. Na nové desce The Wow! Signal odkazuje k mimozemským civilizacím.
před 15 hhodinami

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
29. 6. 2026

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
29. 6. 2026

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
28. 6. 2026

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Evropský pohled