Urban: Hrozí rušení vesnických pošt, musíme změnit zákon

Praha – Spor o osud venkovských poboček České pošty se rozhořel na půdě obou komor parlamentu i uvnitř vládní TOP 09, jejíž část se bouří proti novému zákonu o poštovních službách. Norma ve stávající podobě počítá se zřízením tzv. kompenzačního fondu, kam by po otevření poštovního trhu přispívaly podle svého podílu na trhu jednotlivé společnosti, čímž by se hradil ztrátový provoz vesnických pošt. Stávající podobu kritizuje i opozice a místopředseda ČSSD Milan Urban dnes proto v Otázkách Václava Moravce uvedl, že Senát, v němž drží sociální demokracie většinu, hodlá zákon sněmovně vrátit.

Zákon o poštovních službách, který minulý týden schválila sněmovna, od roku 2012 definitivně ruší monopol České pošty. Zároveň zavádí tzv. koncept univerzální služby, který tak jako dosud zaručuje poštovní obslužnost všech sídel po dobu pěti let od liberalizace trhu. Službu by měla vykonávat Česká pošta a na případnou ztrátu by se měly v tzv. kompenzačním fondu skládat všechny subjekty podle svého podílu na trhu.

Podle vládní opozice i hnutí Starostové a nezávislí (STAN) z TOP 09 by ale nejvíc ztrát vykazovala právě Česká pošta (odhadují se až 2 miliardy korun) a vzhledem k jejímu dominantnímu postavení  by si i většinu z nich musela sama proplácet, což by v důsledku vedlo k rušení venkovských poboček. Místopředseda ČSSD Milan Urban dnes proto oznámil, že Senát zákon sněmovně vrátí: „Ze Senátu to přijde s jistotou zpátky do Poslanecké sněmovny a bude určeno, aby vláda svým nařízením pro Českou poštu určila počet kamenných poboček na venkově.“

Postoj ČSSD může podpořit i část TOP 09

Podle informací OVM je zde navíc možnost, že navzdory vládnímu postoji by tento požadavek podpořili zástupci STAN tvoření především starosty menších měst. Argumentují tím, že každá obec potřebuje pro svou existenci školu – a právě poštu.

Senát bude podle Urbana od sněmovny požadovat také to, aby se na tvorbě kompenzačních prostředků z případné ztráty podílely všechny subjekty vyváženějším způsobem, než který zákon v současné době předpokládá. „Na venkově je provoz nepochybně ztrátový a bude i do budoucna. Jestliže pošta bude mít na hrbu dělat jen venkov a velká města půjdou za privátními subjekty, které budou vytvářet zisk, tak se privátní subjekty musí podílet i na ztrátě,“ argumentuje Urban.

Upozornil také na to, že zákon by měl výslovně požadovat zachování kamenných budov; v opačném případě se může stát, že poštovní službu zastoupí např. mobilní podatelny, které nemusí být obyvatelům malých měst a vesnic dostatečně k dispozici. „To bychom se vraceli do 18. století,“ dodal.

Milan Urban v OVM:

„Říká se 'Dejme kus koláče na trhu někomu jinému', což je v pořádku, protože Českou poštu to bude motivovat, aby se zlepšovala, ale nemůže to být v nerovnováze. Není možné ohrozit dostupnost poštovních služeb - nehledě na to, že česká pošta je státním majetkem a se 33 000 zaměstnanci také největším zaměstnavatelem v ČR.“

Svaz spedice a logistiky chce, aby ztráty proplácel stát

Na nevyhovující podobu chystaného zákona, jímž ČR do svého právního řádu zavádí příslušnou evropskou směrnici, upozorňuje i Svaz spedice a logistiky. Na rozdíl od poslanců ale prosazuje, aby se kompenzace ztrát z provozu neziskových poboček nerozkládala mezi poštovní společnosti, ale aby ji hradil stát.

