USA oznámily dohodu s Německem ohledně plynovodu Nord Stream 2

Spojené státy a Německo dosáhly dohody, která umožní dokončení kontroverzního plynovodu Nord Stream 2 pro přepravu ruského zemního plynu do Evropy bez uvalení dalších amerických sankcí. Obě země se nicméně v rámci dohody zavázaly, že uvalí na Rusko sankce v případě, že Moskva plynovod využije jako politickou zbraň. Oznámila to podle agentury AP náměstkyně amerického ministra zahraničí Victoria Nulandová.

Plynovod Nord Stream 2 má po dně Baltského moře přivádět zemní plyn z Ruska do Německa. Spojené státy projekt dlouhodobě kritizují, protože plynovod podle nich zvýší politický a ekonomický vliv Ruska na Evropu.

Projekt nesou nelibě také vlády ve střední a východní Evropě. Trasa plynovodu se totiž vyhýbá Polsku a Ukrajině, které tak nebudou dostávat tranzitní poplatky a přijdou rovněž o část svého diplomatického vlivu.

Smírná dohoda

Podmořské potrubí bylo jedním z témat rozhovoru amerického prezidenta Joea Bidena a německé kancléřky Angely Merkelové při jejich schůzce minulý týden ve Washingtonu. Nyní náměstkyně amerického ministra zahraničí uvádí, že Washington a Berlín brzy zveřejní podrobnosti smírné dohody.

„Německo se v této dohodě mimo jiné zavázalo, že pokud by se Rusko snažilo použít energii jako zbraň nebo podniklo další agresivní kroky vůči Ukrajině, přistoupí Německo k opatřením na národní úrovni a bude se zasazovat o účinná opatření včetně sankcí na evropské úrovni s cílem omezit ruské exportní kapacity v energetickém sektoru,“ citovala Nulandovou agentura Reuters.

Dohoda by měla řešit také výhrady zemí střední a východní Evropy. Nulandová upozornila, že zástupce amerického ministerstva zahraničí tento týden navštíví Kyjev i Varšavu, aby je o dohodě informoval.

Německo bude podle Nulandové rovněž podporovat prodloužení dohody mezi Ruskem a Ukrajinou o tranzitu plynu, která vyprší v roce 2024. „Budeme se snažit pro Ukrajinu zajistit dalších deset let. Ale v širším měřítku musíme spolupracovat na tom, abychom snížili závislost Ukrajiny, a to její ekonomickou závislost na tranzitu, ale také její vlastní závislost na ruském plynu,“ uvedla náměstkyně.

Nulandová zdůraznila, že Bidenova administrativa nadále považuje Nord Stream 2 za špatný projekt, který zvýší závislost Evropy na ruské energii. „Je to špatná situace a špatný plynovod. Ale potřebujeme chránit Ukrajinu a cítíme, že jsme touto dohodou učinili v tomto směru velmi významné kroky.“

Lavrov: Hrozba sankcemi je nepřijatelná

Místopředseda zahraničního výboru horní komory ruského parlamentu Vladimir Džabarov podle agentury DPA dohodu přivítal. „Tato dohoda nám umožňuje Nord Stream 2 v klidu dokončit.“ Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov nicméně označil jakoukoliv hrozbu sankcemi za „nepřijatelnou“. Dodal, že Rusko si počká na oficiální vysvětlení dohody.

Německá kancléřka Merkelová ve středu telefonovala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, podle agentury DPA jej zřejmě informovala o uzavření dohody s USA.

Polsko a Ukrajina vyjádřily nad dohodou nespokojenost, informovala později agentura AP. „Toto rozhodnutí vytvořilo politickou, vojenskou a energetickou hrozbu pro Ukrajinu a střední Evropu. Zároveň zvýšilo potenciál Ruska destabilizovat bezpečnostní situaci v Evropě, zatímco zachovává rozpory mezi členskými státy NATO a Evropské unie,“ uvedla ministerstva zahraničí Polska a Ukrajiny ve společném prohlášení.

Biden v srpnu přijme v Bílém domě Zelenského

Americká administrativa také oznámila, že Bidena koncem srpna v Bílém domě navštíví ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Tato návštěva potvrdí, že USA neochvějně podporují ukrajinskou suverenitu a teritoriální integritu v době pokračující ruské agrese v Donbasu a na Krymu,“ uvedl Bílý dům.

Nord Stream 2 má do Evropy transportovat 55 miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, plynovod je již hotov z 98 procent. Nynější podmořský plynovod Nord Stream, který je v provozu od roku 2011, má stejnou kapacitu. Plyn z projektu Nord Stream 2 má využívat i Česká republika, která se na něj napojí prostřednictvím nového plynovodu Eugal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
před 14 hhodinami

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
před 17 hhodinami

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
14. 7. 2026

Jaderná elektrárna Temelín může být v provozu až do osmdesátých let

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace, u každé pět až šest miliard ročně.
14. 7. 2026Aktualizováno14. 7. 2026

Zájem o investiční byty klesá

Zájem o koupi investičních bytů začíná klesat. Důvodem jsou jarní zpřísnění podmínek centrální banky pro poskytování hypoték, ale i nižší výnosy z pronájmu. Takových nemovitostí je v tuzemsku zhruba čtvrt milionu.
14. 7. 2026

USA podle Trumpa obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzu. Růst cen ropy zrychlil

Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzském průlivu a že budou od lodí za zajištění bezpečnosti vybírat poplatky. Šéf Bílého domu to v pondělí napsal na své sociální síti Truth Social. Hormuzským průlivem procházela pětina světových dodávek ropy a zemního plynu, než nad klíčovou lodní trasou na začátku konfliktu uplatnil kontrolu Írán. Počet lodí proplouvajících Hormuzským průlivem v neděli klesl na nejnižší úroveň za několik týdnů, ukázala data o lodní dopravě.
13. 7. 2026Aktualizováno13. 7. 2026

Kurýři jako zaměstnanci? Rozvoz jídla může zdražit

Nová směrnice Evropské unie, kterou musí členské státy zavést do letošního prosince, změní způsob, jakým jsou pracovníci rozvážkových služeb klasifikováni. Zákazníkům se kvůli tomu pravděpodobně zvýší ceny rozváženého jídla.
13. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.