Unipetrol po desetinovém růstu zisků hlásí rekordní výsledky

Petrochemický holding Unipetrol loni zvýšil čistý zisk meziročně o devět procent na 8,7 miliardy korun. Tržby stouply dokonce o 39 procent na 122,5 miliardy. Výsledky jsou tak opět rekordní, oznámil holding. K dobrým výsledkům podle Unipetrolu pomohly stav ekonomiky, vyšší využití výrobní kapacity, ale i příjmy z pojištění za havárie v roce 2015.

I loni v prosinci postihl areál Unipetrolu v Litvínově požár. Rafinerie pak omezila provoz výrobní jednotky vodíku a čpavku, plně byla výroba obnovena letos v lednu. Podle Unipetrolu byl ale provoz obou rafinerií za rok 2017 celkově stabilní. Využití výrobní kapacity se meziročně zvýšilo z 62 procent na 90 procent a objem zpracované ropy stoupl téměř o polovinu na 7,9 milionu tun.

Zisk Unipetrolu
Zdroj: ČTK/Unipetrol

V rafinérské a petrochemické části vykázal loni holding provozní zisk 13,5 miliardy, což bylo o 21 procent více než v roce 2016. Prodejní objem u rafinérských produktů stoupl o devět procent na 6,8 milionu tun.

U petrochemických produktů dosáhl růst dokonce 86 procent na zhruba dva miliony tun, podle holdingu díky značnému zvýšení využití etylenové jednotky. Její provoz v létě roku 2015 omezil až do podzimu 2016 požár – v tomhle případě nemá Unipetrol stále uzavřené pojistné plnění. Dosud Unipetrol obdržel přes deset miliard korun, z toho 2,8 miliardy korun loni. Společnost by ráda od pojistitele za událost získala ještě 2,6 miliardy korun.

Téměř čtvrtinový podíl na objemu prodeje petrochemických produktů holdingu měla v roce 2017 neratovická chemička Spolana, která uzavřela minulý rok čistým ziskem 433,5 milionu.

Zisk se zvyšuje v oblasti prodeje paliv

V maloobchodu loni Unipetrol zvýšil provozní zisk skoro o polovinu na 1,4 miliardy korun. Podle holdingu k tomu přispěl větší prodej paliv, postupné převzetí desítek čerpacích stanic OMV i rozvoj sítě občerstvení Stop Cafe. Tržní podíl čerpacích stanic Benzina, které holdingu patří, se zvýšil, a dosáhl tak k loňskému říjnu 20,5 procenta.

  • V samotném 4. čtvrtletí utržil Unipetrol 30,5 miliardy korun, meziročně o 15,4 procenta víc. Čistý zisk za poslední tři měsíce roku naopak meziročně klesl o 82,3 procent na 737 milionů korun. Podle analytika J&T Banky Bohumila Trampoty byla důvodem poklesu především prosincová odstávka v Litvínově.

Investice Unipetrolu loni dosáhly 7,5 miliardy, v předchozím roce činily přibližně 11 miliard. V roce 2017 investoval holding třeba do nákupu nových lokomotiv, rekonstrukce teplárny T700 v Litvínově nebo modernizace Spolany. Pokračovala také výstavba nové polyetylenové jednotky PE3, která bude podle dřívějších informací stát celkem 8,5 miliardy. Dokončena má být koncem letošního roku.

Ve společnosti dochází ke změnám ve vlastnické struktuře. V závěru loňského roku oznámil majoritní akcionář polská PKN Orlen s 63procentním podílem, že chce odkoupit akcie menšinových podílníků. Paulinino Limited, za kterou stojí česko-slovenská investiční skupina J&T a která vlastní zhruba 20 procent akcií, následně oznámila, že polské společnosti svůj podíl odprodá.

  • Skupinu Unipetrol do roku 2017 tvořila především Česká rafinérská s rafinériemi v Litvínově a Kralupech nad Vltavou a společnost Unipetrol RPA, která je předním českým producentem v oblasti rafinérských, petrochemických a agrochemických surovin (zkratka RPA znamená rafinérie, petrochemie, agrochemie). Česká rafinérská ale k 1. lednu 2017 zanikla, Unipetrol ji sloučil s Unipetrol RPA. Již dříve s ní sloučil další dceřinou společnost Benzina. Do skupiny patří například i společnosti Paramo Pardubice, Spolana, Butadien Kralupy a několik dalších.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 3 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 9 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 10 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 16 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 17 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...