Babiš předloží vládě návrh na zdanění korunových dluhopisů. Politickou podporu zatím nemá

Nahrávám video

Vláda bude ve středu projednávat návrh daňového zákona, který by poměrně bezbolestně mohl přinést do státní pokladny několik miliard korun. Nedostává se mu však zatím dostatečné podpory poslanců a ani vládní strany nemají jednotný postoj. Jedná se totiž o dodatečné zdanění korunových dluhopisů. Ty se dostaly do širokého povědomí veřejnosti kvůli tomu, že je v minulosti nakoupil od své tehdejší firmy Agrofert současný ministr financí Andrej Babiš (ANO) a ušetřil tím na daních. Návrh na vládu předkládá právě on.

Podle usnesení rozpočtového výboru existují doložitelná podezření, že někteří emitenti (nezdaněné dluhopisy vydalo 525 firem) a jejich vlastníci mohli zneužít daňové zákony. Případ také rozvířit debatu o tom, zda Babiš měl tehdy na nákup dluhopisů peníze a odkud pocházely.

Babiš v minulosti nakoupil skoro za 1,5 miliardy korun korunové obligace skupiny Agrofert, kterou tehdy vlastnil. Díky tomu šetří na daních ročně přes 13 milionů korun.

Možnost vydávání takzvaných nedaněných korunových dluhopisů byla zavedena už v první polovině 90. let. Miroslav Kalousek (v současné době předseda TOP 09) ji jako ministr financí využil u státních dluhopisů pro obyvatele. Potom je začaly emitovat i firmy. Babiš nakoupil desetileté obligace s šestiprocentním úrokem, které Agrofert vydal v prosinci 2012. Nyní navrhuje zdanit firemní korunové dluhopisy od roku 2018. 

Na téma (ne)zdanění dluhopisů vedou Kalousek s Babišem ostré spory. 

„To byla jejich chyba, jednoznačně chyba pana Kalouska a pana premiéra, který to mohl vlastně změnit a navrhnout, aby se to zdaňovalo, ty dluhopisy, od roku 2012 a oni to neudělali,“ říká Babiš. 

Kalousek pak k nyní předloženému návrhu uvádí: „Ten návrh je snaha ministra financí vyvinit se z vlastního pochybení jako podnikatele, když podváděl státní rozpočet a šidil ho o peníze.“

  • Z výnosů z takových obligací se nehradí 15procentní daň. Navíc společnosti, které dluhopisy vydávají, si náklady na úroky standardně odečítají od základu daně.
  • Možnost vydávat nedaněné korunové dluhopisy skončily změnou zákona s rokem 2013.

Jak se rozhodne vláda?

Různé názory se zatím projevují i ve vládní koalici. Zatímco lidovci jsou ochotni jednat o podpoře návrhu na zdanění firemních korunových dluhopisů, sociální demokraté jsou k němu zatím skeptičtí.

Premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka chce ještě před schvalováním návrhu od finanční správy slyšet, jestli Babiš či další lidé dluhopisy nezneužívali. „Je tady velmi silné podezření, že on osobně nebo i možná i někteří další velcí podnikatelé, bohatí podnikatelé, inkasovali výhody z toho, že jejich vlastní firmy vydávaly korunové dluhopisy“.

  • V roce 2012 bylo zaznamenáno celkem 525 emisí zaknihovaných dluhopisů s nominální hodnotou jedna Kč v celkovém objemu 164 miliard Kč s úrokovou mírou od 1,75 procenta do 18,5 procenta a splatností jeden rok až 50 let. 
  • Uvedl to ministr financí Andrej Babiš (ANO) v důvodové zprávě.

Zdanění korunových dluhopisů by naopak vedle Babiše nevadilo ani senátorovi a majiteli firmy Synot Ivo Valentovi, který díky nim jen v roce 2015 vydělal přes 300 milionů.

„Můžu vám říct, že pro mě to není žádná velmi důležitá věc, takže to budu respektovat a smířím se s tím,“ řekl Valenta (nestr. za SsČR) počátkem března. 

