Díky ilustracím Elišky Podzimkové k sobě Malý princ připoutal Island

Nahrávám video

Nejnovější české vydání Malého prince neprovází typické ilustrace autora této knihy Antoina de Saint-Exupéryho. Nakladatelství Albatros se tentokrát rozhodlo oslovit ilustrátorku Elišku Podzimkovou. Ta hrdinu známého příběhu o přátelství a odpovědnosti umístila na Island. Vydání knihy doprovází do konce roku interaktivní výstava v pražském prostoru Vnitroblock.

Setkání pilota s tajemným chlapcem se dosud odehrávalo ve vyprahlé pustině. Eliška Podzimková se ale rozhodla hledat nové lokace pro dobrodružství Malého prince na Islandu. Zemi ohně a ledu procestovala a našla v ní spoustu míst, jež zapadají do Exupéryho příběhu. Třeba sopku, která tvarem odpovídala jednomu z nejznámějších obrázků z knížky – slona, jehož pozřel hroznýš. 

Obrazový doprovod vytvořila Podzimková kombinací fotografií a ilustrace, jak je pro její tvorbu typické. Na související výstavě tyto koláže doplnila ještě o objekty z mechu nebo lávových kamenů, aby navodila dojem skutečného Islandu. Interaktivní exponáty navíc nezapřou, že jejich autorka je i animátorka – návštěvníci si mohou do svých tabletů nebo telefonů nainstalovat aplikaci, díky níž před nimi obrazy ožijí. 

Originální výtvarný styl, tedy domalovávání reality na fotografiích, nejprve mladé výtvarnici získal fanoušky na Instagramu, následně jí pomohl i k práci. Její kresby na titulní straně newyorského deníku Metro si totiž všiml ředitel tamní filmové školy a nabídl jí místo v marketingu. „Vydržela jsem to asi rok a čtvrt, byla jsem taková kancelářská krysa, na což nejsem zvyklá,“ říká umělkyně o své americké zkušenosti.

Po návratu do Česka chce svobodně tvořit – a také pomáhat. K připravovanému seriálu Plešouni ji inspirovala vlastní zkušenost onkologické pacientky. Prostřednictvím animovaného příběhu se snaží nemocným dětem vysvětlit, co léčba obnáší. „Proč jim padají vlasy, proč nemůžou mezi svoje kámoše do školy, proč vidí mámu brečet a podobné nezodpovězené otázky,“ upřesňuje.

Pacient zbavený strachu se podle její zkušenosti lépe uzdravuje. Seriál by proto ráda distribuovala na všechna onkologická oddělení v republice. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Knihovna ukradených nadějí vrací potomkům knihy obětí holocaustu

Projekt Knihovna ukradených nadějí si klade za cíl vrátit co nejvíce knih, jejichž majitelé přišli o život v koncentračních táborech, jejich příbuzným. Pracovníci brněnské židovské obce uložili na dvanáct tisíc svazků v provizorních prostorách, postupně je digitalizují a pátrají v nich po stopách, které by mohly pomoci identifikovat jejich původní majitele. Zatím se do rukou příbuzných dostaly dva.
před 2 hhodinami

Muse přepustili své jméno na sítích AI agentovi. Ironie, zní od fanoušků

Britská skupina Muse změnila názvy svých účtů na sociálních sítích. K čtyřpísmennému jménu přibylo slovo „band“. Důvodem je shoda jména kapely s názvem nového AI nástroje společnosti Meta. Část fanoušků nenechává bez komentáře ironii, že rockeři zpívající o úzkostech z rostoucího vlivu technologií ustoupili technologickému konglomerátu.
před 16 hhodinami

Hrad vystaví korunovační klenoty a připomene Habsburky na českém trůně

Pražský hrad opět veřejnosti zpřístupní české korunovační klenoty. A to v rámci výstavy, která sleduje osud těchto symbolů české státnosti počínaje nástupem Habsburků na český trůn před pěti sty lety.
před 18 hhodinami

V Benátkách uvedli film Naza o zabíjení Palestinců v Gaze

Na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru očekávaný dokumentární film Naza o válce v Pásmu Gazy od izraelských tvůrců Juvala Abrahama a Rachel Szorové. Tvůrci na tiskové konferenci řekli, že chtěli ukázat, jak zevnitř vypadá izraelský systém zabíjení Palestinců. Ve filmu anonymně vystupují izraelští vojáci a příslušníci tajných služeb, kteří popisují plánování vojenských operací v Pásmu Gazy včetně toho, jak se počítá s civilními oběťmi, napsala agentura Reuters.
před 22 hhodinami

Závišův kříž vydal další tajemství. Vědci objevili druhou relikvii

Vědci při novém průzkumu Závišova kříže z vyšebrodského kláštera objevili další relikvii. Jde o část dřeva, která se podle badatelů po staletí dotýkala hlavní relikvie – údajného úlomku kříže, na němž byl ukřižován Ježíš Kristus. Výzkum zároveň přinesl nové poznatky o drahokamech i dalších relikviích ukrytých uvnitř památky.
10. 9. 2026

Goethe ano, Bauhaus ne. AfD si může vyzkoušet vlasteneckou kulturu v praxi

Po vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku zaznívají od zástupců německé kulturní sféry obavy, jaké důsledky bude mít volební výsledek pro kulturu. Tím spíš, že AfD má silnou podporu i celostátně. Strana považovaná německou tajnou službou za prokazatelně pravicově extremistickou se netají tím, že upřednostňuje „vlasteneckou kulturní politiku“.
10. 9. 2026

Nebezpečné vztahy ve Slováckém divadle si zahrávají s city

Slovácké divadlo rozehrává milostné intriky francouzské aristokracie. Do repertoáru poprvé zařadilo Nebezpečné vztahy. Inscenace vychází z románu z osmnáctého století, který se dočkal řady divadelních i filmových zpracování.
9. 9. 2026

VideoBydžovská předvede Tango v Činoherním klubu

Herečka Zuzana Bydžovská se vrací do Činoherního klubu. Pražská scéna s ní v premiéře uvedla inscenaci Tango, kterou v šedesátých letech napsal polský dramatik Sławomir Mrożek. Je to hra o rozpadlé rodině, ve které se střetávají tři generace. Každá představuje jiný světonázor a jiný postoj ke svobodě. Inscenaci z šedesátých let divadlo posunulo do nedaleké budoucnosti. Svobodomyslní rodiče revoltují, potomci touží po řádu a pravidlech. Tango možná začíná jako groteskní komedie, ale postupně se mění v drama.
8. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.