Car Samozvanec je metaforou Ruska

Národní povahu Poláků i polsko-ruské vztahy přibližuje v Ostravě Car Samozvanec. Příběh lživého cara Dimitrije, který s pomocí polských vojáků ovládl na počátku 17. století ruský trůn, zasadil hostující režisér Andrzej Celiński do současnosti. Národní divadlo moravskoslezské uvedlo hru v české premiéře.

Griška Otrepjev, zběhlý mnich, ve snaze dostat se na ruský trůn, předstíral, že je synem cara Ivana Hrozného Dimitrijem. Ten ale ve skutečnosti jako devítiletý chlapec zahynul za podivných okolností v ugličském klášteře. Na trůn Griška nastoupil s falešnou identitou, zato s velkými ideály. 

„Nic se mu ale nepodařilo,“ doplňuje mnichův příběh dramaturg Ladislav Slíva. „I proto, že nebyl důsledný, měl dost vrtkavou povahu a neuvědomoval si celý mechanismus té doby, takže skončil tak, jak skončil - byl svržen a zabit.“

Nahrávám video

Divadelní hru o velkém historickém podvodu napsal polský spisovatel Adolf Nowaczyński v roce 1908 – šlo spíše o historickou kroniku, ze které by bylo osmihodinové představení. Pro potřeby ostravského divadla proto prošla razantním zkrácením.

Politické divadlo

Drama pojednává o podílu polské šlechty a vojáků na falešné hře, která jim mohla pomoct rozšířit polský vliv do Ruska. Střet dvou kultur a národních povah se na jevišti odehrává ve světě nekonečných mříží. 

„Je to metafora Ruska i v této době. Rusko bývalo vězením pro vlastní občany. Je to o politickém divadle, které máme v podstatě každý den v televizi,“ říká režisér Andrzej Celiński. „Vztahy mezi Polskem a Ruskem ovlivnily silně polskou kulturu, jsou napjaté pořád,“ dodává.

Car Samozvanec
Zdroj: Radovan Šťastný/NDM

Car Samozvanec je součástí cyklu Sousedé. V něm chce Národní divadlo moravskoslezské prezentovat postupně čtyři režiséry ze sousedních států a texty, které vystihují povahu jejich národa. Cyklus zahájil slovenský Deník mého otce.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
před 4 mminutami

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
před 4 hhodinami

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
před 9 hhodinami

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami
Načítání...