Temelín a České Budějovice spojí teplovod za téměř 1,5 miliardy

ČEZ uzavřel smlouvou na vybudování teplovodu z Jaderné elektrárny Temelín do Českých Budějovic za 1,445 miliardy korun. Zakázku získala ve výběrovém řízení společnost Tenza. Stavba více než dvacetikilometrového potrubí má začít na jaře. Zařízení bude přivádět teplo z Temelína do Českých Budějovic na vytápění domácností napojených na městskou teplárnu.

Už minulý týden podepsali zástupci ČEZu a Českých Budějovic smlouvu o dodávkách tepelné energie z nového teplovodu. Nyní je tedy jasné i to, kdo potrubí za stovky milionů postaví.

„Smlouva na tuto veřejnou zakázku byla uzavřena, stalo se tak v návaznosti na podpis dohody o dodávkách s odběratelem (Teplárnou České Budějovice). Se zahájením vlastních stavebních prací na tepelném přivaděči ale společnost ČEZ počítá v jarních měsících příštího roku. Záviset to bude mimo jiné i na klimatických podmínkách,“ uvedl vedoucí útvaru jaderné komunikace společnosti ČEZ Petr Šuleř.

Stavba podle Šuleře potrvá více než rok. Na podzim roku 2020 začne zkušební provoz teplovodu. „Termín ale budeme ještě průběžně upřesňovat v souvislosti s průběhem prací,“ uvedl.

O teplovodu se uvažovalo už při stavbě elektrárny

Díky temelínskému teplu nebude muset Teplárna České Budějovice spálit až 80 tisíc tun uhlí ročně a nevypustí stejný objem oxidu uhličitého.

Plán na vybudování teplovodu není nový. Projektanti s ním počítali už v době, kdy se elektrárna začala v roce 1987 stavět. Počátkem 90. let ale plán částečně zapadl, když se řešilo, že dokončené budou místo čtyř jen dva bloky.

Temelínská elektrárna vytápí už 19 let osmitisícový Týn nad Vltavou. Díky přechodu na temelínské teplo zrušilo toto město 22 středně velkých uhelných výtopen a tři velké kotelny. Zatímco vltavotýnský teplovod vede po povrchu, teplovod do krajského města povede z větší části pod zemí podél silnice II/105 Týn nad Vltavou – České Budějovice. Na povrchu, mimo areál elektrárny, budou dvě čerpací stanice a tři potrubní mosty, zbývající část teplovodu bude pod zemí.

Temelín představuje největšího tuzemského výrobce elektřiny, svou produkcí pokryje pětinu domácí spotřeby. Do rozvodné sítě byla elektrárna zapojena v roce 2000. Loni vyprodukovala 16,48 terawatthodiny (TWh) elektřiny, což byla zatím nejvyšší roční výroba. Od začátku letošního roku vyrobila 15,5 TWh elektřiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...