V Evropské unii vzniká Jednotná oblast pro platby v eurech

Praha – Evropská unie začíná se zaváděním společných standardů pro mezinárodní platby. Umožňuje to vytvoření Jednotné oblasti pro platby v eurech (SEPA), která sjednotí v rámci Evropské unie podmínky pro fungování čtyřech základních instrumentů – bezhotovostních plateb, přímého inkasa, transakcí provedených platební kartou a hotovostních plateb v eurech. Jednotné standardy by měly plně fungovat do konce roku 2010.

Banky členů Evropské unie musí svým klientům účtovat stejně vysoké poplatky za vnitrostátní i přeshraniční platby již od roku 2002. Stále ale neproběhla reforma mezinárodní elektronické bankovní infrastruktury, která by sjednotila její fungování v jednotlivých zemích unie. Zatím používá každá země vlastní clearingové centrum, což zvyšuje náklady převodů pro bankovní domy. Tento nedostatek by měla SEPA odstranit.

Nejdále je Evropská unie s vytvářením principů pro zajištění bezhotovostního platebního styku. „Standardy pro bezhotovostní převod se začnou používat k 28. lednu letošního roku. Všechny banky v Evropské unii mají tři roky na to, aby tuto platbu začaly nabízet,“ specifikovala v rozhovoru pro ČT24 předsedkyně Komise pro platební styk a platební instrumenty Jitka Pantůčková.

Připravenost jednotlivých členů EU se ale různí. Například nizozemské banky prohlašují, že budou přijímat všechny připravené SEPA platby již od 28. ledna. České bankovní domy předpokládají, že tyto služby nabídnou svým klientům v průběhu první poloviny letošního roku.

Zavedení standardů SEPA umožní vypořádání bezhotovostní platby do tří dnů od zadání příkazu. Příjemce peněz musí podle Pantůčkové dostat celou odeslanou částku. Poplatky si bude každá banka řešit separátně se svým klientem. Nevýhodu systému může pro některé společnosti znamenat omezená velikost zprávy pro příjemce, která může dosáhnout maximálně 140 znaků.

Zavádění jednotných pravidel si vyžádá rovněž rozsáhlé finanční investice. „Náklady jsou odhadovány zhruba na 12 miliard korun. Počítá se ale s tím, že by ročně mohlo docházet v celé Evropské unii k úspoře zhruba jedné miliardy, ale ovšem až po plné implementaci v roce 2010,“ uvedla Pantůčková.

Legislativně náročné bude zejména zprovoznění jednotného systému přímých plateb. Veškeré změny musí členské státy promítnout do svých zákonů do 1. listopadu 2009, kdy by měly začít fungovat standardy SEPA i v této oblasti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...