Stavaři: Oboru hrozí pokles. V ohrožení je výstavba za téměř čtvrt bilionu

České stavebnictví by se po dvou letech mohlo vrátit k poklesu, a to o dvě až tři procenta. Stane se tak pokud se v Bruselu nepodaří prosadit, aby se aspoň některé větší stavby vyhnuly opakovanému posouzení vlivu na životní prostředí. Tvrdí to šéf Svazu podnikatelů ve stavebnictví Miloslav Mašek, podle nějž je v ohrožení výstavba za téměř čtvrt bilionu korun.

„Požadavek Evropské komise, aby se u všech staveb, které mají posouzení vlivu na životní prostředí ještě podle zákona z roku 1992, tento proces znovu opakoval, znamená velmi vážnou překážku. Ohrožen je objem staveb za více než 220 miliard korun,“ upozornil generální ředitel Svazu podnikatelů ve stavebnictví Miloslav Mašek. To je téměř polovina odhadované stavební produkce v Česku za loňský rok. Zatím se ale uvádělo, že problémy s posudky má 98 dopravních staveb v hodnotě přibližně 130 miliard korun.

„V loňském roce, kdy stavebnictví nakonec vzrostlo o 7,1 procenta, jsme se chvíli domnívali, že po letech vyhladovění přichází alespoň mírná konjunktura. Ale už v průběhu roku přišlo varování v podobě poklesu objemu stavebních zakázek. Na konci loňského roku se meziročně snížil o čtvrtinu, v prvním čtvrtletí letošního roku dokonce o 37 procent,“ řekl Mašek. Stavebnictví od roku 2008 klesalo šest let v řadě, k růstu se vrátilo v roce 2014, kdy si polepšilo o 4,3 procenta.

Nové posudky? Tři až čtyři roky, odhaduje svaz

Podle prezidenta svazu Václava Matyáše vláda nevyčerpala všechny možnosti pro nalezení přijatelného kompromisu s Evropskou komisí. „Ve svých připomínkách navrhujeme, aby vláda uložila ministerstvu dopravy ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí zpracování analýzy možností, jak přijmout specifickou právní úpravu k řešení dané situace. Cílem je zjednodušení procesu pro dotčené projekty při zachování cílů směrnice EIA,“ řekl.

V případě, že bude třeba vypracovávat nové posudky, může to podle odhadu svazu trvat tři až čtyři roky. Mašek upozorňuje, že stavebnictví už tak ohrožuje dlouhá příprava staveb. „Některé se připravují i 20 let. Termíny jsou jedny z nejdelších na světě,“ uvedl.

  • Reálné zdržení kvůli opakování EIA hrozí u staveb, které ministerstvo dopravy plánovalo zahájit letos, respektive v první polovině roku 2017. Jde o stavby v celkové délce 88 km, konkrétně o úseky D11 Hradec Králové – Smiřice, D35 Opatovice – Časy, D35 Časy – Ostrov, D6 obchvat Lubence, D6 Nové Strašecí – Řevničov, D6 obchvat Řevničova, D49 Hulín – Fryšták, D48 obchvat Frýdku Místku a D55 obchvat Otrokovic.

Sněmovní hospodářský výbor ve středu označil za viníka krizové situace ministerstvo životního prostředí. „Je tady jasná odpovědnost ministra životního prostředí za škody, které tady předlohou nového zákona o procesu EIA a způsobem projednávání v Poslanecké sněmovně způsobil,“ uvedl poslanec Milan Urban (ČSSD). Podle něho nejsou největším problémem zdržení, ale fakt, že některé stavby nebudou moci být stavěny tak, jak jsou dlouhodobě plánovány, a jiné nebudou moci být zřejmě postaveny vůbec. Škody jsou tak v desítkách miliard korun.

„Evropské řízení kvůli posudkům EIA trvá už deset let a teprve současné vedení ministerstva životního prostředí dokázalo zpracovat nový zákon,“ reagoval náměstek ministra životního prostředí Vladislav Smrž. Vytvoření tohoto zákona v loňském roce naopak podle něho umožnilo dočerpat evropské peníze z předchozího období Operačního programu doprava I. Při vyjednávání s Evropskou komisí navíc hrozilo, že počet neuznaných posudků bude výrazně vyšší.

Pokud bude nutné u problematických projektů provádět znovu proces EIA, což se nyní jeví jako velice pravděpodobné, znamená to podle náměstka ministra dopravy Tomáše Čočka minimálně rok na přípravu dokumentace, přičemž další minimálně půlrok si na vypracování posudku vyhrazuje ministerstvo životního prostředí. Vypracování nových posudků a dalších nezbytných materiálů bude v souhrnu znamenat náklady v řádech stovek milionů korun, dodal.

  • Posuzování vlivů záměrů na životní prostředí (proces EIA) je v ČR upraveno zákonem o posuzování vlivů na životní prostředí.
  • Projekty posuzované v procesu EIA jsou například stavby, komunikace, výrobní haly, těžby nerostných surovin, provozy – nově budované, ale i jejich změny, tj. rozšiřování, změny technologií, zvýšení kapacity apod. Cílem procesu (respektive studie) je získat představu o výsledném vlivu stavby na životní prostředí a vyhodnocení, zda je z tohoto ohledu vhodné ji realizovat, respektive za jakých podmínek je realizace akceptovatelná.
  • Zdroj: Ministerstvo životního prostředí ČR

Generální ředitel Svazu podnikatelů ve stavebnictví také považuje za znepokojivou situaci okolo novely stavebního zákona, která si kladla za cíl sloučit územní rozhodnutí, stavební povolení a posouzení vlivu na životní prostředí do jednoho řízení. Zároveň chtěla zkrátit termíny, ve kterých se dotčené instituce mohly ke stavbě vyjádřit. „Ani jedno se ale bohužel nepovedlo. Myslím, že ministerstvo pro místní rozvoj udělalo v roli předkladatele novely maximum. Ovšem kamenem úrazu je nespolupráce jednotlivých ministerstev,“ řekl Mašek.

