Ze ztráty do rekordního zisku 7 miliard. Unipetrolu se loni dařilo

Čistý zisk 7,036 miliardy – takový je nový rekord petrochemického holdingu Unipetrol, kterého dosáhl v loňském roce. Ještě předloni přitom skončil ve ztrátě 556 milionů korun a v minusových číslech končila společnost každoročně od roku 2011. Tržby za loňský rok klesly o 12 procent na 108,9 miliardy korun. Provozní výsledky za loňský rok přitom výrazně ovlivnil srpnový požár etylenové jednotky v Záluží.

Po několikadenním požáru v Záluží stála v srpnu celá petrochemická výroba, v menším rozsahu pracovala rafinérie. Společnost odhaduje, že od pojišťovny by mohla získat zpět náklady na opravu škody na majetku 4,1 miliardy korun, ušlý obchodní zisk v loňském roce 2,4 miliardy korun a ostatní provozní náklady vzniklé v souvislosti s požárem přibližně 156 milionů korun.

Finanční ředitel Unipetrolu Miroslaw Kastelik k výsledkům uvedl, že celkový ušlý zisk za rok 2015 způsobený havárií činil 4,5 miliardy korun, za samotné 4. čtvrtletí pak 2,8 miliardy korun. „Jde o naše odhady, tyto částky nejsou zahrnuty ve finančních výsledcích,“ dodal.

Nebýt srpnové havárie, mohl být čistý zisk dle našeho odhadu patrně ještě o asi 1,5 až 1,7 miliardy korun vyšší.
Petr Hlinomaz
analytik BH Securities

Etylenová jednotka by měla být uvedena znovu do provozu na minimální výkon s přibližně 65procentním využitím kapacity v červenci. Naplno by měla jednotka fungovat v říjnu. „Očekáváme od ní vyšší efektivitu, protože technologie v ní bude zcela nová,“ doplnil člen představenstva firmy Lukasz Piotrowski.

Pomohly hlavně marže

„Za rok 2015 společnost Unipetrol dosáhla mimořádného provozního zisku na úrovni téměř 11 miliard korun. Podařilo se nám využít příznivého makroprostředí, především velmi dobrých rafinérských i petrochemických marží,“ uvedl generální ředitel a předseda představenstva Unipetrolu Marek Świtajewski. Zvýšily se také prodeje rafinérských produktů po dokončení akvizice akciového podílu v České rafinérské, dodal.

V posledních třech měsících roku firma vykázala čistý zisk 182 milionů korun a tržby necelých 23 miliard korun. Výsledky byly ovlivněny právě omezenou výrobní kapacitou litvínovské rafinérie a zejména pak významným poklesem petrochemické výroby a prodejních objemů petrochemických produktů. „Na konci roku firma dosáhla velmi dobré finanční situace, čistá hotovost činila 5,86 miliardy korun,“ uvedla společnost.

Dobře, nebo špatně? Neutrálně

„Čtvrtletní výsledky byly slabé a zaostaly jak za naším odhadem, tak i konsenzem trhu,“ hodnotí analytik České spořitelny (ČS) Martin Krajhanzl. Podotkl, že škody v souvislosti s etylenovou jednotkou ve výši 4,1 miliardy korun jsou ale pod spodním pásmem dřívějšího odhadu analytiků ČS, který byl pět až sedm miliard korun. „Proto hodnotíme výsledky neutrálně,“ dodal.

Podle Lukáše Hendrycha z poradenské a auditorské sítě BDO je předpoklad, že vzhledem k příznivé situaci na trhu dosáhne firma dobrých výsledků i v letošním roce. „Bude však záležet na vypořádání a opětovném zprovoznění poškozené etylenové jednotky,“ dodal.

Orlen
Zdroj: ČT24

Unipetrol je od roku 2005 součástí polské skupiny PKN Orlen, která je největším zpracovatelem ropy ve střední Evropě. Právě Orlen drží v Unipetrolu většinový, 63procentní podíl. Dalších 23,7 procenta akcií vlastní společnost Paulinino Limited, za kterou stojí česko-slovenská finanční skupina J&T. Zbytek drží investiční fondy a další menšinoví akcionáři.

