USA oznámily dohodu s Německem ohledně plynovodu Nord Stream 2

Spojené státy a Německo dosáhly dohody, která umožní dokončení kontroverzního plynovodu Nord Stream 2 pro přepravu ruského zemního plynu do Evropy bez uvalení dalších amerických sankcí. Obě země se nicméně v rámci dohody zavázaly, že uvalí na Rusko sankce v případě, že Moskva plynovod využije jako politickou zbraň. Oznámila to podle agentury AP náměstkyně amerického ministra zahraničí Victoria Nulandová.

Plynovod Nord Stream 2 má po dně Baltského moře přivádět zemní plyn z Ruska do Německa. Spojené státy projekt dlouhodobě kritizují, protože plynovod podle nich zvýší politický a ekonomický vliv Ruska na Evropu.

Projekt nesou nelibě také vlády ve střední a východní Evropě. Trasa plynovodu se totiž vyhýbá Polsku a Ukrajině, které tak nebudou dostávat tranzitní poplatky a přijdou rovněž o část svého diplomatického vlivu.

Smírná dohoda

Podmořské potrubí bylo jedním z témat rozhovoru amerického prezidenta Joea Bidena a německé kancléřky Angely Merkelové při jejich schůzce minulý týden ve Washingtonu. Nyní náměstkyně amerického ministra zahraničí uvádí, že Washington a Berlín brzy zveřejní podrobnosti smírné dohody.

„Německo se v této dohodě mimo jiné zavázalo, že pokud by se Rusko snažilo použít energii jako zbraň nebo podniklo další agresivní kroky vůči Ukrajině, přistoupí Německo k opatřením na národní úrovni a bude se zasazovat o účinná opatření včetně sankcí na evropské úrovni s cílem omezit ruské exportní kapacity v energetickém sektoru,“ citovala Nulandovou agentura Reuters.

Dohoda by měla řešit také výhrady zemí střední a východní Evropy. Nulandová upozornila, že zástupce amerického ministerstva zahraničí tento týden navštíví Kyjev i Varšavu, aby je o dohodě informoval.

Německo bude podle Nulandové rovněž podporovat prodloužení dohody mezi Ruskem a Ukrajinou o tranzitu plynu, která vyprší v roce 2024. „Budeme se snažit pro Ukrajinu zajistit dalších deset let. Ale v širším měřítku musíme spolupracovat na tom, abychom snížili závislost Ukrajiny, a to její ekonomickou závislost na tranzitu, ale také její vlastní závislost na ruském plynu,“ uvedla náměstkyně.

Nulandová zdůraznila, že Bidenova administrativa nadále považuje Nord Stream 2 za špatný projekt, který zvýší závislost Evropy na ruské energii. „Je to špatná situace a špatný plynovod. Ale potřebujeme chránit Ukrajinu a cítíme, že jsme touto dohodou učinili v tomto směru velmi významné kroky.“

Lavrov: Hrozba sankcemi je nepřijatelná

Místopředseda zahraničního výboru horní komory ruského parlamentu Vladimir Džabarov podle agentury DPA dohodu přivítal. „Tato dohoda nám umožňuje Nord Stream 2 v klidu dokončit.“ Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov nicméně označil jakoukoliv hrozbu sankcemi za „nepřijatelnou“. Dodal, že Rusko si počká na oficiální vysvětlení dohody.

Německá kancléřka Merkelová ve středu telefonovala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, podle agentury DPA jej zřejmě informovala o uzavření dohody s USA.

Polsko a Ukrajina vyjádřily nad dohodou nespokojenost, informovala později agentura AP. „Toto rozhodnutí vytvořilo politickou, vojenskou a energetickou hrozbu pro Ukrajinu a střední Evropu. Zároveň zvýšilo potenciál Ruska destabilizovat bezpečnostní situaci v Evropě, zatímco zachovává rozpory mezi členskými státy NATO a Evropské unie,“ uvedla ministerstva zahraničí Polska a Ukrajiny ve společném prohlášení.

Biden v srpnu přijme v Bílém domě Zelenského

Americká administrativa také oznámila, že Bidena koncem srpna v Bílém domě navštíví ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Tato návštěva potvrdí, že USA neochvějně podporují ukrajinskou suverenitu a teritoriální integritu v době pokračující ruské agrese v Donbasu a na Krymu,“ uvedl Bílý dům.

