Začíná summit G20, jednat se bude o opatřeních proti krizi

Pittsburgh - V americkém Pittsburghu dnes začíná dvoudenní setkání šéfů dvaceti nejvyspělejších ekonomik světa sdružených ve skupině G20. Program setkání bude zaměřený zejména na dlouhodobá opatření, která by měla zamezit opakování vážných hospodářských krizí, jako právě ta, se kterou se svět vyrovnává nyní. Státníci také budou jednat o přísnějších globálních pravidlech pro banky, jejichž nezodpovědné jednání podle některých politiků stálo na počátku současné celosvětové recese.

Země G20 přemýšlejí, jak se vypořádat s rozpočtovými schodky

Americký prezident Barack Obama chce na setkání představit „nový rámec pro udržitelný a vyrovnaný růst“. Podle agentury AP jde o návrh, jak ve světové ekonomice zamezit nerovnováhám, jež podle některých odborníků strhly svět do největší recese od konce druhé světové války. Jde například o problém masivních obchodních přebytků, které má Čína, anebo rozsáhlý rozpočtový deficit Spojených států.

2 minuty
Reportáž Evy Hrnčířové a Jana Hreňa
Zdroj: ČT24

Dalším velkým tématem nadcházejícího summitu skupiny G20 by měla být „úniková strategie“ z opatření, která státy přijaly v boji proti krizi. Země G20 jsou sice nadále ochotné podporovat své skomírající ekonomiky pomocí rozpočtových stimulů, zároveň už ale přemýšlejí, jak se vypořádají s obrovskými rozpočtovými schodky způsobené právě finančními injekcemi do hospodářství.

Evropa žádá přísnější regulaci pro banky

Evropané pak na setkání G20 v Pittsburghu přijíždějí s požadavkem na přísnější regulaci pro banky. Vytvořit by chtěli dvě instituce, první by měla analyzovat rizika a včas varovat před hrozící finanční krizí. Druhá by měla dohlížet na praktiky finančních institucí po celé Evropě.

„To, co máme před sebou, je ambiciózní a revoluční přístup, prováže fungování stávajících institucí s novými orgány dohledu,“ řekl o plánu Evropské unie eurokomisař pro vnitřní trh a služby Charlie McCreevy.

Evropští politici dávají v poslední době stále více najevo své rozezlení nad praktikami bank a dalších finančních institucí, jež se podle nich nijak nepoučily z finanční krize, která srazila na kolena ekonomiku celého světa. V období rostoucí nezaměstnanosti si manažeři některých finančních ústavů údajně neváhají vyplácet „tučné“ prémie, přestože k jejich záchraně museli v uplynulých měsících přispět daňoví poplatníci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Chceme dělat pravdivý rozpočet, řekl Nacher. Skopeček varoval před inflací

Chceme dělat pravdivý rozpočet, prohlásil v Duelu ČT24 místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO). Zkritizoval bývalého ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS), zmínil například „špatné využití windfall tax“. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) se obává, že rétorika ANO povede k nárůstu schodku veřejných financí, a varoval před inflací. Ministryně financí Alena Schillerová v neděli prohlásila, že plánovaný schodek loňského rozpočtu se překročí. Tématem diskuse byl také kritizovaný novoroční projev předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD). Moderovala Jana Peroutková.
před 8 hhodinami

Pozice USA na trhu s ropou může díky Venezuele posílit, míní experti

Možnost rozhodovat o venezuelské ropě by posílila pozici Spojených států na světovém trhu, míní experti oslovení ČT24. Podle nich byly právě zásoby ropy zřejmě jedním z hlavních důvodů, proč Spojené státy vedly proti Venezuele vojenský zásah. Americký prezident Donald Trump už uvedl, že po zásahu USA ve Venezuele by v této zemi mohly znovu těžit americké společnosti.
před 14 hhodinami

Madurův pád může přinést Venezuele prosperitu, záleží ale na vývoji, míní experti

