Státní dluh dosáhl 2,42 bilionu korun, na každého občana připadá 226 tisíc

O 370,2 miliardy korun se v prvním čtvrletí roku 2021 zvýšil státní dluh České republiky. Dosáhl tedy 2,42 bilionu korun, informovalo ministerstvo financí. Přispělo k tomu především vydávání státních dluhopisů s cílem zajistit splátky dluhopisů a pokrýt letošní schodek státního rozpočtu. Na financování dluhu bude letos ministerstvo financí po zvýšení rozpočtového schodku potřebovat přes 728 miliard, což je oproti původním plánům z prosince o třetinu více.

Při rozpočítání nynějšího státního dluhu by na každého občana ČR připadalo přes 226 tisíc korun. V prvních třech měsících tohoto roku se dluh v přepočtu na občana zvýšil zhruba o 35 tisíc – celkově stoupla hodnota dluhu o 370,2 miliardy.

Ministerstvo financí upřesnilo, že umístilo na domácím finančním trhu státní dluhopisy za 231,8 miliardy korun, což úřad označil za „bezprecedentní emisi státních dluhopisů“. Je podle něj potřeba kvůli výši schodku státního rozpočtu. Schodek ministerstvo v prvním čtvrtletí částečně pokrylo prodejem dluhopisů a krátkodobými rezervními operacemi na peněžním trhu za 145,9 miliardy korun.

K financování dluhu bude letos v součtu potřeba 728,4 miliardy. Tato částka oproti předpokladu z prosince vzrostla o 182,1 miliardy, což je třetina původní částky. Rozdíl souvisí s tím, že poslanci v lednu kývli ministryni financí Aleně Schillerové (za ANO) na zvýšení rozpočtového schodku z 320 na 500 miliard.

Ministerstvo financí odmítlo, že by pohyb výše dluhu po jednom čtvrtletí bylo možné považovat za ukazatel trendu zadlužování země. Je to podle něj dáno nesouladem rozložení většího množství aukčních dnů proti několika splátkám státních dluhopisů v průběhu roku. 

„Ministerstvo financí průběžně reaguje na situaci na finančních trzích a společně s efektivním řízením státního dluhu a disponibilní likvidity státní poklady předpokládá, že celková výše zadlužení na konci roku nepřekročí stav vykázaný k 31. březnu 2021,“ uvedl úřad. Konkrétně ministerstvo očekává ke konci roku dluh ve výši 2,5 bilionu korun.

Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky. Dluh rostl každoročně mezi lety 1996 a 2013, kdy přesáhl 1,68 bilionu korun. V některých dalších letech se snižoval nebo v dalších rostl většinou jen o jednotky miliard. Loni se ale prudce zvýšil z 1,64 na 2,05 bilionu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
před 20 hhodinami

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
včeraAktualizovánovčera v 14:41

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
včera v 13:13

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
6. 6. 2026

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026

Trump vyčlení 700 milionů dolarů na obnovu uhelného průmyslu v USA

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně oznámil, že vyčlení 700 milionů dolarů (14,6 miliardy korun) na obnovu uhelného průmyslu ve Spojených státech. Finance půjdou mimo jiné na výstavbu dvou uhelných elektráren. Bude se jednat o první nové uhelné elektrárny v USA za více než deset let, napsal deník The New York Times (NYT).
4. 6. 2026
Načítání...