Hvorostovsky zazpívá v Krumlově pro více i méně náročné uši

Praha - Čtrnáct árií a neapolských písní zazpívá 20. července na úvod Mezinárodního hudebního festivalu v Českém Krumlově ruský barytonista Dmitri Hvorostovsky. Program jeho koncertu je prý postaven tak, aby zaujal milovníky náročných árií i lehčích neapolských písní.

Za doprovodu Symfonického orchestru Českého rozhlasu řízeného americkým dirigentem Constantinem Orbelianem představí Hvorostovsky výběr ze svého operního repertoáru, jako jsou například árie z oper George Bizeta a Petra Iljiče Čajkovského. Chybět nebudou dvě árie z oper Trubadúr a Rigoletto z pera jeho velkého oblíbence Guiseppa Verdiho. „Je to génius ve světě opery, líbil se mi už v mládí. Patří mezi takové mistry, jakými byli Mozart, Wagner nebo Čajkovskij,“ poznamenal Hvorstovsky.

Helena Havlíková, muzikoložka: Na rozdíl od ďábelského Velšana Bryna Terfela nebo mladistvě rošťáckého Poláka Mariusze Kwieciena je Dmitri Hvorostovsky s ruskými kořeny takový elegantní fešák. Má nádherný barevný baryton s dokonalou kantilénou.

Z Verdiho repertoáru v Českém Krumlově Chvorostovskij zazpívá árie Tutto e deserto… Il balen del suo sorriso z opery Trubadúr a Cortigiani vil razza dannata z Rigoletta. „Trvalo patnáct let, než jsem se dostal k roli Rigoletta, ale celou dobu jsme na ni myslel. Pro barytonistu je to jedna z nejnáročnějších rolí,“ připomněl pěvec.

V České republice vystoupí počtvrté. Poprvé zde zazpíval v roce 2000 v tehdejší Státní opeře Praha v roli Evžena Oněgina. Naposledy se tuzemským posluchačům představil před dvěma lety ve vyprodané Dvořákově síni pražského Rudolfina na festivalu Dvořákova Praha, kdy jeho písňový recitál doprovodil mezinárodně uznávaný litevský klavírista Ivari Ilja.

„Dlouhá historie vztahů mezi Rusy a Čechy měla během let výkyvy nahoru a dolů, vztahy v kultuře však vždy byly víceméně dobré,“ domnívá se Hvorostovsky. Prahu označuje za jedno z nejkrásnějších měst na světě. „Zpíval jsem v Praze třikrát, pokaždé v jiném sále, ale vždy byla dobrá akustika a příjemné obecenstvo,“ podotkl. Těší se i na posluchače při své premiéře pod širým nebem v Českém Krumlově. Jediné, čeho se obává, je počasí. „Snad umožní návštěvníkům koncertu počkat až do konce,“ doufá. 

V krumlovské Pivovarské zahradě zazpívá na úvod mezinárodního hudebního festivalu. Jeho 21. ročník končí 18. srpna.

Dmitri Hvorostovsky (*1962) pochází ze sibiřiského Krasnojarsku. Od začátku kariéry je ceněn pro svůj kultivovaný hlas, muzikalitu a přirozené legato. Pravidelně účinkuje ve vyhlášených operních domech a na významných světových festivalech. Rovněž je vyhledávaným recitálovým pěvcem vystupujícím po celém světě. V Moskvě pořádá vlastní cyklus koncertů Chvorostovskij and Friends, kam pozval například Renée Flemingovou. V roce 2005 podnikl na pozvání tehdejšího prezidenta Vladimira Putina historické turné po ruských městech, aby připomněl oběti druhé světové války. Nedávno dokončil nahrávky ruské liturgické a lidové hudby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Klempíř odmítl kritiku změn u dotací ze strany profesních asociací

Několik profesních organizací v kultuře kritizovalo změny podmínek dotačních řízení ministerstva kultury. Poukázaly na několik nových ustanovení, která v nich vyvolávají obavy o svobodu tvorby. Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) odmítl, že cílem úprav je cenzura či omezování svobody umělecké tvorby. Asociacím vadí i očekávané personální změny v dotačních komisích ministerstva kultury, plyne z jejich vyjádření. Klempíře za údajné zavádění cenzury kritizovali také Piráti.
před 3 hhodinami

Kvíz: Medvídkovi Pú je sto. Co si o něm pamatujete?

Přesně před stoletím, 14. října 1926, vydal britský spisovatel A. A. Milne první knížku o Medvídkovi Pú, inspirován hračkami svého syna. Za dva roky následovalo pokračování. Že hlavní hrdina si rád dá „něco menšího“, nejlépe med, je všeobecně známo. Ale co si ještě pamatujete z příběhů Púa, Kryštůfka Robina a dalších přátel ze Stokorcového lesa? Ověřte si v kvízu, jak pozorný jste byli čtenář nebo divák animovaných adaptací.
před 11 hhodinami

Ministerstvo kultury přehodnocuje podmínky spolupráce s kulturními subjekty

Ministerstvo kultury chce přehodnotit rozsah a podmínky spolupráce s kulturními subjekty, týká se to mimo jiné karlovarského filmového festivalu nebo Pražského jara. Cílem je podle resortu zajistit, aby účelnost a přínosy spolupráce odpovídaly prioritám nové Státní kulturní politiky pro roky 2026 až 2029.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Terra Incognita ukazuje, jak míry a média ovlivňují pohled na svět

Jak mediální a měřicí technologie ovlivňují naše vnímání světa a vztah k němu, se stalo hlavním tématem výstavy Terra Incognita v pražském Domě fotografie. K vidění jsou filmové eseje i prostorové instalace.
včera v 17:03‌‌

VideoDlouhý, Široký a Bystrozraký se potkali v Plzni

Plzeňské divadlo Alfa vstoupilo do své jubilejní, šedesáté sezony s novým vedením. Umělecký šéf Šimon Spišák režíroval hned první premiéru, kterou je tradiční pohádka Karla Jaromíra Erbena Dlouhý, Široký a Bystrozraký v částečně loutkovém nastudování.
včera v 16:44‌‌

Lněnička a Isteník točí film o věčně rozhádaných bratrech

Režisér Tomáš Pavlíček natáčí hořkou komedii s názvem Pořezat pár větví. Po filmech Chata na prodej nebo Přišla v noci se pustil do dalšího snímku o rodinných vztazích. Vzniká v koprodukci České televize.
včera v 14:43‌‌

Generace Z utrácí za umění více než jakákoliv jiná

Bohatí příslušníci generace Z utratili loni a v první polovině letošního roku průměrně za výtvarná díla více než jakákoli jiná generace. Ukázal to průzkum veletrhu umění Art Basel a švýcarské banky UBS. Nejmladší generace dospělých tak předstihla i zástupce z generace, která přicházela na svět po druhé světové válce a tomuto trhu předtím dlouho dominovala.
včera v 12:29‌‌

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
včera v 09:31‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.