Babiš předloží vládě návrh na zdanění korunových dluhopisů. Politickou podporu zatím nemá

Nahrávám video

Vláda bude ve středu projednávat návrh daňového zákona, který by poměrně bezbolestně mohl přinést do státní pokladny několik miliard korun. Nedostává se mu však zatím dostatečné podpory poslanců a ani vládní strany nemají jednotný postoj. Jedná se totiž o dodatečné zdanění korunových dluhopisů. Ty se dostaly do širokého povědomí veřejnosti kvůli tomu, že je v minulosti nakoupil od své tehdejší firmy Agrofert současný ministr financí Andrej Babiš (ANO) a ušetřil tím na daních. Návrh na vládu předkládá právě on.

Podle usnesení rozpočtového výboru existují doložitelná podezření, že někteří emitenti (nezdaněné dluhopisy vydalo 525 firem) a jejich vlastníci mohli zneužít daňové zákony. Případ také rozvířit debatu o tom, zda Babiš měl tehdy na nákup dluhopisů peníze a odkud pocházely.

Babiš v minulosti nakoupil skoro za 1,5 miliardy korun korunové obligace skupiny Agrofert, kterou tehdy vlastnil. Díky tomu šetří na daních ročně přes 13 milionů korun.

Možnost vydávání takzvaných nedaněných korunových dluhopisů byla zavedena už v první polovině 90. let. Miroslav Kalousek (v současné době předseda TOP 09) ji jako ministr financí využil u státních dluhopisů pro obyvatele. Potom je začaly emitovat i firmy. Babiš nakoupil desetileté obligace s šestiprocentním úrokem, které Agrofert vydal v prosinci 2012. Nyní navrhuje zdanit firemní korunové dluhopisy od roku 2018. 

Na téma (ne)zdanění dluhopisů vedou Kalousek s Babišem ostré spory. 

„To byla jejich chyba, jednoznačně chyba pana Kalouska a pana premiéra, který to mohl vlastně změnit a navrhnout, aby se to zdaňovalo, ty dluhopisy, od roku 2012 a oni to neudělali,“ říká Babiš. 

Kalousek pak k nyní předloženému návrhu uvádí: „Ten návrh je snaha ministra financí vyvinit se z vlastního pochybení jako podnikatele, když podváděl státní rozpočet a šidil ho o peníze.“

  • Z výnosů z takových obligací se nehradí 15procentní daň. Navíc společnosti, které dluhopisy vydávají, si náklady na úroky standardně odečítají od základu daně.
  • Možnost vydávat nedaněné korunové dluhopisy skončily změnou zákona s rokem 2013.

Jak se rozhodne vláda?

Různé názory se zatím projevují i ve vládní koalici. Zatímco lidovci jsou ochotni jednat o podpoře návrhu na zdanění firemních korunových dluhopisů, sociální demokraté jsou k němu zatím skeptičtí.

Premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka chce ještě před schvalováním návrhu od finanční správy slyšet, jestli Babiš či další lidé dluhopisy nezneužívali. „Je tady velmi silné podezření, že on osobně nebo i možná i někteří další velcí podnikatelé, bohatí podnikatelé, inkasovali výhody z toho, že jejich vlastní firmy vydávaly korunové dluhopisy“.

  • V roce 2012 bylo zaznamenáno celkem 525 emisí zaknihovaných dluhopisů s nominální hodnotou jedna Kč v celkovém objemu 164 miliard Kč s úrokovou mírou od 1,75 procenta do 18,5 procenta a splatností jeden rok až 50 let. 
  • Uvedl to ministr financí Andrej Babiš (ANO) v důvodové zprávě.

Zdanění korunových dluhopisů by naopak vedle Babiše nevadilo ani senátorovi a majiteli firmy Synot Ivo Valentovi, který díky nim jen v roce 2015 vydělal přes 300 milionů.

„Můžu vám říct, že pro mě to není žádná velmi důležitá věc, takže to budu respektovat a smířím se s tím,“ řekl Valenta (nestr. za SsČR) počátkem března. 

Ve sněmovně bude hlasování o korunových dluhopisech zřejmě těsné. Spolu s hnutím ANO ho podporují komunisté a Úsvit. Jsme připraveni podpořit takové řešení, které pochybnosti odstraní, uvedl místopředseda KSČM Jiří Dolejš. 

Připraven ještě jeden návrh

Poslanci začnou projednávat zdanění korunových dluhopisů na květnové schůzi. Agentura ČTK zároveň nedávno uvedla, že ve sněmovně je další návrh na zdanění výnosů z některých korunových dluhopisů. Nezařazený poslanec Karel Fiedler chce v porovnání s novelou ministra financí Andreje Babiše (ANO) rozšířit okruh vlastníků obligací, na něž by zdanění úroků od příštího roku dopadlo.