„Mechanismus konkurenčního fondu nepovede k rozvoji konkurenčního prostředí a ke zlepšení služeb pro zákazníky, ale naopak to zejména v balíkovém segmentu povede k zdražení všech služeb,“ upozornil Daniel Knaisl z expertní komise Svazu. Navýšení cen vysvětlil výdaji, které budou mít společnosti z odvodů do kompenzačního fondu i ze zvýšené byrokracie. V minulých dnech proto soukromí dodavatelé hrozili ústavní stížností, stížností k Evropské komisi i arbitráží proti českému státu. Knaisl ovšem dnes připustil, že zejména hrozba arbitráží byla jen vějička, jak média a politiky upozornit na závažnost problému.

Pošta
Zdroj: Jan Zátorský/isifa/LN

Vládě jde o kvalitu, rušení poboček připouští

Zatím se ovšem zdá, že navzdory kritice dotčených firem opozice i části vlastních poslanců koalice svůj záměr bez zásahu Senátu změnit nehodlá. Zpravodaj příslušného zákona a poslanec TOP 09 Jan Husák dnes v polední diskusi ČT vyjádřil přesvědčení, že ztráta České poště vůbec nevznikne, podnik má podle něj navíc tu výhodu, že do liberalizovaného trhu vstoupí s ohromným množstvím poboček. Dnes jich provozuje 3 385.

„Nevím, proč by měla vznikat ztráta, protože se (Česká pošta) bude pohybovat v tržním prostředí - tak jak nevzniká ztráta těm, co působí v komerčním prostředí,“ vyjádřil své přesvědčení Husák. Ochranu venkovských pošt podle něj navíc nezajistí ani implementování jejich minimálního počtu do příslušného zákona, „protože i Česká pošta se bude chovat tržně a bude vyvíjet maximální snahu, aby svoje pobočky umístila řekněme v centru Prahy, a nikdo jí nezabrání, že část poboček v okrajových částech zanikne. Nám jde o kvalitu služeb,“ uvedl a nepřímo tak připustil, že ve stávající podobě rušení poboček opravdu hrozí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
11:03Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Škoda JS bude dodávat pohony pro modulární reaktory Rolls-Royce

Plzeňská společnost Škoda JS ze skupiny ČEZ uzavřela smlouvu s britskou firmou Rolls-Royce SMR na dodávku pohonů pro modulární reaktory (SMR). Smlouva zajišťuje, že Škoda JS bude výhradním projektantem a dodavatelem pohonů pro reaktory. V jednotlivých případech půjde o dodávku v hodnotě kolem jedné miliardy korun, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). ČEZ ve spolupráci s Rolls-Royce SMR plánuje postavit v tuzemsku až tři gigawatty SMR.
včeraAktualizovánovčera v 15:55

Slovensko omezí marže při prodeji paliv a zlevní jízdné na železnici, řekl Fico

Slovensko v reakci na rostoucí ceny pohonných hmot od října omezí maloobchodní marži při prodeji paliv na deset eurocentů (2,43 koruny) za litr a o polovinu zlevní jízdné na železnici, oznámil premiér Robert Fico (Smer). Z jeho vyjádření vyplynulo, že kabinet nepočítá se snížením daní na benzin či naftu. Tamní opozice ohlášená opatření označila za nedostatečná a poukázala na Česko, které obnoví regulaci cen pohonných hmot při omezené marži obchodníků ve výši 2,50 koruny za litr paliva a sníží spotřební daň na naftu.
včeraAktualizovánovčera v 14:03

E.ON a Pražská plynárenská zdražily fixace energií pro nové zákazníky

Energetické společnosti E.ON a Pražská plynárenská v minulých dnech zdražily některé své fixované produkty elektřiny a plynu. Zvýšení cen energií většinou v řádu stovek korun za megawatthodinu (MWh) se týká nových zákazníků. Firmy tak reagují na současný růst cen energií na velkoobchodním trhu. Vyplývá to z ceníků firem, které zdražení potvrdily. Dodávky energií v důsledku blízkovýchodní krize v minulých měsících zdražovali i další dodavatelé.
včera v 08:00

