Pchjongjang - Prakticky jedinou možnost vidět na velkém plátně širokou škálu zahraničních snímků mají Severekorejci při mezinárodním filmovým festivalu, který se koná jednou za dva roky v hlavním městě. Letošní ročník začíná 20. září. V programu jsou filmy z Británie nebo Německa, žádné ale z USA.
Festival je prý také jedinou příležitostí pro cizince, jít do kin v KLDR společně s místními. Letos budou mít severokorejští filmoví fanoušci možnost vidět dva výpravné filmy natáčené v KLDR: romantickou komedii Comrade Kim Goes Flying (Soudružka Kim letí) v severokorejsko-evropské produkci a snímek Meet in Pyongyang (Setkali se v Pchjongjangu) natočený v severokorejsko-čínské koprodukci.
Zahraniční část zahrnuje jeden film o Sherlocku Holmesovi a romantickou komedii Náhradnice z Velké Británie, kung-fu akční fantasy Long Men Fei Jia (Létající meče Dračí brány) s Jetem Li, francouzský hit Les Femmes du 6eme étage (Ženy z 6. patra) o komunitě španělských emigrantů v Paříži a dva zamilované příběhy z Íránu.
Ačkoli je pravdou, že domácí severokorejská filmová produkce nevyhnutelně tíhne ke komunistické propagandě, nijak to nemění skutečnost, že KLDR patří mezi země velkých milovníků filmů. Dobře situovaní obyvatelé platí až 500 wonů (podle oficiálního kurzu asi pět dolarů - tedy zhruba 100 korun), aby viděli poslední novinky z vládou řízeného Korejského filmového studia, stejně jako ruský a čínský dovoz.
Ti, kdo finanční prostředky na chození do kina nemají, si ladí televizní kanál Mansute, který o víkendech vysílá převážně čínské a východoevropské filmy. V poslední době se tak k divákům dostal například oscarový Tygr a drak. Jediným západním filmem, který v posledních letech státní televize vysílala, byla v roce 2010 britská fotbalová komedie Blafuj jako Beckham.
Film pomáhá lidem „rozvinout se ve skutečné komunisty“
Také zesnulý severokorejský vůdce Kim Čong-il patřil k filmovým nadšencům. Bylo mu prý sedm let, když viděl první film - Rodné město, který coby svůj inaugurační snímek natočilo Korejské filmové studio a který vyprávěl příběh mladého muže, jenž se vrací do rodné vesnice poté, co byla Korea osvobozena od Japonska.
V roce 1973 Kim publikoval spis nazvaný O umění kinematografickém, v němž filmařinu vyzdvihl coby způsob, jak pomáhat lidem „rozvinout se ve skutečné komunisty“. „Kreativní práce není jen zaměstnáním, je to čestným revolučním úkolem,“ napsal. Také Kimův otec, zakladatel KLDR Kim Ir-sen, přičichl k filmařině, když napsal scénář k filmu Květinářka. Velký zájem o tento druh umění jeví i nynější severokorejský vůdce, syn Kim Čong-ila Kim Čong-un.
