Vláda schválila Babišův návrh na zdanění korunových dluhopisů

3 minuty
Vláda schválila zdanění korunových dluhopisů
Zdroj: ČT24

Vláda schválila návrh na zdanění výnosů z korunových dluhopisů, který předložil jako poslanecký návrh zákona vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš (ANO). Nikdo z ministrů nebyl proti, informoval na Twitteru mluvčí kabinetu Martin Ayrer. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) ale už před jednáním vlády vyjádřil pochybnosti o tom, zda sněmovna stihne do konce volebního období normu projednat.

Návrh zákona předpokládá, že by dani podléhaly od příštího roku úroky z obligací, které nakoupili od firem jejich majitelé a lidé ekonomicky propojení. Zdanění by se tak netýkalo korunových dluhopisů, jež vydal stát.

Podle předsedy TOP 09 a místopředsedy rozpočtového výboru poslanecké sněmovny Miroslava Kalouska není ale návrh zákona nic jiného, než snaha ministra financí vyvinit se z vlastního daňového deliktu legislativní úpravou. „Je hanbou ČSSD a KDU-ČSL, že tento návrh na vládě podpořily,“ říká.

Bylo by podle něho možná jednodušší, kdyby vládní strany navrhly zákon toho typu, že „kdykoli se Andrej Babiš dopustí daňového deliktu, je nepostižitelný“. „Je vyloučeno, že bychom tento návrh podpořili. Problém nepotřebuje legislativní změnu, problém potřebuje nestrannou a profesionální finanční správu,“ dodává Kalousek. 

Sobotka také Babiše požádal, aby na příštím jednání vlády předložil informaci o tom, jak finanční správa prověřuje firemní emise korunových dluhopisů vydaných v roce 2012. Tyto obligace, které nepodléhají zdanění, vydal tehdy i holding Agrofert, jenž do letošního února patřil Babišovi. Korunové dluhopisy Agrofertu nakoupil pouze Babiš.

Možnost vydávání takzvaných nedaněných korunových dluhopisů byla zavedena už v první polovině 90. let. Současný předseda opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek ji jako ministr financí využil u státních dluhopisů pro obyvatele. Později začaly stejným způsobem emitovat obligace i firmy. Možnost vydávat nedaněné korunové dluhopisy skončila změnou zákona s rokem 2013.

Babiš čelí podezření z daňové optimalizace

Babiš čelí kvůli korunovým dluhopisům podezření z daňové optimalizace. Nakoupil desetileté obligace Agrofertu za zhruba 1,5 miliardy korun. Z šestiprocentního úroku z dluhopisů se nehradí patnáctiprocentní daň.

Sobotka už před jednáním vlády řekl, že Babiš měl návrh na zdanění výnosů z dluhopisů předložit dřív. Nyní podle premiéra kvůli velkému množství neprojednaných návrhů zákonů ve sněmovně hrozí to, že se nepodaří normu před volbami schválit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...