Babiš předloží vládě návrh na zdanění korunových dluhopisů. Politickou podporu zatím nemá

Nahrávám video

Vláda bude ve středu projednávat návrh daňového zákona, který by poměrně bezbolestně mohl přinést do státní pokladny několik miliard korun. Nedostává se mu však zatím dostatečné podpory poslanců a ani vládní strany nemají jednotný postoj. Jedná se totiž o dodatečné zdanění korunových dluhopisů. Ty se dostaly do širokého povědomí veřejnosti kvůli tomu, že je v minulosti nakoupil od své tehdejší firmy Agrofert současný ministr financí Andrej Babiš (ANO) a ušetřil tím na daních. Návrh na vládu předkládá právě on.

Podle usnesení rozpočtového výboru existují doložitelná podezření, že někteří emitenti (nezdaněné dluhopisy vydalo 525 firem) a jejich vlastníci mohli zneužít daňové zákony. Případ také rozvířit debatu o tom, zda Babiš měl tehdy na nákup dluhopisů peníze a odkud pocházely.

Babiš v minulosti nakoupil skoro za 1,5 miliardy korun korunové obligace skupiny Agrofert, kterou tehdy vlastnil. Díky tomu šetří na daních ročně přes 13 milionů korun.

Možnost vydávání takzvaných nedaněných korunových dluhopisů byla zavedena už v první polovině 90. let. Miroslav Kalousek (v současné době předseda TOP 09) ji jako ministr financí využil u státních dluhopisů pro obyvatele. Potom je začaly emitovat i firmy. Babiš nakoupil desetileté obligace s šestiprocentním úrokem, které Agrofert vydal v prosinci 2012. Nyní navrhuje zdanit firemní korunové dluhopisy od roku 2018. 

Na téma (ne)zdanění dluhopisů vedou Kalousek s Babišem ostré spory. 

„To byla jejich chyba, jednoznačně chyba pana Kalouska a pana premiéra, který to mohl vlastně změnit a navrhnout, aby se to zdaňovalo, ty dluhopisy, od roku 2012 a oni to neudělali,“ říká Babiš. 

Kalousek pak k nyní předloženému návrhu uvádí: „Ten návrh je snaha ministra financí vyvinit se z vlastního pochybení jako podnikatele, když podváděl státní rozpočet a šidil ho o peníze.“

  • Z výnosů z takových obligací se nehradí 15procentní daň. Navíc společnosti, které dluhopisy vydávají, si náklady na úroky standardně odečítají od základu daně.
  • Možnost vydávat nedaněné korunové dluhopisy skončily změnou zákona s rokem 2013.

Jak se rozhodne vláda?

Různé názory se zatím projevují i ve vládní koalici. Zatímco lidovci jsou ochotni jednat o podpoře návrhu na zdanění firemních korunových dluhopisů, sociální demokraté jsou k němu zatím skeptičtí.

Premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka chce ještě před schvalováním návrhu od finanční správy slyšet, jestli Babiš či další lidé dluhopisy nezneužívali. „Je tady velmi silné podezření, že on osobně nebo i možná i někteří další velcí podnikatelé, bohatí podnikatelé, inkasovali výhody z toho, že jejich vlastní firmy vydávaly korunové dluhopisy“.

  • V roce 2012 bylo zaznamenáno celkem 525 emisí zaknihovaných dluhopisů s nominální hodnotou jedna Kč v celkovém objemu 164 miliard Kč s úrokovou mírou od 1,75 procenta do 18,5 procenta a splatností jeden rok až 50 let. 
  • Uvedl to ministr financí Andrej Babiš (ANO) v důvodové zprávě.

Zdanění korunových dluhopisů by naopak vedle Babiše nevadilo ani senátorovi a majiteli firmy Synot Ivo Valentovi, který díky nim jen v roce 2015 vydělal přes 300 milionů.

„Můžu vám říct, že pro mě to není žádná velmi důležitá věc, takže to budu respektovat a smířím se s tím,“ řekl Valenta (nestr. za SsČR) počátkem března. 

Ve sněmovně bude hlasování o korunových dluhopisech zřejmě těsné. Spolu s hnutím ANO ho podporují komunisté a Úsvit. Jsme připraveni podpořit takové řešení, které pochybnosti odstraní, uvedl místopředseda KSČM Jiří Dolejš. 