VideoODS bude chtít, aby se schodek rozpočtu snížil alespoň o sto miliard, naznačil Skopeček

„Nežijeme v covidové éře, nežijeme ve válečné zóně. A přesto vláda chystá druhý nejvyšší nominální deficit rozpočtu v historii České republiky,“ podotkl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Kabinet v pondělí schválil návrh státního rozpočtu pro příští rok s deficitem 386 miliard korun. „Mohu slíbit, že jako poslanecký klub ODS předložíme v rámci druhého čtení rozpočtu návrhy, které povedou ke snížení deficitu veřejných financí, respektive ukážeme na úspory konkrétními pozměňujícími návrhy. Moje ambice začíná někde na hranici sto miliard a dál,“ avizoval Skopeček, podle něhož vláda promarnila několik měsíců, během kterých už je u moci. „A nepředložila Poslanecké sněmovně žádnou legislativu, která by jakkoliv upravovala objem mandatorních výdajů,“ sdělil. Kabinetem schválený deficit je podle Skopečka i jedním z důvodů, proč opozice plánuje svolat sněmovní schůzi k jednání o vyslovení nedůvěry vládě.
22. 9. 2026

VideoReportéři ČT zjišťovali reakce politiků na postoj Evropské komise k Babišovu střetu zájmů

Kauza střetu zájmů Andreje Babiše (ANO) se řeší už více než dvanáct let – od doby, kdy jako miliardář poprvé uspěl se svým hnutím ve sněmovních volbách. Po těch loňských se znovu stal premiérem a tvrdil, že střet zájmů tentokrát definitivně vyřešil a od Agrofertu se odstřihl. Evropská komise ale dospěla k závěru, že je nadále v potenciálním střetu zájmů a že převedení holdingu do svěřenského fondu situaci dostatečně neřeší. Na začátku září proto oznámila, že část dotací pro Agrofert neproplatí. Česko však platby nepozastavilo a nadále je připraveno přijímat od holdingu nové žádosti o dotace. Letitý problém Andreje Babiše tak i nadále zůstává jedním z témat české politiky. Věnovali se mu i Reportéři ČT, kteří zjišťovali, co si o problému myslí politici.
22. 9. 2026

Dva tisíce pro důchodce? Raději peníze do domovů pro seniory, navrhuje opozice

Opozice kritizuje plošný příspěvek dva tisíce korun pro důchodce, jak se na něm v pondělí dohodla vláda v souvislosti s rozhodováním o valorizaci penzí. Příspěvek, o kterém hovoří opozice jako o předvolebním dárku voličům, chce koalice ANO, SPD a Motoristů prosadit pomocí pozměňovacího návrhu k novele zákona o penzijním pojištění.
22. 9. 2026

VideoÚspora tří miliard je dílčí úspěch, říká k rozpočtu Doležal. Svobodová: Je to výsměch

Vláda po jednání v koalici schválila nový návrh státního rozpočtu. Deficit se oproti původnímu návrhu snížil o tři miliardy na 386 miliard. I tak je ale druhý nejhlubší za dobu samostatného Česka. „Tři miliardy jsou malý dílčí úspěch, za velký úspěch bych to nepovažoval,“ sdělil poslanec Tomáš Doležal (SPD) v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Podle poslankyně Jany Murové (ANO) by pro větší změny bylo potřeba změnit legislativu, a to vyžaduje čas. Poslankyně Vendula Svobodová (Piráti) věřila, že se úspor najde více. „Tři miliardy je ostuda, je to výsměch, nepřináší to vůbec nic,“ říká. Poslanec Michal Kučera (TOP 09) zdůraznil, že konsolidovat by měla vláda už v prvním roce vládnutí.
22. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.