Benátky – Lišky v Dublinu žijí léta, asimilovaly se na městské prostředí, ale místní je stále vnímají jako vetřelce. Podobně jako přistěhovalce. Možná se jako vetřelci vnímají i oni sami. Cizince, kteří přišli do jiné země za prací nebo z politických důvodů, pojmenovala režisérka Mira Fornayová „gap people“, tedy „lidé v mezeře“, neboť jsou doma tady i jinde, ale zároveň nikde – a natočila o nich film. Její celovečerní debut Lištičky měl dnes světovou premiéru na festivalu v Benátkách, v sekci Týden mezinárodní kritiky (24 International Film Critics' Week).
Fornayové snímek je prvním českým, respektive slovenským, debutem po roce 1989, který byl v Benátkách vybrán do soutěžní sekce. Stejné štěstí má každý rok maximálně sedm filmů. Lištičky, natočené v česko-slovensko-irské koprodukci (jedním z koproducentů byla i Česká televize), budou společně s ostatními debuty soutěžit o cenu Benátský lev budoucnosti, známou také jako cena Luigiho de Laurentiise.
Čím přesně snímek výběrovou komisi zaujal, se lze jen dohadovat. Možná i tématem, které je skrznaskrz aktuální. Vždyť příliv zedníků, pokojských, umývačů oken a sběračů jahod z „chudších“ (uvozovky jsou na místě spíš jen částečně) zemí dovede rozhýbat žluč nejednoho spořádaného zasloužilého euroobčana.
Film o podobnosti, ne odlišnosti
Lištičkami, které se vetřely, kam nepatří, aby hledaly štěstí mimo svůj domov, jsou ve snímku Miry Fornayové slovenské au-pairky v Dublinu. „Můj film má vyvrátit a zbourat stereotypy a podívat se na problém pohledem holek, které se pohybují na druhé straně ’oficiálního‛ světa východní a západní evropské kultury. Je to o tom, jak jsme si podobní, a ne, jak jsme odlišní. A o tom, co se stane, když se některé ’nálepky‛ strhnou,“ říká režisérka a scenáristka v jedné soobě.
Lištičky chtěla původně točit v Londýně, kde tři roky studovala a kde nasbírala materiál pro svůj film. Kvůli nabídce irského producenta ale nakonec příběh zasadila do Dublinu, a prý nelituje, protože film to spíše obohatilo. Popravdě řečeno, exteriéry nejsou ve Fornayové filmu zas tak podstatné. Většina děje se odehrává uvnitř domu, nebo přesněji domů, a pokud se něco semele venku, tak převážně v noci na místech, kde lampy raději nesvítí.
Hlavní hrdinku máte chuť praštit
V kostce jsou Lištičky o peripetiích vztahu dvou sester – třiadvacetileté Alžběty a její o pět let starší sestry Tiny. Tina žije v Dublinu déle, z au-pairky se už „vypracovala“ – je realitní makléřkou, má přítele, dům a svatbu za rohem a tvrdí, že je šťastná. Nad Betkou, která do Irska přijela za novým začátkem, drží ochranné křídlo, přestože Alžběta se vzpouzí, utíká a zase se vrací. Což zdaleka nejsou nejhorší věci, které své sestře provede. Za vším je společný kostlivec ve skříni, ale o něm se divák dozví až téměř v samém závěru.
„Alžběta je typická antagonistka a je těžké se na ni napojit. Má silné tajemství, a i když diváka neskutečně štve, chce vědět víc, její usilovnost je vlastně magnetem celého příběhu. Uvidíte - máte chuť ji praštit, ale nakonec ji pochopíte,“ říká o hlavní hrdince Lištiček Fornayová. „Tajemství jsou v našich životech jako kotvy. Dokud je nepojmenujeme, neodkryjeme a nepromluvíme si otevřeně, drží nás na jednom místě a točíme se jakoby v kruhu. O tom je příběh Alžběty a možná i ostatních postav filmu.“
Z Benátek zamíří Lištičky na další mezinárodní festival – do Pusanu v Jižní Koreji (koná se od 8. do 16. října). Promítnuty budou v sekci World Cinema, prezentující nové zahraniční celovečerní filmy. Stejně jako v Itálii i na asijském festivalu Fornayová svůj debut osobně představí.
Premiéra: 17. září; režie a scénář: Mira Fornayová; kamera: Tomáš Sysel; hrají: Réka Derzsiová (SR) - Alžběta, Rita Bancziová (SR) - Tina, Aaron Monaghan (IR) - Steve, Jitka Josková (ČR) - Ducky, Jonathan Byrne (IR) - Travis, Christopher Simpson (UK) - Jeff, Nicholas Pinnock (UK) - Mike.
