USA se mohou inspirovat aktivitou eurozóny, vzkázala Lagardeová

New York – Spojené státy by se měly inspirovat ve schopnosti vzájemné domluvy a řešení konkrétních problémů, které minulý týden učinily státy eurozóny na mimořádném summitu kvůli novému záchrannému plánu pro Řecko. Prohlásila to šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová, která při návštěvě Spojených států komentovala aktuální krizi republikánů a demokratů v dohodě o navýšení limitu státního dluhu. USA mají podle Lagardeové hledat východisko z politického patu okamžitě, avšak nikoliv zbrkle, a to cestou fiskální konsolidace.

Deficit Spojených států za vlády Baracka Obamy dosáhl nejvyšších úrovní od druhé světové války. Spojeným státům hrozí poprvé v historii platební neschopnost a čas na řešení se neúprosně krátí. USA si podle Lagardeové mají vzít příklad z atmosféry, která v minulých dnech zavládla v Bruselu. „Poprvé jsem viděla členy eurozóny, kteří se rozhodli, že se semknou a alokují peníze tam, kam je potřeba. Nejen že se soustředili na konkrétní problém Řecka tím, že prodloužili splatnost půjček a snížili úrokové sazby, ale zazněl závazek, že každá země eurozóny, pakliže budou podmínky plánu plněny, bude pokračovat ve financování, dokud se ohrožená země nedostane zpátky do tržního prostředí,“ prohlásila Lagardeová.

Američtí politici o navýšení státního dluhu a rozpočtových úsporách bezvýsledně jednají už několik týdnů. Jednání Bílého domu s republikány minulý týden zkrachovala, když republikánský šéf Sněmovny reprezentantů oznámil, že v prezidenta Baracka Obamu ztratil důvěru. Jednání se tak přenesla do Kongresu, přičemž jak demokraté, tak republikáni v pondělí představili své nové návrhy. K řešení politického patu se tím ale nepřiblížili, což kritizuje už i Mezinárodní měnový fond.

„My ten čas nemáme, je zde očekávání, že se věci musí rychle rozběhnout. Já doufám, že nynější politická aktivita v Evropě, která je zásadní, bude následována i ve Spojených státech a že fiskální aktivita bude následována co nejrychleji,“ sdělila Lagardeová.

Lagardeová: Ekonomika bude růst o 4 procenta

Podle šéfky MMF by v příštím roce mohla světová ekonomika růst o 4 až 4,5 procenta. Tato prognóza však bude záležet na na tom, jestli se Obamova vláda vypořádá se státním dluhem. Mezinárodní měnový fond má prý nyní na další případnou pomoc vládám dost prostředků. „Fond je naprosto relevantním nástrojem k takovým řešením,“ dodala.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Spotřeba energií roste navzdory zdražování na trhu

Kvůli válce s Íránem v prvním pololetí vzrostly velkoobchodní ceny na energetickém trhu – u plynu o více než polovinu, u ropy o pětinu. Ve stejném období stoupla také spotřeba plynu i elektřiny asi o tři procenta. Více energií odebíraly domácnosti i podnikatelé, analytici v tom vidí důkaz ekonomického oživení. Zároveň upozorňují na pomalejší plnění zásobníků plynu než v minulých letech, a to po celé Evropě. V těch tuzemských je momentálně 64 procent. Podle resortu průmyslu by ale v zimě mělo být suroviny dost.
před 11 hhodinami

Na opravy silnic kraje příspěvek od státu nedostanou, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) potvrdil, že kraje příští rok nedostanou ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) peníze na opravy silnic nižších tříd. Regiony podle něj mají na účtech na opravy peněz dost z rozpočtového určení daní. Pravidelnou podporu dostávaly kraje od roku 2015, to bylo ale podle premiéra jen něco navíc. O postoji vlády v uplynulém týdnu informoval liberecký hejtman a předseda komise Rady Asociace krajů ČR pro dopravu Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Systém penzí letos zřejmě skončí s nižším přebytkem, než se očekávalo

Ministerstvo práce a sociálních věcí zpřesnilo odhady a očekává, že systém penzí letos nakonec skončí zhruba s desetimiliardovým přebytkem. Původní predikce resortu přitom počítala s výrazně vyšší částkou – kolem dvaceti miliard korun. Konečnou bilanci ale může ještě ovlivnit třeba to, jak se promítne schválené snížení záloh pro živnostníky. To platí od července.
15. 8. 2026

Kvůli suchu bude ovoce menší a poškozené, hlásí pěstitelé

Některé ovocné plody budou kvůli suchu menší, mohou mít také popálené slupky, týká se to hlavně jablek a hrušek, uvedl předseda Ovocnářské unie České republiky Martin Ludvík. Podle unie poškození snižuje kvalitu ovoce a nejvíce trpí sady na jižní Moravě. Úrodě škodí i hmyz, který v normálních podmínkách ovocnářům naopak pomáhá.
15. 8. 2026

VideoFarmářům chybí voda i krmivo pro dobytek, někteří snižují stavy

Někteří farmáři se kvůli suchu potýkají s nedostatkem vody a krmení pro dobytek. Podobné problémy řeší velká část Evropy – krmiva je proto na trhu méně a jeho cena roste. Hospodářům, jako je Jiří Kunc, hrozí, že budou muset stavy dobytka postupně snižovat. Už dnes má ve stáji o dvacet kusů méně, aby zvířata uživil. Krávy navíc nemají co spásat a zimní zásoby krmení jim teď hospodář dát nemůže.
14. 8. 2026

Trump zavedl až stoprocentní cla na drony

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal výnos, který zavádí až stoprocentní cla na dovoz bezpilotních letounů a jejich součástí. Na drony dovážené z Evropské unie a některých dalších zemí se bude vztahovat 15procentní clo. Bílý dům krok zdůvodňuje národní bezpečností a snahou snížit závislost Spojených států na zahraničních dodavatelích.
14. 8. 2026

„Je to neopravitelné“. Novela stavebního zákona v Senátu zřejmě narazí

Rozsáhlé změny v povolování staveb nespíš neprojdou Senátem. Čtyři desítky členů horní komory se totiž kloní k zamítnutí novely stavebního zákona, řada dalších pak k jejím úpravám, vyplývá ze zjištění ČT. Zamítnutí doporučuje i trojice výborů, která se předlohou ve středu zabývala. Návrh, který zavádí jeden centrální úřad, cílí na zrychlení a zefektivnění stavebního řízení. Podle opozičních senátorů má ale zákon řadu nedostatků. Vadí jim i to, že jde o poslanecký návrh.
13. 8. 2026

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
12. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.