A právě Orlen, největší ropná společnost v Polsku, rovněž za loňský rok skončila v plusu - její čistý zisk dosáhl 1,05 miliardy zlotých (6,3 miliardy korun). I Orlen se přitom ještě předloni pohyboval ve ztrátě 4,7 miliardy zlotých. Experti přitom očekávali vyšší zisk, společnost ale v posledním čtvrtletí vykázala ztrátu kvůli přehodnocování aktiv v situaci padajících cen ropy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovna opět nedokončila schvalování stavební novely

Dolní komora ve středu opět nedokončila schvalování stavební novely. Opozici rozhořčilo vystoupení vicepremiéra Karla Havlíčka, který ji vinil z toho, že při vládním působení v minulém volebním období zničila obdobný stavební zákon přijatý za minulé vlády Andreje Babiše (oba ANO). Předtím poslanci schválili vládní návrh na růst rodičovského příspěvku na 400 tisíc korun od příštího roku. Sněmovna také podpořila novelu o výraznějším růstu státních plateb do zdravotnictví za děti, důchodce nebo nezaměstnané v příštím roce.
09:01Aktualizovánopřed 34 mminutami

Zemědělský fond: EU proplatila květnové dotace firmám z Agrofertu

Evropská unie proplatila všechny peníze, které Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) poskytl letos v květnu firmám z holdingu Agrofert, potvrdila na dotaz ČTK mluvčí fondu Eva Češpiva. Fond v květnu poskytl koncernu 204 milionů korun, dosud ale nebylo jasné, zda je Unie zpětně proplatí. Posuzovala, zda premiér Andrej Babiš (ANO) vložením Agrofertu do svěřenského fondu vyhověl pravidlům zakazujícím střet zájmů, zaslala kvůli tomu i dopis českým úřadům. Opozice tento Babišův krok považuje za nedostatečný.
15:07Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Sněmovna schválila růst rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek zřejmě vzroste od příštího roku o 50 tisíc korun na 400 tisíc korun, v případě narození dvojčat a vícerčat jde o dvojnásobek částky. Vládní novelu schválila sněmovna hlasy 158 ze 162 přítomných poslanců, proti nebyl nikdo. Opoziční STAN, Piráti a KDU-ČSL neprosadili žádný ze čtveřice návrhů na zavedení valorizace rodičovské. Předlohu, kterou dolní komora upravila také takzvanou superdávku, dostane k posouzení Senát.
před 8 hhodinami

Sněmovna odmítla senátní podmínky pro zvyšování výdajů nad schválený rámec

Sněmovna v noci na středu hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila svoji podobu novely rozpočtových zákonů. Senát do ní chtěl vložit omezující podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec. Opozice předlohu kritizuje a vyjadřuje obavy, že umožní vládě nekontrolovatelné navýšení výdajů a tím i nárůst státního dluhu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tyto obavy odmítla a vyzvala k podpoře původní sněmovní verze. Senátní změny by podle ní například přinesly právní nejistotu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Bytovou nouzi řeší nová kontaktní místa. Za první půlrok se vypořádala s téměř šesti tisíci problémy

Bydlení v nevyhovujících podmínkách, nejasnosti ohledně nájemní smlouvy nebo žádání o sociální podporu na kauci. V takových situacích lidem nově pomáhají takzvaná kontaktní místa pro bydlení. Od začátku roku, kdy služba začala fungovat, se na ně obrátilo přes 1500 lidí, navíc řešily další čtyři tisíce anonymních podnětů. České televizi to potvrdila mluvčí ministerstva pro místní rozvoj (MMR) Veronika Lukášová. Kontaktní místa vznikla v lednu podle zákona o podpoře bydlení. Podle něj začala od prvního července platit i další opatření, jako například garance pro soukromé majitele bytů.
před 13 hhodinami

USA zrušily výjimku pro prodej íránské ropy po útocích na tankery

Americké ministerstvo financí v reakci na útoky na tankery v Hormuzském průlivu zrušilo výjimku, která umožňovala prodej íránské ropy. Informovala o tom agentura Bloomberg a dodala, že tím rezort ohrozil prozatímní mírovou dohodu mezi Washingtonem a Teheránem. Íránské ministerstvo zahraničí rozhodnutí USA odsoudilo. Podle Teheránu jde o porušení memoranda o ukončení války, kterou Spojené státy proti Íránu vedly od konce února do vyhlášení příměří v první polovině dubna.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Nový odhad NATO: Česko dá letos na obranu 2,01 procenta HDP

Pět členských států NATO by již letos mělo podle odhadu splnit nový cíl Aliance vynakládat na obranu 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle agentury Reuters to vyplývá z aktualizovaných údajů Severoatlantické aliance zveřejněných v úterý před aliančním summitem v Ankaře. Nový cíl pro polovinu příští dekády si určilo NATO vloni, podle odhadů mají hranici již letos překročit pobaltské státy, Polsko a Řecko. Česko podle odhadů NATO letos splní cíl výdajů na obranu a vynaloží 2,01 procenta HDP.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Česko přesměruje peníze do programu na zbraně pro Ukrajinu, oznámil Macinka

Česko přesměruje peníze z některých projektů do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), ve kterém spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro napadenou zemi, uvedl před úterním odletem na summit NATO ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé). Vláda ANO, SPD a Motoristů dosud dávat peníze na zbraně pro Ukrajinu odmítala. Prezident Petr Pavel zapojení Česka do systému PURL označil za pozitivní signál.
včeraAktualizovánovčera v 19:11

Evropský pohled