Babiš předloží vládě návrh na zdanění korunových dluhopisů. Politickou podporu zatím nemá

3 minuty
Události: Dodatečné zdanění korunových dluhopisů
Zdroj: ČT24

Vláda bude ve středu projednávat návrh daňového zákona, který by poměrně bezbolestně mohl přinést do státní pokladny několik miliard korun. Nedostává se mu však zatím dostatečné podpory poslanců a ani vládní strany nemají jednotný postoj. Jedná se totiž o dodatečné zdanění korunových dluhopisů. Ty se dostaly do širokého povědomí veřejnosti kvůli tomu, že je v minulosti nakoupil od své tehdejší firmy Agrofert současný ministr financí Andrej Babiš (ANO) a ušetřil tím na daních. Návrh na vládu předkládá právě on.

Podle usnesení rozpočtového výboru existují doložitelná podezření, že někteří emitenti (nezdaněné dluhopisy vydalo 525 firem) a jejich vlastníci mohli zneužít daňové zákony. Případ také rozvířit debatu o tom, zda Babiš měl tehdy na nákup dluhopisů peníze a odkud pocházely.

Babiš v minulosti nakoupil skoro za 1,5 miliardy korun korunové obligace skupiny Agrofert, kterou tehdy vlastnil. Díky tomu šetří na daních ročně přes 13 milionů korun.

Možnost vydávání takzvaných nedaněných korunových dluhopisů byla zavedena už v první polovině 90. let. Miroslav Kalousek (v současné době předseda TOP 09) ji jako ministr financí využil u státních dluhopisů pro obyvatele. Potom je začaly emitovat i firmy. Babiš nakoupil desetileté obligace s šestiprocentním úrokem, které Agrofert vydal v prosinci 2012. Nyní navrhuje zdanit firemní korunové dluhopisy od roku 2018. 

Na téma (ne)zdanění dluhopisů vedou Kalousek s Babišem ostré spory. 

„To byla jejich chyba, jednoznačně chyba pana Kalouska a pana premiéra, který to mohl vlastně změnit a navrhnout, aby se to zdaňovalo, ty dluhopisy, od roku 2012 a oni to neudělali,“ říká Babiš. 

Kalousek pak k nyní předloženému návrhu uvádí: „Ten návrh je snaha ministra financí vyvinit se z vlastního pochybení jako podnikatele, když podváděl státní rozpočet a šidil ho o peníze.“

  • Z výnosů z takových obligací se nehradí 15procentní daň. Navíc společnosti, které dluhopisy vydávají, si náklady na úroky standardně odečítají od základu daně.
  • Možnost vydávat nedaněné korunové dluhopisy skončily změnou zákona s rokem 2013.

Jak se rozhodne vláda?

Různé názory se zatím projevují i ve vládní koalici. Zatímco lidovci jsou ochotni jednat o podpoře návrhu na zdanění firemních korunových dluhopisů, sociální demokraté jsou k němu zatím skeptičtí.

Premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka chce ještě před schvalováním návrhu od finanční správy slyšet, jestli Babiš či další lidé dluhopisy nezneužívali. „Je tady velmi silné podezření, že on osobně nebo i možná i někteří další velcí podnikatelé, bohatí podnikatelé, inkasovali výhody z toho, že jejich vlastní firmy vydávaly korunové dluhopisy“.

  • V roce 2012 bylo zaznamenáno celkem 525 emisí zaknihovaných dluhopisů s nominální hodnotou jedna Kč v celkovém objemu 164 miliard Kč s úrokovou mírou od 1,75 procenta do 18,5 procenta a splatností jeden rok až 50 let. 
  • Uvedl to ministr financí Andrej Babiš (ANO) v důvodové zprávě.

Zdanění korunových dluhopisů by naopak vedle Babiše nevadilo ani senátorovi a majiteli firmy Synot Ivo Valentovi, který díky nim jen v roce 2015 vydělal přes 300 milionů.

„Můžu vám říct, že pro mě to není žádná velmi důležitá věc, takže to budu respektovat a smířím se s tím,“ řekl Valenta (nestr. za SsČR) počátkem března. 

Ve sněmovně bude hlasování o korunových dluhopisech zřejmě těsné. Spolu s hnutím ANO ho podporují komunisté a Úsvit. Jsme připraveni podpořit takové řešení, které pochybnosti odstraní, uvedl místopředseda KSČM Jiří Dolejš. 

Připraven ještě jeden návrh

Poslanci začnou projednávat zdanění korunových dluhopisů na květnové schůzi. Agentura ČTK zároveň nedávno uvedla, že ve sněmovně je další návrh na zdanění výnosů z některých korunových dluhopisů. Nezařazený poslanec Karel Fiedler chce v porovnání s novelou ministra financí Andreje Babiše (ANO) rozšířit okruh vlastníků obligací, na něž by zdanění úroků od příštího roku dopadlo.

„Základ je stejný, ale moje novela jde o kousek dál a je důslednější, zahrnovala by i osoby blízké, to znamená rodinné příslušníky,“ řekl ČTK Fiedler. Svou předlohu pokládá za rozumnější, odstraňuje podle něho mezeru, která je v Babišově znění.

obrázek
Zdroj: ČT24

Pohled Finanční správy

Současný šéf Generálního finančního ředitelství Martin Janeček prohlásil v březnovém pořadu OVM, že zneužití práva v některých případech vyloučit nejde. „Už jsem říkal, že pokud zneužití práva bude, bude ho finanční správa řešit. Pokud by se ukázaly negativní jevy, jako jsou vydané korunové dluhopisy v enormních částkách, tak by to kontrolní pracovníci mohli zachytit a mohli by to zvedat,“ uvedl.

Zároveň si posteskl, že debata v posledních týdnech vytváří dojem, že se finanční správa problematikou nezabývá, což podle Janečka není pravda. „U subjektů, které emitovaly korunové dluhopisy, kontrolní úkony probíhají a za ta inkriminovaná období je jich přes tisíc. Pokud zjistíme zneužití práva, budeme to řešit a vyřešíme to,“ sdělil.

„Ve společnosti se ale vytváří dojem, že samotný nákup korunových dluhopisů je zneužití práva,“ upozornil a dodal, že celá debata o dluhopisech může ve společnosti vytvářet falešné očekávání, že případným odhalením právního prohřešku bude celá situace vyřešená – pravidla, jakkoliv sporná, totiž nastavil sám stát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...