Vyvážené zboží míří z 84 procent do EU. Do Ruska jde minimum

Český export do Ruska dál klesá, od ledna do července se meziročně snížil o dalších 12 procent. Dovoz z Ruska do Česka se propadl v hodnotovém vyjádření dokonce o 40 procent. Ruská federace se tak na tuzemském exportu podílí již jen z 1,7 procenta, zatímco v roce 2012 to byly téměř čtyři procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu.

Dál také roste závislost českého vývozu na zemích Evropské unie. Mezi hlavní důvody patří i sankce zavedené Evropskou unií v roce 2014 na Rusko kvůli jeho roli při anexi Krymu.

Pokles obchodní výměny s Ruskem je však podle Hospodářské komory ČR způsoben několika faktory, zejména narůstáním podílu Německa na celkovém českém exportu, k čemuž přispívá i aktuální kurz koruny k euru. „Určitou roli hrají rovněž ekonomické sankce EU, a to vzhledem k tomu, že ruská strana dává přednost domácím výrobcům či firmám ze zemí, které se výslovně nevyjádřily ve prospěch sankcí,“ uvedl Miroslav Diro z komory. Nemalou měrou na obchodní výměnu působí i ne úplně dobrý stav ruské ekonomiky.

Rostl vývoz do Německa a do Francie

Český vývoz do Německa si v prvních sedmi měsících roku připsal nárůst o 4,2 procenta meziročně. Ještě rychleji rostl zájem tuzemských firem o Francii, kam export stoupl o 5,2 procenta. Naopak do USA české podniky vyvezly o téměř osm procent zboží meziročně méně. Závislost tuzemského vývozu na zemích EU se tak dál zvyšuje, do zemí osmadvacítky míří již 84 procent českého vývozu.

Zaměření českých exportérů ovlivňuje podle náměstka ministra průmyslu Vladimíra Bärtla řada faktorů - od konfliktů na Středním východě a severu Afriky přes sníženou koupěschopnost a sankce vůči Rusku až po historicky danou průmyslovou strukturu české ekonomiky, navázanou na západoevropské ekonomiky, především německou.

  • 1999 - 88,1 procenta
  • 2001 - 87,3 procenta
  • 2003 - 87,9 procenta
  • 2005 - 86,0 procent
  • 2008 - 85,7 procenta
  • 2010 - 84,3 procent
  • 2013 - 81,0 procenta
  • 2014 - 82,2 procent
  • 2015 - 83,2 procenta
  • 2016* - 84,1 procenta
  • zdroj: ČSÚ, *údaje za leden až červenec

MPO podle něj nadále podporuje myšlenku dobývání perspektivních trhů mimo EU, nástroje podpory exportu jsou zaměřeny především tímto směrem. „Jsme řízeni poptávkou podniků, které v současné době na evropském trhu nalézají dostatek zakázek i solidní konkurenceschopnost. Současný trend tedy považujeme vzhledem ke shora uvedené situaci na mnoha mimoevropských trzích za přirozený,“ dodal Bärtl.

Loni se český export do Ruska snížil téměř o třetinu. EU v roce 2014 uvalila sankce na Rusko kvůli jeho roli při anexi Krymu a při nepokojích na východě Ukrajiny, kde nadále trvá konflikt mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty. Rusko naopak zakázalo dovoz vybraných potravin z evropských zemí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EK chce změnit pravidla fúzí, aby vznikali silní konkurenti firem z USA a Číny

Evropská komise (EK) plánuje přepracovat pravidla pro fúze. Chce odstranit některé překážky bránící vzniku velkých lokálních firem schopných konkurovat velkým podnikům ze Spojených států a Číny. Byla by to první zásadní revize politiky fúzí a akvizic za dvacet let, upozornila agentura Bloomberg.
před 5 hhodinami

Ekonomika vzrostla v prvním čtvrtletí meziročně o 2,1 procenta, odhaduje ČSÚ

Tuzemská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,1 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici růst HDP očekávali.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

„Zběhnutí“ Emirátů je ranou pro Saúdy. Může rozkolísat ceny ropy

Odchod Spojených arabských emirátů (SAE) z organizací OPEC a OPEC+ je ranou pro prestiž Saúdské Arábie jako dominantního člena kartelu. Očekávané navýšení těžby ze strany SAE nejspíš povede ke zlevňování „černého zlata“ a podle řady analytiků může ceny rozkolísat. Otazníky visí i nad možnou další fragmentací organizace. Kvóty se totiž nelíbí i zemím jako Kazachstán, Nigérie či Venezuela.
před 11 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
29. 4. 2026

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...