Ve sněmovně bude hlasování o korunových dluhopisech zřejmě těsné. Spolu s hnutím ANO ho podporují komunisté a Úsvit. Jsme připraveni podpořit takové řešení, které pochybnosti odstraní, uvedl místopředseda KSČM Jiří Dolejš. 

Připraven ještě jeden návrh

Poslanci začnou projednávat zdanění korunových dluhopisů na květnové schůzi. Agentura ČTK zároveň nedávno uvedla, že ve sněmovně je další návrh na zdanění výnosů z některých korunových dluhopisů. Nezařazený poslanec Karel Fiedler chce v porovnání s novelou ministra financí Andreje Babiše (ANO) rozšířit okruh vlastníků obligací, na něž by zdanění úroků od příštího roku dopadlo.

„Základ je stejný, ale moje novela jde o kousek dál a je důslednější, zahrnovala by i osoby blízké, to znamená rodinné příslušníky,“ řekl ČTK Fiedler. Svou předlohu pokládá za rozumnější, odstraňuje podle něho mezeru, která je v Babišově znění.

obrázek
Zdroj: ČT24

Pohled Finanční správy

Současný šéf Generálního finančního ředitelství Martin Janeček prohlásil v březnovém pořadu OVM, že zneužití práva v některých případech vyloučit nejde. „Už jsem říkal, že pokud zneužití práva bude, bude ho finanční správa řešit. Pokud by se ukázaly negativní jevy, jako jsou vydané korunové dluhopisy v enormních částkách, tak by to kontrolní pracovníci mohli zachytit a mohli by to zvedat,“ uvedl.

Zároveň si posteskl, že debata v posledních týdnech vytváří dojem, že se finanční správa problematikou nezabývá, což podle Janečka není pravda. „U subjektů, které emitovaly korunové dluhopisy, kontrolní úkony probíhají a za ta inkriminovaná období je jich přes tisíc. Pokud zjistíme zneužití práva, budeme to řešit a vyřešíme to,“ sdělil.

„Ve společnosti se ale vytváří dojem, že samotný nákup korunových dluhopisů je zneužití práva,“ upozornil a dodal, že celá debata o dluhopisech může ve společnosti vytvářet falešné očekávání, že případným odhalením právního prohřešku bude celá situace vyřešená – pravidla, jakkoliv sporná, totiž nastavil sám stát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNepřijetí eura má Niedermayer za „jedno z nejhorších rozhodnutí“. Podle Staňka není vhodná situace

Prezident Petr Pavel se znovu vyslovil pro přijetí eura – zejména, pokud by koruna bránila rozvoji. Na konferenci Revize Česka doplnil, že díky společné měně by se tuzemsko přiblížilo k rozhodování v Evropské unii. Podle europoslance Antonína Staňka (nestr.) není aktuální situace tou, v níž „bychom euro měli přijímat“. Souhlasí však s tím, že pokud má být vedena debata o tom, jestli euro přijmout, nebo ne, tak by měla být o tom, kdy by to mělo být. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) považuje za „strašně smutné“, že diskuse o této věci trvá v Česku desítky let, a nikam se nedobrala. Nepřijetí eura považuje za „jedno z nejzbytečnějších, nejhorších rozhodnutí, které vlády přijaly“. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 7 hhodinami

Valná hromada ČEZu schválila první krok směřující k zestátnění

Energetická skupina ČEZ může začít s procesem vyčlenění nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti, schválili na valné hromadě akcionáři. Mluvčí skupiny Ladislav Kříž potvrdil, že by nová firma měla vzniknout v řádu týdnů od schválení a následně v prvním čtvrtletí roku 2027 by do ní měly být začleněny vybrané podniky. Rozdělení ČEZu je podle analytiků prvním krokem k chystanému zestátnění společnosti, které plánuje současná vláda.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoNejdražší a nejméně efektivní cesta, řekl Hřib k plánovanému zestátnění ČEZu