Podle něj by bylo dobré, aby novela platila co nejdříve, byť k ní má výhrady. „Ale aspoň by se bylo o co opřít,“ dodal. Jinak si však myslí, že by mělo jít o poslední novelu a měl by přijít úplně nový stavební zákon.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
před 8 hhodinami

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Škoda JS bude dodávat pohony pro modulární reaktory Rolls-Royce

Plzeňská společnost Škoda JS ze skupiny ČEZ uzavřela smlouvu s britskou firmou Rolls-Royce SMR na dodávku pohonů pro modulární reaktory (SMR). Smlouva zajišťuje, že Škoda JS bude výhradním projektantem a dodavatelem pohonů pro reaktory. V jednotlivých případech půjde o dodávku v hodnotě kolem jedné miliardy korun, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). ČEZ ve spolupráci s Rolls-Royce SMR plánuje postavit v tuzemsku až tři gigawatty SMR.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

Slovensko omezí marže při prodeji paliv a zlevní jízdné na železnici, řekl Fico

Slovensko v reakci na rostoucí ceny pohonných hmot od října omezí maloobchodní marži při prodeji paliv na deset eurocentů (2,43 koruny) za litr a o polovinu zlevní jízdné na železnici, oznámil premiér Robert Fico (Smer). Z jeho vyjádření vyplynulo, že kabinet nepočítá se snížením daní na benzin či naftu. Tamní opozice ohlášená opatření označila za nedostatečná a poukázala na Česko, které obnoví regulaci cen pohonných hmot při omezené marži obchodníků ve výši 2,50 koruny za litr paliva a sníží spotřební daň na naftu.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

E.ON a Pražská plynárenská zdražily fixace energií pro nové zákazníky

Energetické společnosti E.ON a Pražská plynárenská v minulých dnech zdražily některé své fixované produkty elektřiny a plynu. Zvýšení cen energií většinou v řádu stovek korun za megawatthodinu (MWh) se týká nových zákazníků. Firmy tak reagují na současný růst cen energií na velkoobchodním trhu. Vyplývá to z ceníků firem, které zdražení potvrdily. Dodávky energií v důsledku blízkovýchodní krize v minulých měsících zdražovali i další dodavatelé.
23. 9. 2026‌‌

VideoODS bude chtít, aby se schodek rozpočtu snížil alespoň o sto miliard, naznačil Skopeček

„Nežijeme v covidové éře, nežijeme ve válečné zóně. A přesto vláda chystá druhý nejvyšší nominální deficit rozpočtu v historii České republiky,“ podotkl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Kabinet v pondělí schválil návrh státního rozpočtu pro příští rok s deficitem 386 miliard korun. „Mohu slíbit, že jako poslanecký klub ODS předložíme v rámci druhého čtení rozpočtu návrhy, které povedou ke snížení deficitu veřejných financí, respektive ukážeme na úspory konkrétními pozměňujícími návrhy. Moje ambice začíná někde na hranici sto miliard a dál,“ avizoval Skopeček, podle něhož vláda promarnila několik měsíců, během kterých už je u moci. „A nepředložila Poslanecké sněmovně žádnou legislativu, která by jakkoliv upravovala objem mandatorních výdajů,“ sdělil. Kabinetem schválený deficit je podle Skopečka i jedním z důvodů, proč opozice plánuje svolat sněmovní schůzi k jednání o vyslovení nedůvěry vládě.
22. 9. 2026‌‌

VideoReportéři ČT zjišťovali reakce politiků na postoj Evropské komise k Babišovu střetu zájmů

Kauza střetu zájmů Andreje Babiše (ANO) se řeší už více než dvanáct let – od doby, kdy jako miliardář poprvé uspěl se svým hnutím ve sněmovních volbách. Po těch loňských se znovu stal premiérem a tvrdil, že střet zájmů tentokrát definitivně vyřešil a od Agrofertu se odstřihl. Evropská komise ale dospěla k závěru, že je nadále v potenciálním střetu zájmů a že převedení holdingu do svěřenského fondu situaci dostatečně neřeší. Na začátku září proto oznámila, že část dotací pro Agrofert neproplatí. Česko však platby nepozastavilo a nadále je připraveno přijímat od holdingu nové žádosti o dotace. Letitý problém Andreje Babiše tak i nadále zůstává jedním z témat české politiky. Věnovali se mu i Reportéři ČT, kteří zjišťovali, co si o problému myslí politici.
22. 9. 2026‌‌

Dva tisíce pro důchodce? Raději peníze do domovů pro seniory, navrhuje opozice

Opozice kritizuje plošný příspěvek dva tisíce korun pro důchodce, jak se na něm v pondělí dohodla vláda v souvislosti s rozhodováním o valorizaci penzí. Příspěvek, o kterém hovoří opozice jako o předvolebním dárku voličům, chce koalice ANO, SPD a Motoristů prosadit pomocí pozměňovacího návrhu k novele zákona o penzijním pojištění.
22. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.