Výborná nálada německých podnikatelů mizí. Bojí se obchodních válek

Podnikatelská nálada v Německu se v dubnu zhoršila více, než se očekávalo. Uvedl to v úterý mnichovský institut Ifo. K jejímu poklesu došlo již pátý měsíc za sebou. Spolková republika se obává možných negativních dopadů obchodních sporů mezi Spojenými státy, Čínou a dalšími zeměmi na svou ekonomiku.

Index podnikatelské důvěry, který je nyní založen na průzkumu mezi zhruba devíti tisíci německých firem, se snížil na 102,1 bodu z březnových 103,3 bodu. Analytici oslovení agenturou Reuters odhadovali pokles pouze na 102,7 bodu. V indexu byly poprvé zahrnuty i odpovědi podnikatelů ze sektoru služeb.

Pokles zaznamenal i dílčí index podnikatelských očekávání na dalších šest měsíců, který se snížil na 98,7 bodu z březnových 100 bodů.

Třetí měsíc za sebou klesl i dílčí index nálady ve zpracovatelském průmyslu. Optimističtí zůstávají ohledně podnikatelského prostředí ale i nadále zástupci stavebnictví, kteří těží z rostoucího zájmu o nemovitosti.

Německá ekonomika zpomaluje. Výborná nálada německých podnikatelů se vytrácí.
Clemens Fuest
šéf institutu Ifo

Mezinárodní měnový fond (MMF) nicméně minulý týden zvýšil odhad růstu tamější ekonomiky pro letošní rok na 2,5 procenta. V prvním čtvrtletí se německý hrubý domácí produkt (HDP) podle údajů Ifo zvýšil o 0,6 procenta.

Ve stejný den zveřejněná čísla o důvěře v Česku, pro které je Německo hlavním obchodním partnerem, ukázala pokračující vysokou důvěru českých podnikatelů. 

Důvěra se naopak zhoršila ve dvou dalších největších ekonomikách eurozóny, Francii a Itálii. Na vině je především silné euro, které má negativní vliv na konkurenceschopnost firem z eurozóny na světovém trhu. „Máme tu jasné zpomalení a euro tomu nepomáhá,“ řekl agentuře Reuters manažer firmy Clairinvest Ion-Marc Valahu. Evropská centrální banka (ECB) je podle jeho názoru v pasti.

Pokud totiž přikročí k dlouho očekávanému zvýšení základní úrokové sazby ze současné nuly, euro, které již výrazně posilovalo v posledních měsících, ještě zpevní. Že by silný kurz eura mohl negativně ovlivnit ekonomiku eurozóny, vyplynulo i ze zápisu z březnového zasedání ECB.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rýn se nadále potýká s nedostatkem vody, u městečka Kaub je hladina na minimu

Jeden z největších evropských veletoků se i na konci září potýká s nedostatkem vody. Hladina na středním toku Rýna v kritickém úseku u městečka Kaub ve spolkové zemi Porýní-Falc dál kolísá kolem historického minima. Pro místní obyvatele jde o nezvyklý a šokující fenomén. Zároveň jde o vážný problém pro lodní dopravu.
před 7 hhodinami

VideoRozpočet je prorůstový a proinvestiční, míní Havlíček. Pádu vlády se nebojí

„Musí si sehnat podporu ti, kteří nám chtějí vyjádřit nedůvěru,“ řekl v pořadu Interview ČT24 ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) k jednání o vyslovení nedůvěry vládě. Předpokládá, že kabinet v hlasování vyvolaném sněmovní opozicí podpoří všichni koaliční poslanci, aniž by si od jednotlivých zákonodárců zjišťovali jasné stanovisko. Spory uvnitř koalice ohledně navrhovaného rozpočtu vnímá jako běžné neshody, které se daří řešit. „My se domníváme, že to, na čem jsme se dohodli s Motoristy i s SPD, tedy, že se to v průběhu příštího roku i v důsledku určitých změn v legislativě stáhne o dvacet miliard, že to je dělatelné,“ dodal. Zopakoval, že vláda dělá prorůstovou a proinvestiční fiskální politiku, což podle něho nedávno ocenily i ratingové agentury. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 9 hhodinami

Volkswagen kvůli škrtům vypovídá v Německu téměř všechny kolektivní smlouvy

Německý automobilový koncern Volkswagen přezkoumá budoucí mzdovou dohodu s odborovým svazem IG Metall a k 31. prosinci letošního roku vypoví několik stávajících kolektivních smluv, aby získal větší prostor pro plánované snižování počtu zaměstnanců. Odbory oznámený krok označily za velké zklamání a pohrozily vyhrocením sporu včetně stávek. Ty by podle agentury Reuters začaly od 1. ledna, kdy vyprší současné příměří.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Vláda v rozpočtu na rok 2027 zvýšila výdaje pro vnitro či školství

Vláda při projednávání státního rozpočtu na příští rok zvýšila proti původnímu návrhu ministerstva financí výdaje zejména u ministerstev vnitra, práce a sociálních věcí, školství a průmyslu a obchodu. Snížily se zejména výdaje v kapitole všeobecná pokladní správa, která zahrnuje mimo jiné vládní rozpočtovou rezervu. Vláda návrh státního rozpočtu schválila minulý týden, podrobnosti o něm zveřejnila v knihovně legislativních materiálů ve středu. Odpoledne už návrh obdrželi poslanci.
před 12 hhodinami

Ministerstvo financí stanovilo maximální ceny pohonných hmot na čtvrtek

Maximální prodejní cena nafty bude ve čtvrtek 48,72 koruny za litr, u benzinu bude 46,14 koruny za litr. V cenovém věstníku to ve středu nařídilo ministerstvo financí. Vláda k regulaci cen pohonných hmot přistoupila kvůli jejich výraznému zdražení v posledních týdnech. Cenové stropy na jednotlivé dny zatím bude ministerstvo financí určovat do konce října.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Platy policistů a hasičů vzrostou o 2600 až 2900 korun, zopakoval Metnar

Platy policistů, hasičů, celníků a příslušníků vězeňské služby vzrostou v příštích třech letech každý rok o 2600 až 2900 korun měsíčně, zopakoval po jednání s odboráři ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Tarifní složka by se měla zvyšovat ročně o 1300 korun, s čímž však odbory nesouhlasí. Novinářům ministr řekl, že se situace už velmi pravděpodobně nezmění.
29. 9. 2026Aktualizováno29. 9. 2026‌‌

Baťa zavře svůj poslední závod ve střední Evropě, dotkne se to 92 lidí

Společnost Baťa příští rok postupně ukončí výrobu obuvi v závodě v Dolním Němčí na Uherskohradišťsku, který je jedinou továrnou obuvnického gigantu ve střední Evropě. Provoz v závodě, kde se vyrábí obuv od roku 1970, není podle firmy rentabilní. Její rozhodnutí o ukončení provozu se dotkne 92 zaměstnanců. Firma o tom informovala v tiskové zprávě. V Česku značka zůstane prostřednictvím své maloobchodní sítě.
29. 9. 2026‌‌

Šebestyán: EK zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování

Evropská komise zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování, její přerušení proplácení části dotací je podle ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) prozatímním procesním krokem. Komise v září na šest měsíců přerušila lhůtu pro proplacení 3,18 milionu eur, tedy zhruba 77 milionů korun, z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Důvodem je podle EK nedostatečné řešení možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO).
28. 9. 2026Aktualizováno28. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.