Připraven ještě jeden návrh

Poslanci začnou projednávat zdanění korunových dluhopisů na květnové schůzi. Agentura ČTK zároveň nedávno uvedla, že ve sněmovně je další návrh na zdanění výnosů z některých korunových dluhopisů. Nezařazený poslanec Karel Fiedler chce v porovnání s novelou ministra financí Andreje Babiše (ANO) rozšířit okruh vlastníků obligací, na něž by zdanění úroků od příštího roku dopadlo.

„Základ je stejný, ale moje novela jde o kousek dál a je důslednější, zahrnovala by i osoby blízké, to znamená rodinné příslušníky,“ řekl ČTK Fiedler. Svou předlohu pokládá za rozumnější, odstraňuje podle něho mezeru, která je v Babišově znění.

obrázek
Zdroj: ČT24

Pohled Finanční správy

Současný šéf Generálního finančního ředitelství Martin Janeček prohlásil v březnovém pořadu OVM, že zneužití práva v některých případech vyloučit nejde. „Už jsem říkal, že pokud zneužití práva bude, bude ho finanční správa řešit. Pokud by se ukázaly negativní jevy, jako jsou vydané korunové dluhopisy v enormních částkách, tak by to kontrolní pracovníci mohli zachytit a mohli by to zvedat,“ uvedl.

Zároveň si posteskl, že debata v posledních týdnech vytváří dojem, že se finanční správa problematikou nezabývá, což podle Janečka není pravda. „U subjektů, které emitovaly korunové dluhopisy, kontrolní úkony probíhají a za ta inkriminovaná období je jich přes tisíc. Pokud zjistíme zneužití práva, budeme to řešit a vyřešíme to,“ sdělil.

„Ve společnosti se ale vytváří dojem, že samotný nákup korunových dluhopisů je zneužití práva,“ upozornil a dodal, že celá debata o dluhopisech může ve společnosti vytvářet falešné očekávání, že případným odhalením právního prohřešku bude celá situace vyřešená – pravidla, jakkoliv sporná, totiž nastavil sám stát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
před 17 hhodinami

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
včera v 07:00

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
včera v 05:00

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026

Vláda schválila projekt podpory vybudování velkého datového centra

Vláda schválila podporu zapojení Česka do evropské soutěže o vybudování velkého datového centra pro umělou inteligenci, takzvané AI gigafactory, na českém území. Chce tak posílit bezpečnost a nezávislost Česka v AI. Po jednání to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026

Vláda nechystá zvyšování „daní z neřestí“

Pro příští rok chce vláda ponechat stejné sazby pro tabák, hazard i alkohol. Podle ministerstva financí se teď resort zaměřuje na boj s černým trhem a řádný výběr stávajících daní. Zatímco u tabákových výrobků inkaso rostlo, například u daně z lihu i přes opakované navyšování ne. Loni dokonce vybraná suma klesla. Pro letošek ministerstvo snížilo očekávaný výnos.
21. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali nové clo na balíčky z třetích zemí

Menší zásilky do 150 eur ze třetích zemí podraží. Státy EU na ně od 1. července začnou uplatňovat speciální clo. „Hlavním cílem je narovnat podnikatelské prostředí, protože v současné době to vypadá tak, že pokud dovážíte zboží ve velkých objemech, platíte z toho clo, ale když se sem dováží zboží v malých zásilkách nepřesahujících 150 euro, je to osvobozeno od cla,“ vysvětlil v Událostech, komentářích z ekonomiky zástupce generálního ředitele Generálního ředitelství cel Jiří Trousil. „Obecně tyto čínské balíčky obrovským způsobem dostávají pod tlak české výrobce, je to velmi nefér hra,“ doplnil spolumajitel e-shopu Booster Ruslan Skopal. Podle výkonného ředitele Asociace pro elektronickou komerci Jana Vetyšky tříeurový poplatek problém nevyřeší, označil to ale za „jeden z prvních kroků k narovnávání prostředí“. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
21. 6. 2026

Stát loni prodal kabelky, luxusní auta a další zajištěné věci za 59 milionů

Prodej majetku zajištěného v trestních řízeních například v souvislosti s investičními nebo dotačními podvody loni vynesl přes 59 milionů korun, vyplývá z dat Centra zajištěných aktiv ministerstva vnitra (CENZA). Zahrnoval luxusní Rolls-Royce, drahé hodinky nebo kabelky. V roce 2017, kdy centrum začalo fungovat, byly výnosy jen necelých dvanáct milionů korun. Výtěžek z prodeje slouží například k odškodnění poškozených. Pokud se ale v trestním řízení neprokáže vina původního majitele, stát mu peníze za prodanou věc vrátí.
21. 6. 2026
Načítání...