Úspory stavbu dálnic nezastaví, zasaženy budou hlavně silnice I. třídy

Liberec - Ministerstvo dopravy nebude kvůli úsporám zastavovat budování dálnic. Zaměří se pouze na zablokování 12 rozestavěných silničních staveb, u dalších tří projektů zastaví přípravu. Většinou jde o silnice první třídy. Dopravní resort ušetří dost peněz tím, že zastaví stavby na železnicích, takže nebude muset zastavovat práce na budování dálnic. Škrty i tak budou, ale dotknou se zřejmě jen doprovodných staveb, jako třeba protihlukových bariér.

Ze zastavených staveb se jedná o čtyři ve vysokém stupni rozestavěnosti, Bárta mluvil o třech silnicích první třídy v Moravskoslezském kraji a jedné silnici stejné kategorie u České Lípy. Dalších osm staveb včetně pěti rychlostních silnic je v minimálním stupni rozestavěnosti. Na seznamu je například R35 u Hradce Králové a R7 u Postoloprt. Naopak dálnice ministr z „černého“ seznamu zcela vynechal, termíny se pak prodlouží u staveb D8 do Ústí nad Labem a D47 u Bohumína.

Ministerský úřad zdůvodňuje zastavení staveb nedostatkem peněz. Státní fond dopravní infrastruktury jen letos prý eviduje propad rozpočtu oproti plánům ve výši 3,6 miliardy korun, na příští rok se má rozpočet fondu snížit o 35 procent na 33 miliard korun z národních zdrojů.

  • I/11 Mokré Lazce – hranice okresů Opava, Ostrava – spojení Ostrava – Opava
  • I/67 Skřečoň – Bohumín obchvat – přivaděč D47
  • I/56 Ostrava – prodloužená Místecká
  • I/9 Sosnová MÚK (mimoúrovňové křížení) – obchvat České Lípy

Zdroj: Ministerstvo dopravy

Bárta se o úsporách v resortu radil také s prezidentem

Bárta dnes navštívil Liberecký kraj a právě tam definitivně oznámil, které stavby mají být přerušeny. O úsporách svého resortu se radil také s prezidentem Václavem Klausem při své čtvrteční návštěvě na Hradě. „V mém rozhodování nehraje roli nejen ekonomika, ale budu činit vše proto, abych přání občanů maximálně akcentoval,“ uvedl Bárta.

Ten hned po svém nástupu do čela resortu vyzval stavební firmy, aby nabídly slevy. Jeho výzva byla vyslyšena, díky změnám v projektech slíbily ušetřit celkem 6 miliard korun, vesměs právě na doprovodných stavbách. Na vlastní marže si ale nesáhly. Silniční stavbaři tak dopadli lépe než železniční kolegové. Bárta již v pondělí zastavil všechny železniční stavby.

Projektové změny už zneklidňují ekology, kteří se bojí, že firmy budou šetřit na protihlukových stěnách nebo přechodech pro zvěř. Nelíbí se jim ani upřednostnění silnice před železnicí. Naopak silniční experti upozorňují, že například nákladní doprava je soustředěna zejména na silniční síť. „Myslím, že toto rozhodnutí ministerstva je správné,“ říká Otakar Vacín, silniční a mezinárodní expert ČVUT.

Dotčené kraje i opozice přichází s kritikou na ministerstvo

Své rozčarování neskrývají ani postižené kraje. Například zastavení stavby úseku rychlostí silnice R6 mezi Lubencem a Bošovem je pro Karlovarský kraj velmi negativní zpráva, jak uvedl hejtman Karlovarského kraje Josef Novotný (ČSSD). Stát ale dokončí rozestavěné úseky silnice mezi Chebem a Karlovými Vary.

Masivní zastavování projektů v takovém rozsahu kritizuje i opozice. Na kvalitní dopravní síti podle jihočeského hejtmana Jiřího Zimoly z ČSSD stojí rozvoj každého regionu: „Nelze oznámit škrty bez předchozích auditů jednotlivých staveb.“

Také podle prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví Václava Matyáše je zastavení výstavby některých dopravních staveb nesystémový krok, který se státu do budoucna nevyplatí. Šetřit se podle něj má hlavně projektováním méně nákladných staveb.

„Hledat úspory v investicích je naprosto špatně, já budu doufat, že se ten stát vzpamatuje,“ řekl Matyáš, který se dnes snažil přesvědčit o své pravdě také ministra financí Miroslava Kalouska. Matyáš upozornil především na skutečnost, že stát zastavil všechny železniční stavby a část peněz převedl z železnice na silnice: „Tímto směrem cesta nevede, máme také nějaké evropské závazky.“

Rozestavěné projekty mají hodnotu 200 miliard

Ministerstvo nakonec přistoupilo ke spíše umírněné variantě. Na původním seznamu staveb, kterých by se mohla odstávka dotknout, bylo původně označeno 51 silnic.

Podle Bárty ovlivnila tvorbu seznamu kromě nedostatku peněz i další tři kritéria. Ministerstvo nechce zastavovat stavby těsně před dokončením, peníze muselo najít také na spolufinancování staveb hrazených z fondů EU, dostaví se rovněž silnice, které řeší nejhorší problémy v centrech obcí a měst.

Bárta zastavil také projekty, u kterých stavební firmy nenabídly žádné slevy. Ředitelství silnic a dálnic nyní staví na pět desítek dopravních projektů, dalších 90 staveb je ve stavu „před zahájením“. Rozestavěny jsou projekty v celkové hodnotě 200 miliard korun, z toho 120 miliard už bylo investováno. Kromě dálnic jde také o obchvaty menších měst a obcí, které mají významně zlepšit životní podmínky obyvatel.

Ostatní zastavené akce

I/49 Malenovice - Otrokovice, okres Zlín

R6 Lubenec - Bošov

R7 Postoloprty - MÚK Bitozeves

I/11 Ostrava prodloužená Rudná

R49 4901 Hulín - Fryšták

R1 ul. Na Radosti napojení na SOKP

R35 Hradec Králové (Sedlice) – Opatovice

I/3 Čerčany MÚK Na Pyšelce

R4 Skalka - křiž. II/118

R48 Frýdek Místek – obchvat

Pouze časové/věcné rozložení (nejedná se o zastavení)

D8 - 805 Lovosice – Řehlovice

D47 47092 Bohumín - státní hranice ČR/PR

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravující pravidla zákona o střetu zájmů a vyslovila asi deset bodů, kde se domnívá, že by zákon bylo dobré upravit nebo případně jinak nastavit. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace.
před 31 mminutami

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
před 2 hhodinami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 6 hhodinami

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
před 10 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 20 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
včera v 14:03

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
27. 6. 2026

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Evropský pohled