Zeman podpořil nápad euroodborů na firemní daň 25 procent

Praha - V Evropě je třeba stanovit jednotnou daň z příjmu firem alespoň 25 procent, zavést minimální mzdu ve všech zemích a také progresivní zdanění a podpořit investice do zvýšení zaměstnanosti, shodl se prezident Miloš Zeman s generální tajemnicí Evropské odborové konfederace Bernadette Ségolovou. Ovšem právě proti zavedení jednotné firemní daně se po jednání s odborářskou šéfkou vyslovil premiér Petr Nečas (ODS).

„Shodli jsme se na čtyřech základních otázkách, které jsou v programu evropských i českých odborů a které se snažím prosazovat,“ prohlásil Zeman. Ségolová tvrdí, že Evropská unie nemůže fungovat pouze jako prostor volného trhu, ale musí mít i sociální rozměr.

Bernadette Ségolová, šéfka evropských odborů

„Opatření k překonání krize byla špatná. Mnozí zaměstnanci za to teď platí účet, a to není fér. Musíme změnit politiku a investovat do pracovních míst.“ 

Cílem pražské cesty Ségolové bylo přesvědčit české politiky k hlasování pro posílení sociální politiky v sedmadvacítce na summitu o budoucnosti evropské hospodářské a měnové unie.

Nečas je proti firemní dani

„Moje vláda je v zásadě odpůrcem harmonizace všech daní, tedy i korporátních. S tímto návrhem v zásadě nesouhlasíme. Ohrozilo by to konkurenceschopnost českých firem na evropských trzích,“ prohlásil po jednání se Ségolovou český premiér. Následek podobného opatření pro české firmy přirovnal k atletickému závodu, kde by někdo českým podnikům „prostřelil stehno“ a pak chtěl, aby v běhu získaly medaili.

A proti korporátní dani vystupuje i strana Jany Bobošíkové Suverenita, která je výsledkem jednání prezidenta Miloše Zemana s evropskými a českými odboráři zděšena. „Zemanova podpora zvýšení korporátní daně z příjmu na 25 procent jednotně v celé Evropské unii, jak evropští odboráři požadují, je tvrdou ranou do zad finanční stabilitě firem, zaměstnanosti, a ve svých důsledcích ekonomické prosperitě České republiky a dalších mnoha zemí Evropské unie,“ prohlásil místopředseda strany Václav Musílek.

Nahrávám video

Ovšem Nečas a Ségolová našli shodu v tom, že nezaměstnanost je bolestivým problémem Evropské unie. „A především některé její aspekty, jako je nezaměstnanost mladých, mohou přinést nepříznivé sociální a politické dopady,“ doplnil šéf kabinetu. Podle něj je důležité, aby evropské státy našly odvahu provést reformy na trhu práce. Česko na jednání Rady Evropy podpoří taková opatření, která povedou ke snížení nezaměstnanosti v EU. Praha například podpoří program mobility mladých.

Ségolová: Investujte až dvě procenta HDP na podporu zaměstnanosti

Evropská odborová konfederace (EOK) se staví tvrdě proti škrtům. Na místo toho prosazuje to, aby EU do oživení ekonomiky a snížení nezaměstnanosti investovala jedno až dvě procenta svého HDP, měla jednotnou daň z příjmu pro firmy ve výši 25 procent a ve všech zemích i minimální mzdu. Evropské odbory říkají, že unie by se bez „sociální dimenze“ mohla rozpadnout. 

Evropská odborová konfederace zastřešuje kolem 60 milionů odborářů z 36 evropských zemí. Hájí jejich zájmy při jednáních s evropskými představiteli a zaměstnavateli. Ségolová navštěvuje jednotlivé členské země před summitem EU, který se koná 27. a 28. června. Hlavy států a vlád na něm budou jednat o budoucnosti hospodářské a měnové unie.

Zeman zamíří poprvé na jednání tripartity

Prezident Miloš Zeman se zúčastní příštího jednání tripartity. Na zasedání vlády, odborářů a zaměstnavatelů se vypraví 24. června. Už dřív nabídl, že by se tripartitního jednání účastnil. Chtěl by tak prý pomoci vzájemnému dialogu mezi kabinetem, odbory a podnikateli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Saúdská Arábie exportuje ropu přes Omán. Některé dodávky do Evropy ruší

Saúdská Arábie nabízí odběratelům z Asie více ropy k nakládce prostřednictvím přepravy z lodi na loď u ománského přístavu Suhár. S odkazem na zdroje z odvětví to ve středu uvedla agentura Reuters. Rijád tak reaguje na útoky dronů, které poškodily jeho klíčový ropovod vedoucí k Rudému moři. Saúdská Arábie už informovala evropské zákazníky, že některé dodávky ropy s plánovanou zářijovou nakládkou budou zrušeny. Významným odběratelem saúdské ropy je i polská společnost Orlen, která provozuje rafinerie mimo jiné v Česku.
před 1 hhodinou