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky komentovali možné dopady amerického zásahu ve Venezuele na tamní, potažmo světovou ekonomiku. Ekonom Jaromír Baxa zdůraznil, že bez zahraniční pomoci a omezení sankcí může Venezuela jen těžko pozvednout svou oslabenou ekonomiku. Politolog Matyáš Strnad poukázal na potíže s majetkovými zákony země, které odrazují potenciální investory. Václav Loula z české asociace petrolejářského průmyslu a obchodu nastínil, že v případě hladkého převzetí moci by mohly světové ceny ropy klesnout, ale v důsledku nestability mohou naopak stoupnout zhruba o pět procent. Podle všech třech je zásadní, jaký bude politický vývoj v zemi. Moderovala Vanda Kofroňová.
před 19 hhodinami

V Česku přibývá bezobslužných prodejen. Nabízí potraviny i železářství

V Česku loni přibyly desítky samoobslužných prodejen, kde si zákazníci nakoupí 24 hodin denně sedm dní v týdnu. Potvrzují to technologičtí dodavatelé těchto obchodů, například Contio, P.V.A. systems nebo Knowinstore. Nejčastěji jde podle nich o obchody s potravinami. Nově ale vznikla například samoobslužná prodejna s kávou, muzeum nebo železářství. Další typy samoobslužných provozoven budou podle dodavatelů přibývat i letos.
3. 1. 2026

Čínská BYD připravila Muskovu Teslu o vedoucí pozici na trhu s elektromobily

Americkému výrobci elektromobilů Tesla vloni klesl odbyt na 1,64 milionu vozů z 1,79 milionu v předchozím roce, informovala v pátek firma. Odbyt Tesly se snížil už druhý rok za sebou. Přispěl k tomu mimo jiné pokles poptávky od zákazníků, kteří mají výhrady k politickým aktivitám jejího šéfa, miliardáře Elona Muska. Teslu tak v čele světového trhu s elektromobily nahradil čínský konkurent BYD.
2. 1. 2026Aktualizováno2. 1. 2026

Česká ekonomika vzrostla ve třetím čtvrtletí meziročně o 2,8 procenta

Česká ekonomika vzrostla v loňském třetím čtvrtletí meziročně o 2,8 procenta, což je nejrychlejší růst od druhého čtvrtletí 2022. Hrubý domácí produkt (HDP) byl proti předchozím třem měsícům vyšší o 0,8 procenta. Zpřesněný odhad zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), který tak potvrdil údaje z konce listopadu. Podle analytiků byl hospodářský růst robustnější, než se očekávalo.
2. 1. 2026Aktualizováno2. 1. 2026

Hosté speciálu Událostí, komentářů probrali výhled na rok 2026

Hosté novoročního speciálu Událostí, komentářů se zaměřili na projevy prezidenta Petra Pavla, předsedy vlády Andreje Babiše (ANO), rozdělení společnosti, politické spojování, budoucnost pro mladou generaci či hrdost a vlastenectví. Pozvání do debaty přijali novinářka a moderátorka Barbora Černošková, redaktor pro vědu a techniku z Deníku N Petr Koubský, jazykovědec Karel Oliva, zakladatel a ředitel Institutu 2050 Jan Krajhanzl, sociolog ze společnosti PAQ Research Daniel Prokop, akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich a ředitel Charity ČR Lukáš Curylo. Diskusí provázela Jana Peroutková.
2. 1. 2026

Příběh černého uhlí se začíná uzavírat. Horníky čeká nová kapitola

Těžba černého uhlí má letos v Česku definitivně skončit. Na Karvinsku zbývá dotěžit posledních několik tisíc tun. Z šachet v regionu odejde v lednu a únoru 1600 lidí. Během prvních dvou vln propouštění odešly z dolů i stovky lidí. Většina z nich dostala odstupné a stále nepracuje. Podle některých i proto, že jim noví zaměstnavatelé často nenabízejí ani polovinu toho, na co byli zvyklí v podzemí. Jiní zkouší vlastní podnikání. Černouhelné hornictví skončí na Karvinsku po 250 letech. Jak to ovlivní trh práce, bude podle ekonomů jasnější za rok.
2. 1. 2026
Načítání...