Stávající model není ideální, ale vláda se to chystá řešit nejdražší a nejméně efektivní cestou, která existuje, řekl v Interview ČT24 předseda Pirátů Zdeněk Hřib v souvislosti s plánovaným zestátněním energetické skupiny ČEZ. Podle plánu by se firma měla rozdělit na dvě části. Ta část, která vyrábí elektřinu, by podle vlády měla být ze sta procent státní. Podle Hřiba ale Česko už teď ČEZ ovládá. „Otázka je, jestli je rozumné platit 250 miliard za to, že ho budeme ovládat ještě o něco víc,“ podotkl Hřib s tím, že navíc dojde k vytěsnění minoritních akcionářů, kteří nyní fungují jako kontrolní mechanismus. Plán je podle něj postavený naruby. Vláda totiž plánuje koupit část, která je výrobní, kde jsou podle ní jisté peníze. „To, co ale je v dnešní době rizikové, je ta výroba,“ řekl šéf Pirátů. Moderoval Daniel Takáč.
před 21 hhodinami

Schodek státního rozpočtu v květnu vzrostl na 170,2 miliardy

Deficit státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 170,2 miliardy korun z dubnových 106,1 miliardy, informovalo v pondělí ministerstvo financí. Prohloubení schodku je v květnu obvyklé. Letošní květnový deficit byl nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci května byl rozpočet ve schodku 170,5 miliardy korun.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoAfrika, Asie i Jižní Amerika. Tuzemští exportéři hledají nové trhy

Tuzemský průmysl podle zástupců exportérů, státu i finančních institucí přichází o klíčové trhy a musí rychle hledat nové obchodní příležitosti. Firmy se proto stále více zaměřují na Afriku, Asii nebo Jižní Ameriku, kde chtějí navázat i na pověst československých výrobků. Zájem o nové oblasti roste také kvůli výpadku odbytu v Rusku a Bělorusku a nejisté situaci na Blízkém východě, kde obchod komplikují mimo jiné logistické problémy. Pomoci exportérům má i česká diplomacie, která plánuje posílit své týmy v zemích mimo Evropu.
včera v 08:00

Budoucnost ropovodu Družba? Může do Česka dopravovat i neruskou ropu

Už více než rok do Česka neproudí ropovodem Družba ropa z Ruska. Teď Česko řeší, co s ním. V úvahu připadají různé varianty, včetně toho, že se ropovod zreverzní, tedy že by jím proudila ropa směrem z Česka třeba na Slovensko. O české závislosti na ropě ze zahraničí, ropném průmyslu a současné krizi kolem cen této komodity je nový díl publicistického cyklu Bilance. Televizní premiéra je už toto pondělí ve 22:05 na ČT1.
včera v 07:30

Obce chtějí kvůli Dukovanům víc peněz. Miliardy nejsou automatické, říká Havlíček

Ohledně financování projektů souvisejících s dostavbou Dukovan panují neshody. Některé obce upozorňují na to, že budou potřebovat víc peněz například na výstavbu ubytovacích kapacit, rozšíření zdravotní péče, škol nebo vodovodů. Akční plán, který schválila minulá vláda, počítá s tím, že náklady dopadů výstavby nových jaderných bloků budou zhruba patnáct miliard korun. Na těchto opatřeních by se přitom měl z osmdesáti procent podílet stát a zbytek financovat kraje a obce. Nyní ale na takové projekty ve státním rozpočtu dost peněz není. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) ČT řekl, že podpora pro obce není automatická a kabinet ji bude posuzovat individuálně.
31. 5. 2026

Češi na dovolenou častěji létají, letos si za cestu připlatí

Obliba letecké dopravy u tuzemských turistů roste. Letadlo se už předloni stalo nejčastějším dopravním prostředkem, kterým se Češi vydávají na zahraniční dovolenou, a podle analytiků by se to letos měnit nemělo. Cesty se ale kvůli rostoucím cenám paliv prodraží – a to u letecké i automobilové dopravy.
31. 5. 2026
Načítání...