Zlatý věk bazarů je pryč

Praha - Bazarů a zastaváren v posledních letech ubývá - v celé zemi je jich už jen šest tisíc, ještě před deseti lety jich bylo téměř o polovinu více. Skoro dvě stě bazarů přitom za poslední měsíc a půl zkontrolovala Česká obchodní inspekce spolu s policií. K nejčastějším problémům patřily chybějící cenovky, špatné doklady, ale i kradené zboží.

Zákazníků do bazarů chodí stále méně, válcují je internetové obchody. Například majitel bazaru Jan Menčík se vždy zaměřoval na elektroniku, hlavně autorádia. Dnes však kromě použitých prodává hlavně nová. „Převládá nové zboží, protože poptávka a ceny po bazarovém zboží upadají. A ceny nového zboží jsou tak nízko, že to nemá cenu ani riskovat, protože je na to kratší záruka,“ dodává Menčík.

Policisté často narazí na kradené zboží

Počet bazarů a zastaváren od roku 2004 klesá. Tehdy totiž začal platit zákon, který jejich majitelům nařizuje zapisovat co a od koho kupují - včetně čísla občanského průkazu a čísla zboží. Právě toho dnes policisté při kontrole využili a z faktur si opsali podezřelá jména. Při jedné z nich se podobná lustrace vyplatila. „Mimo jiné jsme při této akci objevili i jednu věc, která pocházela z trestné činnosti, a to loupežného přepadení,“ přiblížila policejní mluvčí Hana Jeřábková.

Další rána pak přišla pro bazary a zastavárny v roce 2006, konkrétně v podobě zákazu nočního prodeje. A od té doby si v nich podávají dveře hlavně kontroloři. Jen od začátku srpna jich už Česká obchodní inspekce zkontrolovala 160. „V drtivé většině majitelé porušují zákon o ochraně spotřebitele,“ říká mluvčí ČOI Jiří Fröhlich.

Nahrávám video
Události: Bazarový byznys
Zdroj: ČT24

Zatím poslední omezení je z letoška, kdy začal platit nový občanský zákoník. Na nákup v bazarech může doplatit i zákazník, který si koupí kradenou věc, aniž by o tom věděl. „Když se totiž přihlásí v lhůtě tří let vlastník a prokáže, že mu věc byla odcizena, tak ten, kdo to koupil, musí věc vydat,“ vysvětluje advokát Boris Vršinský. Z kdysi výjimečně lukrativního podnikání se tak stal obchod jako každý jiný a navíc pod drobnohledem policie. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
před 1 hhodinou

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
před 19 hhodinami

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
včera v 07:00

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
včera v 01:56

Sněmovna podpořila základní parametry rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.
11. 2. 2026Aktualizovánovčera v 01:43

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
11. 2. 2026

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
10. 2. 2026
Načítání...