„Základ je stejný, ale moje novela jde o kousek dál a je důslednější, zahrnovala by i osoby blízké, to znamená rodinné příslušníky,“ řekl ČTK Fiedler. Svou předlohu pokládá za rozumnější, odstraňuje podle něho mezeru, která je v Babišově znění.

obrázek
Zdroj: ČT24

Pohled Finanční správy

Současný šéf Generálního finančního ředitelství Martin Janeček prohlásil v březnovém pořadu OVM, že zneužití práva v některých případech vyloučit nejde. „Už jsem říkal, že pokud zneužití práva bude, bude ho finanční správa řešit. Pokud by se ukázaly negativní jevy, jako jsou vydané korunové dluhopisy v enormních částkách, tak by to kontrolní pracovníci mohli zachytit a mohli by to zvedat,“ uvedl.

Zároveň si posteskl, že debata v posledních týdnech vytváří dojem, že se finanční správa problematikou nezabývá, což podle Janečka není pravda. „U subjektů, které emitovaly korunové dluhopisy, kontrolní úkony probíhají a za ta inkriminovaná období je jich přes tisíc. Pokud zjistíme zneužití práva, budeme to řešit a vyřešíme to,“ sdělil.

„Ve společnosti se ale vytváří dojem, že samotný nákup korunových dluhopisů je zneužití práva,“ upozornil a dodal, že celá debata o dluhopisech může ve společnosti vytvářet falešné očekávání, že případným odhalením právního prohřešku bude celá situace vyřešená – pravidla, jakkoliv sporná, totiž nastavil sám stát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
před 2 hhodinami

Jaderná elektrárna Temelín může být v provozu až do osmdesátých let

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace, u každé pět až šest miliard ročně.
12:33Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Zájem o investiční byty klesá

Zájem o koupi investičních bytů začíná klesat. Důvodem jsou jarní zpřísnění podmínek centrální banky pro poskytování hypoték, ale i nižší výnosy z pronájmu. Takových nemovitostí je v tuzemsku zhruba čtvrt milionu.
před 15 hhodinami

USA podle Trumpa obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzu. Růst cen ropy zrychlil

Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzském průlivu a že budou od lodí za zajištění bezpečnosti vybírat poplatky. Šéf Bílého domu to v pondělí napsal na své sociální síti Truth Social. Hormuzským průlivem procházela pětina světových dodávek ropy a zemního plynu, než nad klíčovou lodní trasou na začátku konfliktu uplatnil kontrolu Írán. Počet lodí proplouvajících Hormuzským průlivem v neděli klesl na nejnižší úroveň za několik týdnů, ukázala data o lodní dopravě.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Kurýři jako zaměstnanci? Rozvoz jídla může zdražit

Nová směrnice Evropské unie, kterou musí členské státy zavést do letošního prosince, změní způsob, jakým jsou pracovníci rozvážkových služeb klasifikováni. Zákazníkům se kvůli tomu pravděpodobně zvýší ceny rozváženého jídla.
včera v 16:01

Regulace cen paliv s nedělí skončí

Vláda neprodloužila regulaci cen pohonných hmot. Cenové stropy tak budou platit naposledy v neděli, od příštího pondělí se ceny benzinu a nafty budou řídit pouze podle tržních mechanismů. Novinářům to po pondělním jednání kabinetu řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Mimořádná tržní situace podle ní pominula. Zároveň ale zdůraznila, že resort financí bude ceny paliv i marže prodejců nadále pozorně monitorovat.
včeraAktualizovánovčera v 13:49

Volkswagen uvažuje o zrušení dalších 50 tisíc míst, píší média

Automobilový koncern Volkswagen by mohl v příštích letech propustit dalších padesát tisíc zaměstnanců. V interním rozhovoru zveřejněném na firemním intranetu to uvedl šéf koncernu Oliver Blume, napsaly agentura Reuters nebo časopis Der Spiegel. Už dříve padlo rozhodnutí o propuštění padesáti tisíc lidí do roku 2030. Celkem by tak o práci v příštích letech přišlo sto tisíc lidí. O tomto počtu propuštěných už dříve s odvoláním na své zdroje informoval web listu Manager Magazin.
včera v 12:42

Výroba traktorů Zetor opouští Česko, v Evropě se firmě nevyplatí

Brněnský výrobce traktorů Zetor Tractors ukončuje po 80 letech výrobu traktorů v Brně. Produkci přesouvá do Indie, výroba v Evropě je podle vedení firmy neefektivní. V Brně zůstane centrála společnosti, vývojové centrum, vzniká obchod s náhradními díly a distribuční centrum. Ukončení výroby se dotkne 33 lidí, informovala firma.
včeraAktualizovánovčera v 11:34

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.