Změny DPH zajímají jen pětinu Čechů

Praha – Češi se o změny související s úpravami sazeb daně z přidané hodnoty příliš nezajímají, podle průzkumu agentury Factum Invenio sleduje situaci kolem DPH jen pětina spotřebitelů. O změně vědí další tři pětiny dotázaných, ovšem bez znalosti bližších podrobností. Průzkum se konal mezi necelou tisícovkou respondentů. Zároveň většina lidí očekává, že vyšší sazba DPH ovlivní jejich spotřebu.

Respondenti u všech kategorií zboží a služeb očekávají, že obchodníci přenesou zvýšení DPH plně na zákazníka. „Minimálně pětina respondentů a u některých položek i třetina spotřebitelů očekává, že situace obchodníci využijí a cenu skokově zvýší více, než činí nárůst DPH,“ uvedl Miroslav Fous ze společnosti Factum Invenio.

Podle něj změny DPH nemusí vést automaticky jen ke snížení spotřeby. Lidé budou rovněž více nakupovat ve slevách, přecházet na nákup levnějších značek anebo se předzásobí. „Předzásobení až na rok dopředu avizují spotřebitelé třeba u léků a doplňků stravy,“ dodal. Nakoupit lidé chtějí před Novým rokem také větší množství cukru, mouky nebo kávy.

Lidé očekávají vyšší ceny základních potravin

Respondenti odhadují, že se změny DPH nejvíce projeví u základních potravin, kde se většina z nich shoduje, že změna jejich nákupy částečně ovlivní. Naopak nejméně ovlivní chování spotřebitelů změny u specifických produktů, jako jsou knihy nebo pleny.

Vyšší cena bude rozhodující nebo ovlivní nákup 68 procent lidí u masa, 65 procent u pečiva a 64 procent u mléka a mléčných výrobků. Každý třetí člověk pak předem podezírá obchodníky z toho, že budou chtít vyšších daní využít a budou zdražovat výrobky víc, než by museli. „Lidé předpokládají, že po Novém roce budou více tlačeni k tomu, aby volili levnější kategorie výrobků - tzn. spíše neznačkové zboží a eventuálně budou vyhledávat diskontní řetězce,“ konstatoval Fous.

O změny DPH se dle průzkumu nejvíce zajímají podnikatelé, vysokoškolsky vzdělaní a nezaměstnaní. Naopak nejméně daňové změny zajímají studenty, více než polovina z nich o změnách vůbec neví. O úpravy DPH se nezajímají také ženy v domácnosti.

Vláda plánuje od příštího roku zvýšit sníženou sazbu DPH z deseti na 14 procent. Následně od roku 2013 by se měly sazby DPH sjednotit na 17,5 procenta. Základní sazba je nyní 20 procent. Novelu vládního zákona sice na počátku října zamítl Senát, sněmovna ho ale zřejmě přehlasuje. Zvýšení DPH v příštím roce by mohlo vést ke zdražení potravin, knih a novin, léků, sociálních a zdravotních služeb, městské hromadné dopravy, vstupenek na kulturu a sport, vody a tepla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rusko má kvůli sankcím problém s odbytem ropy

Rusko má po zpřísnění západních sankcí problém s odbytem ropy, píše agentura Reuters s odkazem na údaje od společností LSEG a OilX. Dva naložené tankery s přibližně 1,5 milionu barelů ruské ropy Ural zůstávají kotvit na obou koncích Suezského průplavu již déle než týden.
před 20 hhodinami

Ve sněmovně už je novela, která má zastavit růst sociálních odvodů živnostníků

Skupina poslanců nastupující koalice ANO, SPD a Motoristů předložila dolní komoře novelu, jež zastavuje růst sociálních odvodů živnostníků. Příští rok se nemají podle předlohy zvýšit, jak to předpokládá konsolidační balíček vlády v demisi Petra Fialy (ODS), ale zůstat na letošní úrovni. Živnostníci by měli podle aktuálního vyjádření místopředsedkyně ANO Aleny Schillerové ušetřit nejméně 8580 korun ročně.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Akcionáři Tesly schválili plán odměn pro Muska až za 878 miliard dolarů

Akcionáři společnosti Tesla schválili balík akcií pro zakladatele a šéfa firmy Elona Muska, který by mu mohl během příštích deseti let vynést až 878 miliard dolarů (18,5 bilionu korun). Už nyní nejbohatší muž planety by se tak mohl stát prvním dolarovým bilionářem v historii.
včera v 00:41

Ložisko u Zlatých Hor podle průzkumu skrývá skoro jedenáct tun zlata

Ložisko v okolí Zlatých Hor na Jesenicku podle výsledků nového průzkumu, který zveřejnil státní podnik Diamo, skrývá zásoby skoro 11 tun zlata, pětinásobek původních propočtů. Hodnota naleziště činí bezmála 30 miliard korun, vytěžit ale kvůli rentabilitě dobývání půjde pouze část. Celkem se pod českým územím podle údajů České geologické služby nachází více než 77 tun ekonomicky dostupných zásob zlata.
6. 11. 2025

ČNB po kritice otočila, bankovky s Michlem nebudou

Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl rozhodl, že na speciální pětitisícikorunové bankovce ke 100. výročí založení Národní banky Československé nebude jeho podobizna. Michl to řekl po zasedání Bankovní rady. Nápad, který kritizovala řada expertů, podle něj vznikl v sekci peněžní a platebního styku centrální banky.
6. 11. 2025Aktualizováno6. 11. 2025

Ministerstvo zlepšilo prognózu vývoje hospodářství, centrální banka ji zhoršila

Ministerstvo financí zlepšilo ve čtvrtek odhad letošního hospodářského růstu. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle něj letos zvýší o 2,4 procenta, v srpnu ještě čekalo růst 2,1 procenta. Inflace by letos měla být průměrně 2,4 procenta, vyplývá z představené makroekonomické prognózy. S odlišným názorem přišla Česká národní banka, která ve své prognóze pro letošek nyní očekává růst o 2,3 procenta, zatímco v srpnu odhadovala 2,6 procenta.
6. 11. 2025Aktualizováno6. 11. 2025

Podvodníci rozšiřují triky, jak vylákat peníze od klientů bank

Půl druhé miliardy korun vylákali podvodníci od začátku roku od klientů bank, každý přišel v průměru skoro o 22 tisíc. Ať už se nechali lapit na falešný e-mail, SMS, nebo video slibující nebývale výhodnou investici. Všeho podle bankovní asociace přibývá. Častým scénářem je také falešný kurýr přebírající v hotovosti peníze od obětí podvodu. Lidé podle odborníků navíc často podceňují zabezpečení svého účtu nebo sociálních sítí. Používají slabá hesla, která ani pravidelně nemění. I to může hackerům usnadnit práci. Více než desetina Čechů se rovněž domnívá, že pro podvodníky nejsou dostatečně zajímaví a že tak sami nemohou přijít o peníze. Právě to ale banky na příkladech vyvracejí.
6. 11. 2025

Členské státy EU se shodly na nových klimatických cílech

Členské státy EU se oficiálně dohodly na novém klimatickém cíli Evropské unie pro rok 2040. Cílem je stále snížení emisí o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990, jak navrhovala Evropská komise, nicméně některé státy včetně Česka si vyjednaly určité ústupky. Česko v souladu se svou dlouhodobou pozicí hlasovalo proti. Pro přijetí návrhu však stačila kvalifikovaná většina. Analytici varují, že stanovení nového klimatického cíle pro rok 2040 je upevněním Green Dealu.
5. 11. 2025Aktualizováno5. 11. 2025
Načítání...