Nord Stream 2 má do Evropy transportovat 55 miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, plynovod je již hotov z 98 procent. Nynější podmořský plynovod Nord Stream, který je v provozu od roku 2011, má stejnou kapacitu. Plyn z projektu Nord Stream 2 má využívat i Česká republika, která se na něj napojí prostřednictvím nového plynovodu Eugal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rusko má kvůli sankcím problém s odbytem ropy

Rusko má po zpřísnění západních sankcí problém s odbytem ropy, píše agentura Reuters s odkazem na údaje od společností LSEG a OilX. Dva naložené tankery s přibližně 1,5 milionu barelů ruské ropy Ural zůstávají kotvit na obou koncích Suezského průplavu již déle než týden.
před 23 hhodinami

Ve sněmovně už je novela, která má zastavit růst sociálních odvodů živnostníků

Skupina poslanců nastupující koalice ANO, SPD a Motoristů předložila dolní komoře novelu, jež zastavuje růst sociálních odvodů živnostníků. Příští rok se nemají podle předlohy zvýšit, jak to předpokládá konsolidační balíček vlády v demisi Petra Fialy (ODS), ale zůstat na letošní úrovni. Živnostníci by měli podle aktuálního vyjádření místopředsedkyně ANO Aleny Schillerové ušetřit nejméně 8580 korun ročně.
včeraAktualizovánovčera v 15:54

Akcionáři Tesly schválili plán odměn pro Muska až za 878 miliard dolarů

Akcionáři společnosti Tesla schválili balík akcií pro zakladatele a šéfa firmy Elona Muska, který by mu mohl během příštích deseti let vynést až 878 miliard dolarů (18,5 bilionu korun). Už nyní nejbohatší muž planety by se tak mohl stát prvním dolarovým bilionářem v historii.
včera v 00:41

Ložisko u Zlatých Hor podle průzkumu skrývá skoro jedenáct tun zlata

Ložisko v okolí Zlatých Hor na Jesenicku podle výsledků nového průzkumu, který zveřejnil státní podnik Diamo, skrývá zásoby skoro 11 tun zlata, pětinásobek původních propočtů. Hodnota naleziště činí bezmála 30 miliard korun, vytěžit ale kvůli rentabilitě dobývání půjde pouze část. Celkem se pod českým územím podle údajů České geologické služby nachází více než 77 tun ekonomicky dostupných zásob zlata.
6. 11. 2025

ČNB po kritice otočila, bankovky s Michlem nebudou

Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl rozhodl, že na speciální pětitisícikorunové bankovce ke 100. výročí založení Národní banky Československé nebude jeho podobizna. Michl to řekl po zasedání Bankovní rady. Nápad, který kritizovala řada expertů, podle něj vznikl v sekci peněžní a platebního styku centrální banky.
6. 11. 2025Aktualizováno6. 11. 2025

Ministerstvo zlepšilo prognózu vývoje hospodářství, centrální banka ji zhoršila

Ministerstvo financí zlepšilo ve čtvrtek odhad letošního hospodářského růstu. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle něj letos zvýší o 2,4 procenta, v srpnu ještě čekalo růst 2,1 procenta. Inflace by letos měla být průměrně 2,4 procenta, vyplývá z představené makroekonomické prognózy. S odlišným názorem přišla Česká národní banka, která ve své prognóze pro letošek nyní očekává růst o 2,3 procenta, zatímco v srpnu odhadovala 2,6 procenta.
6. 11. 2025Aktualizováno6. 11. 2025

Podvodníci rozšiřují triky, jak vylákat peníze od klientů bank

Půl druhé miliardy korun vylákali podvodníci od začátku roku od klientů bank, každý přišel v průměru skoro o 22 tisíc. Ať už se nechali lapit na falešný e-mail, SMS, nebo video slibující nebývale výhodnou investici. Všeho podle bankovní asociace přibývá. Častým scénářem je také falešný kurýr přebírající v hotovosti peníze od obětí podvodu. Lidé podle odborníků navíc často podceňují zabezpečení svého účtu nebo sociálních sítí. Používají slabá hesla, která ani pravidelně nemění. I to může hackerům usnadnit práci. Více než desetina Čechů se rovněž domnívá, že pro podvodníky nejsou dostatečně zajímaví a že tak sami nemohou přijít o peníze. Právě to ale banky na příkladech vyvracejí.
6. 11. 2025

Členské státy EU se shodly na nových klimatických cílech

Členské státy EU se oficiálně dohodly na novém klimatickém cíli Evropské unie pro rok 2040. Cílem je stále snížení emisí o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990, jak navrhovala Evropská komise, nicméně některé státy včetně Česka si vyjednaly určité ústupky. Česko v souladu se svou dlouhodobou pozicí hlasovalo proti. Pro přijetí návrhu však stačila kvalifikovaná většina. Analytici varují, že stanovení nového klimatického cíle pro rok 2040 je upevněním Green Dealu.
5. 11. 2025Aktualizováno5. 11. 2025
Načítání...