Česká filharmonie zahajuje během pár dnů už 124. sezonu. Hráči orchestru se ale pravidelně veřejnosti představují i v komorních souborech. Jedním z nich je cimbálová muzika. Na nedělním koncertu v Rudolfinu zahrála nejen folklor, ale i výběr z klasické hudby.
Cimbálovka České filharmonie hraje už téměř dvacet let. Její členové přiznávají, že až na výjimky jsou všichni rodilí Pražáci vzdělaní v klasické hudbě.
„Dává nám radost. Osvobození. Návrat zpátky ke kořenům muzikantství, protože vážná hudba stejně vychází z písně, z melodie, jen je komplikovanější a delší,“ přibližuje houslista Zdeněk Zelba, co filharmoniky na cimbálové muzice tak baví.
Například skladatel Johannes Brahms, jehož na koncertech nevynechají téměř nikdy, se folklorem přímo inspiroval. V nedělním programu zněla také Dvořákova Humoreska či Vivaldiho Čtvero ročních dob. Doplnila je Straussova Pizzicato polka nebo romské písně a také moravské lidovky.
Klasiku soubor upravuje do aranžmá podle svých potřeb. „Vážnou muziku znovu vezmeme, rozmontujeme a začneme ji hrát jako lidovou,“ upřesňuje Zelba. „Kdybychom ji hráli s orchestrem, jde především o jednotu, kázeň, ale cimbálovku děláme, abychom si mohli zamuzicírovat, zaimprovizovat,“ dodává, v čem se liší cimbálové pojetí hudebních klasiků od jejich provedení s filharmonií.
Odvážlivci pro Bobbyho McFerrina
Cimbálovka České filharmonie nejprve fungovala jen příležitostně, jako záliba. Intenzivnější koncertování nastalo po roce 2013, kdy si hudebníky pro svůj pražský koncert vybral americký jazzman a a cappella zpěvák Bobby McFerrin. „Jeho management dal výzvu České filharmonii, zda by se našli odvážlivci, kteří by s ním na pódiu hráli a zpívali, aniž by se předem řeklo, o co se bude jednat, protože to je jeho styl,“ prozradil tehdejší zadání Zelba.
Všichni muzikanti z cimbálovky jsou zároveň členy České filharmonie – paradoxně až na cimbalistku. První český orchestr totiž na klasických koncertech pro tento nástroj nabízí jen minimum příležitostí.