Objem hypoték se v srpnu meziměsíčně snížil

Banky a stavební spořitelny poskytly v srpnu hypoteční úvěry za 34,5 miliardy korun. Ve srovnání s loňským srpnem to znamená nárůst o čtyři procenta, proti červenci se ale objem hypoték snížil o patnáct procent. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně klesly o třináct procent na 26,8 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na pět procent z červencových 4,9 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace (ČBA) Hypomonitor, data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
08:00Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoKarenční doba by přinesla úspory, míní Murová. Kovářová vítá, že se nevrátí

Návrat karenční doby by podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) přinesl úsporu zhruba devět miliard korun. „Z toho polovinu bychom uspořili my jako stát na sociálních dávkách nebo nemocenských. Polovinu by uspořili zaměstnavatelé,“ uvedla v Událostech, komentářích. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) naopak uvítala, že koaliční Motoristé návrat neplacených prvních tří dnů nemoci neprosadili. Podle ní si zaměstnanci kompenzaci mzdy hradí ze svého pojištění a současný systém může zároveň ušetřit náklady zdravotnictví, pokud lidé nemoc řádně vyleží. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 7 hhodinami

VideoChmelaři hlásí rekordně nízkou úrodu. První velký pivovar už zdražuje

Česko zažívá jednu z historicky nejhorších sklizní chmele. Podle svazu pěstitelů bude až o čtvrtinu nižší než v jiných letech. Úrodu ovlivnily vysoké teploty, výrazné sucho, ale i nepříznivé povětrnostní podmínky. Chmelu tak chybí pivovarsky důležité látky, které ovlivňují jeho kvalitu. To může společně se zvyšujícími se náklady na energie, přepravu nebo obaly ovlivnit i cenu piva. Už nyní kvůli vyšším výdajům na výrobu ohlásil zdražení první velký podnik. Další se zřejmě přidají. Zdražovat by mohly i menší pivovary, které jsou na cenové výkyvy vstupů citlivější.
před 9 hhodinami

Velké podniky se děsí zdražování energií. Může dojít k zavírání provozů

Růst cen energií je pro českou ekonomiku špatnou zprávou. Některé velké podniky varují, že pokud bude energie zdražovat i nadále, budou muset uzavřít své provozy. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) České televizi řekl, že stát chystá opatření na pomoc. Jedná se třeba o plošné zastropování ceny elektřiny a plynu – u výrobců i dodavatelů. Nejvíce zasažená budou podle Svazu průmyslu odvětví jako ocelářství, chemický průmysl, sklářství nebo výrobci stavebnin. V tuto chvíli ale ještě podle Havlíčka není situace kritická.
před 9 hhodinami

Europoslanci schválili úpravu systému ETS 2

Poslanci Evropského parlamentu schválili úpravu emisního systému ETS 2 s cílem kontrolovat ceny chystaných povolenek pro silniční dopravu a budovy. Nová pravidla zavádějí cenový strop 45 eur (1100 korun) za tunu CO2, po jehož dosažení se do oběhu začnou automaticky uvolňovat povolenky z rezervy tržní stability. To má růst cen omezit. Úprava vstoupí v platnost poté, co ji schválí také členské státy. Europoslanci rovněž navrhli změnu návrhu Evropské komise, který se týká systému obchodování s emisními povolenkami ETS 1. Chtějí zachovat rušení emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Na návratu karenční doby se koalice neshodla, řekl ministr Šťastný

Vládní koalice se nedohodla na znovuzavedení karenční doby, tedy prvních tří dnů nemoci bez náhrady výdělku. Proti byla část ANO a SPD, uvedl pro Českou televizi ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). S obnovením nesouhlasili ani zástupci opozice nebo odbory, kteří vyzvali vládu i premiéra, aby záměr odmítl. Karenční doba přestala platit v roce 2019 poté, co ji zrušila tehdejší vláda Andreje Babiše.
včeraAktualizovánovčera v 14:30

EU prodloužila sankce proti ruským občanům zatím jen o sedm dní

Členské státy EU se zatím nedohodly na prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy o dalších šest měsíců. Protože bez dohody by sankce přestaly v úterý platit, shodly se alespoň na prodloužení o sedm dní do 22. září, aby státy získaly více času na další jednání. Informoval o tom mluvčí irského předsednictví.
14. 9. 2026Aktualizováno14. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.