Co všechno Češi dali světu

Praha – Vynálezce a vynálezy spojené s českými zeměmi představuje nová výstava v pražském Národním muzeu. Autoři slibují překvapení v podobě toho, co všechno z běžného života je českého původu. Expozice představí pestré osudy více než dvaceti osobností, které po sobě zanechaly nesmazatelná díla světového či evropského významu. Chybět nebudou slavná jména jako František Křižík, Oto Wichterle nebo Jan Evangelista Purkyně.

Výstava v Národním muzeu představí významné i opomíjené vynálezce a objevitele, jejichž společným jmenovatelem je úzká vazba na české země. Prezentované vynálezce lze najít v mnoha oborech lidské činnosti – např. v technice, lékařství, zemědělství, biologii, chemii, ale i v humanitních vědách. Na své si přijdou i milovníci kuriózních a absurdních výtvorů. Některé vynálezy jsou k dispozici v originále, u jiných lze zase pomocí různých interaktivních modelů a her vyzkoušet princip, na kterém fungují. Pro děti i hravé a zvídavé dospělé návštěvníky budou připraveny životopisné komiksy třinácti osobností a hra na vědce.

„Snažili jsme se představit vynálezy, které jsou kuriózní nebo vešly v zapomnění, jako je třeba dálník, aerosaně nebo ornitoptéra, to znamená pokus sestrojit letadlo, které by napodobovalo let ptáků. To jsou unikátní věci, které můžeme vidět pouze na této výstavě,“ přibližuje ředitel Historického muzea Národního muzea v Praze Pavel Douša. Expozice se ale věnuje i humanitním vědám. „Jedna z těch oblastí se věnuje Janu Amosi Komenskému, Jaroslavu Černému, slavnému egyptologovi, nebo Bedřichu Hroznému, který založil obor chetitologie,“ doplňuje komisařka výstavy Vanda Marešová.

Středobodem výstavy je nositel Nobelovy ceny Jaroslav Heyrovský, který vynalezl polarograf. Tento málo známý vynález, ale i třeba kostku cukru či vynálezy z oblasti pivovarnictví, jsou v Národním muzeu k vidění do konce dubna příštího roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Největší kulturní stavba od Opery.“ V Sydney otevírají nové muzeum

V Sydney otevírá 7. listopadu nové muzeum, které se prezentuje jako „největší kulturní stavba od dob Opery“. Výstavu Powerhouse Parramatta pokryl rozpočet ve výši bezmála miliardy australských dolarů (zhruba patnáct miliard korun). Skvrnou na velkoleposti stavby se staly otazníky kolem financování a manažerského přístupu. Jen pár týdnů před otevřením byla odvolána ředitelka společnosti.
7. 11. 2026‌‌

Festival queer filmů Mezipatra se zaměřil na dospívání

V Praze se koná festival queer filmů Mezipatra. Potrvá do 12. listopadu, poté se přesune do Brna. Soutěžní přehlídka nabídne téměř osmdesátku snímků, z toho padesát krátkometrážních.
6. 11. 2026‌‌

Zlaté dítě se u narcistů nemá dobře, upozorňuje Dvořáková. Na Vrány proto navázaly Rány

Spisovatelka Petra Dvořáková se po šesti letech od vydání svého bestselleru Vrány vrací k tématu násilí v dysfunkční rodině. V novince Rány popisuje vztah narcistické matky a její dospívající dcery. S novelou zároveň vychází příručka o tom, jak rozpoznat skryté násilí v rodině.
6. 11. 2026‌‌

Itálie znovu vyšetřuje vraždu režiséra Pasoliniho. Po 51 letech se objevil nový svědek

Italští vyšetřovatelé znovu otevřeli případ vraždy spisovatele a režiséra Piera Paola Pasoliniho, která před 51 lety otřásla celou zemí. Za jeho smrt byl v 70. letech odsouzen sedmnáctiletý mladík, který se k činu přiznal. Soud však už tehdy připustil, že pachatelů muselo být více. Nový svědek by nyní mohl pomoci objasnit okolnosti vraždy jednoho z nejvýznamnějších italských poválečných intelektuálů.
6. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.