Praha – Věci veřejné se brání zvyšování daně z přidané hodnoty, dokud nebudou mít jistotu, že výdaje rozpočtu budou účelné. Navrhují i další alternativu, menší zvýšení DPH zkombinovat s navýšením firemních daní nebo zavedením progrese u daně z příjmu. Pokud by DPH skutečně výrazně rostla, požaduje nejmenší vládní strana zachování dvou sazeb daně. Reforma by tak podle šéfa poslanců VV Víta Bárty měla mírnější dopad na sociálně slabší obyvatele.
Podle předsedy VV Radka Johna strana „jednoznačně odmítá“ navýšení daně na 19 procent. „Je to past na střední třídu a na nízkopříjmové skupiny obyvatel, které by nesly tu největší tíhu reformy,“ zdůraznil John. Předseda vlády a ODS Petr Nečas podotkl, že v principu by prosazoval jednotnou sazbu DPH, o výjimkách je však připraven diskutovat, aby zlepšil průchodnost návrhu.
Jenže Věci veřejné nechtějí spoléhat při zajišťování příjmů státu jen na daň z přidané hodnoty. „Považujeme za výhodné zkombinovat zvýšení DPH buď s navýšením firemních daní o jeden procentní bod, nebo se snížením daňových výjimek. To by mohlo vynést šest až osm miliard korun. Řešením by bylo i zavedení progresivní daně z příjmu,“ uvedl Bárta.
Lidé s vyšším příjmem by měli platit 25procentní daň
Podle ekonomického experta VV Michala Babáka strana počítá se zvýšením korporátní daně o jedno až dvě procenta. Mohla by tedy dosáhnout na hranici 21 procent. „Všichni jsme ve společném průšvihu. I firmy by měly přispět svojí troškou. I nejbohatším musí záležet na tom, aby se tato země nezřítila do dluhové pasti,“ dodal John. Vyšší daně by měli podle VV zřejmě platit lidé s příjmem vyšším, než je čtyřnásobek průměrné mzdy. Druhá sazba daně by činila minimálně 25 procent, upřesnil Babák.
Nečas se bojí zvyšování přímých daní
„Jsem přesvědčen, a se mnou 99 procent odborníků na ekonomii, že zvyšovat přímé daně v období křehkého ekonomického růstu je ekonomická hloupost.“
VV se podle Babáka brání také přesunutí léků a tiskovin do nižší sazby daně. V případě léků prý nejde o opatření, které by pomohlo občanům, ale spíše ministerstvu zdravotnictví. Za zařazením tiskovin do snížené sazby DPH zase Babák cítí „velký lobbing“. „Pokud by šlo pouze o knihy, tak je to v pořádku. Ale když se s nimi 'svezou' i noviny a deníky, už by to v podstatě nebyl ten důvod, proč je ponechat ve snížené sazbě,“ podtrhl Babák.
Sjednocení DPH na 19 procentech navrhuje ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) v souvislosti se snahou srazit deficit veřejných financí v roce 2012 pod 3,5 procenta hrubého domácího produktu, jak se k tomu vláda zavázala v koaliční smlouvě. ODS i ministerstvo financí se obávají, že by nedodržení dohodnuté výše schodku mohlo ohrozit důvěryhodnost Česka na finančních trzích. To by mohlo vést k nárůstu úroků požadovaných z českých státních dluhopisů, a tedy i nákladů na obsluhu státního dluhu. To by samo o sobě vedlo k dalšímu zvýšení deficitu, a tudíž by to vyvolalo nutnost dalších mnohamiliardových škrtů.
Aleš Michl
„Já si myslím, že nejlepší by bylo sjednotit DPH, ale maximálně na 16 procentech, zadruhé to udělat bez výjimek.“
