Vláda rozhodla: Česko se zatím k fiskální unii nepřipojí

Praha - Vláda se dnes přiklonila k tomu, že se Česká republika na nadcházejícím summitu lídrů Evropské unie nepřipojí ke smlouvě o fiskální unii. Souhlas ministrů dnes po jednání kabinetu tlumočil premiér Petr Nečas (ODS). Koalice v této věci zatím nenalezla shodu, dodal.

Nečas i tentokrát zopakoval, že se Česko může ke smlouvě v budoucnu ještě připojit. Vládní strany podle něj o českém postoji ke smlouvě budou dále jednat, vyjasnit si prý musí, zda smlouva znamená přesun pravomocí z národní úrovně na nadnárodní, doplnil.

Petr Nečas, premiér

„Vláda se shodla na tom, že výsledkem tohoto summitu, tohoto jednání Evropské rady, nebude podpis za Českou republiku. Všechny tři koaliční strany si nadále podržely svůj názor.“

Premiér zdůraznil, že ČR prosadila možnost připojit se ke smlouvě v budoucnu. „Nenastává žádná fatální, zlomová situace, kdy buďto my brzdíme ostatní státy v kroku, který chtějí udělat, nebo že se naopak my nějakým způsobem vyřazujeme, protože do toho vlaku lze kdykoliv nastoupit bez jakýchkoliv problémů,“ vysvětlil.

Senát s vládním postojem nesouhlasí

Senát s vládním postojem ke smlouvě o fiskální unii nesouhlasí. Míní, že vláda by ho měla přehodnotit a že by se měla ke smlouvě připojit. Senátoři to dnes uvedli v usnesení, které schválili na návrh opoziční ČSSD, která má v Senátu většinu. Podobné usnesení již Senát přijal na počátku tohoto měsíce, dnes se na něm usnesl krátce poté, co český postoj na nadcházejícím summitu EU schválila vláda.

Senátoři ČSSD jsou přesvědčeni, že premiér by měl postoj přehodnotit. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková (ČSSD) prohlásila, že vláda kormidluje zemi mimo unii. „Vláda premiéra Petra Nečase krátkozrakými kroky postavila zemi mimo EU. Fakticky z EU odešla, protože se vzdala svého relevantního vlivu na jednání v rozhodovacích procesech v EU,“ uvedla Gajdůšková.

Pakt rozpočtové kázně by měli lídři 25 států Evropské unie podepsat na summitu EU, který se uskuteční ve čtvrtek a v pátek v Bruselu. K této mezinárodní smlouvě zpřísňující fiskální dohled se jako jediné odmítly přidat Česká republika a Británie.

Kvůli rozhodnutí smlouvu nepodepsat se Nečas dostal před časem do ostrého sporu s ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem (TOP 09). Podle šéfa diplomacie takový krok poškodil ČR a odmítnutí podpisu paktu nebylo srozumitelné. Vedle odmítnutí paktu vláda udělila Nečasovi mandát i k jednání o dalších otázkách, kterými se summit bude zabývat. Česko například prosazuje urychlenou liberalizaci vnitřního trhu v unii.

Nečas v Londýně vyzval k větší otevřenosti evropské ekonomiky

Večer premiér Nečas ve své přednášce na prestižní Londýnské ekonomické škole (LSE) vyzval k větší otevřenosti evropské ekonomiky a posílení evropského vývozu do dalších částí světa. Zdůraznil, že podle jeho názoru není životaschopnou strategií uchýlit se v EU k politice protekcionismu a příliš silně se orientovat na domácí poptávku. Vyzval k posilování hospodářských svazků s mnoha zeměmi, kromě USA například s Čínou. Uvedl také, že má-li evropská měnová unie přežít, musí se transformovat do unie fiskální.

„Zatímco zbytek světa se již dokáže, jak se zdá, obejít bez poptávky Evropy, naše stabilita a růst jsou závislé na obchodní interakci s jinými velkými světovými ekonomikami,“ poznamenal Nečas ve své přednášce. Nečas připomněl, že podle údajů Evropské komise by ukončení všech jednání o smlouvách o volném obchodu mezi EU a třetími zeměmi mohlo přinést ročně až 90 miliard euro do hrubého domácího produktu unie.

Tento rok by měla EU uzavřít dohody o volném obchodu s Indií, Kanadou, zeměmi východního partnerství a s řadou jihoasijských zemí sdružených v ASEAN; v létě by měla být zahájena jednání o volném obchodu s Japonskem. „Navzdory tomu je stále potřebná větší aktivita. EU například ve srovnání s Ruskem či USA věnuje nedostatečnou pozornost účasti na Východoasijském summitu. Zástupce EU nadto chyběl na posledních summitech zemí ASEAN. Je velmi důležité ukázat naší přítomnost a náš zájem o asijské trhy také symbolicky,“ míní Nečas.

Důležitá podle jeho přenášky je také ekonomická spolupráce s USA, kde by EU měla zmapovat všechny možnosti, jak hospodářské vztahy posílit, včetně uzavření dohody o volném obchodu.

Petr Nečas
Zdroj: ČT24

Podle českého premiéra ale nelze zapomenout ani na významně se rozvíjející Čínu, která podle něj nesmí být ze strategických úvah vynechána vzhledem ke svému příspěvku ke světovému růstu a stále rostoucí úloze v globálním systému. „Je nutné ustanovit konzistentní přístup k našim obchodním a investičním vztahům s Čínou s cílem posílit naše ekonomické vazby - a nezapomenout přitom ani na jiné, politické otázky,“ zdůraznil Nečas.

Úsporná opatření musí být doplněna podporou domácí poptávky

Premiér také zopakoval význam toho, aby evropské zboží bylo ve světe konkurenceschopné; cílem by podle něj mělo být zaměření se na vysoce kvalitní produkty a špičkové technologie. „V současné době se členské státy EU soustředí především na úsporná opatření a konsolidaci rozpočtů, což je nezbytné a zcela správné. Nicméně, tato opatření sama o sobě k obnově hospodářského růstu nestačí. Musí být doplněna racionální podporou konkurenceschopnosti a domácí poptávky,“ míní Nečas. Jeho přednášku v prestižní londýnské škole si přišlo poslechnout několik stovek studentů, ale i zástupců podnikatelské sféry a dalších odborníků.

Premiér země, která se spolu s Británií odmítá připojit ke vznikající smlouvě o rozpočtové odpovědnosti zemí EU, ve své dnešní londýnské přednášce také poznamenal, že pokud má evropská měnová unie přežít, je třeba ji transformovat do podoby fiskální unie. „Ale ani fiskální unie nemůže fungovat, pokud celá řada členských států čelí přetrvávajícím problémům s konkurenceschopností. Další nezbytný krok tak představuje vytvoření 'Unie růstu a konkurenceschopnosti',“ poznamenal Nečas.

Český premiér se ve čtvrtek v Londýně setká se svým britským protějškem Davidem Cameronem. Obě země spolu s dalšími státy, například Nizozemskem, Švédskem či Itálií, chtějí koncem týdne na summitu EU prosazovat, aby se unie a Evropská komise do budoucna důrazněji zaměřila právě na podporu jednotného vnitřního trhu unie a její konkurenceschopnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 7 hhodinami

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
před 16 hhodinami

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 21 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
24. 6. 2026

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026
Načítání...