Praha - Svérázně slavnostní setkání, které proběhlo 9. listopadu loňského roku v pražském Studiu Ypsilon, bylo trochu opožděnou oslavou jeho pětačtyřicátin. Ačkoliv bylo určeno uzavřenému okruhu oslavenců, jejich spolupracovníků a přátel, ČT2 byla u toho. Zhruba tříhodinový sestřih televizního záznamu je takovým malým dárkem „Ypsilonky Ypsilonce“. V průběhu večera prošli jevištěm nejen nynější členové uměleckého souboru, ale i téměř všichni ti, kdo se v minulosti na vývoji Ypsilonky podíleli – herci, režiséři, scénografové, dramaturgové. A samozřejmě přátelé a příznivci, kterých má divadlo spoustu. Záznam představení vysílá ČT ve středu 11. 5. ve 20:00 na dvojce.
Struktura pořadu odpovídala Takzvaným večerům na přidanou, které mají ve Studiu Ypsilon letitou tradici. Na jevišti zářili především Jan Schmid, Marek Eben, Martin Dejdar, Jana Synková, Jiří Lábus, Jaroslava Kretschmerová, Jiří Schmitzer, Václav Helšus, Luděk Sobota a další. Dějinami divadla diváky s přehledem provedl Zdeněk Hořínek, za pianem byl Miroslav Kořínek, protože se ten večer nejen hodně vzpomínalo, ale především zpívalo.
Studio Ypsilon je od počátku autorským divadlem a je určováno osobitým, režijním, ale i výtvarným rukopisem Jana Schmida. Vzniklo v sezoně 1963/64 jako amatérská experimentální skupina Severočeského loutkového divadla, pozdějšího Naivního divadla Liberec. Od roku 1969 se pak stalo druhým profesionálním souborem Naivního divadla, v roce 1978 se přestěhovalo do Prahy.
Ypsilonka proslula nezaměnitelným stylem a originální poetikou založenou na hravosti a improvizaci. Diváky přitahovala také humorem a hudebností. „Nejdřív to bylo 'divadlo-svět', jak jsme si to pojmenovali. A bylo to vždycky o člověku na chvostu dějin, který je limitován a nic nemůže ovlivnit. Ve druhém období to bylo o tom, že člověk to může ovlivnit. Nemysleli jsme ani tak na velikány jako Michelangela a další osobnosti, které dějinami hnuly, ale že každý z nás může svým způsobem něco ovlivnit… Později, když jsme přecházeli do Prahy, bylo 'divadlo souvislostí'. A vždycky při téhle změně a při tom pojmenovávání tam nastala nějaká hluboká krize, která vypadala, že je to úplný konec,“ charakterizuje Ypsilonku Jan Schmid.
Studio Ypsilon přes všechny krize existuje dodnes a stále hraje před vyprodaným hledištěm.
