Stát bude moci čerpat peníze ze státních podniků, schválil Senát

Praha - Státní rozpočet bude zřejmě moci odčerpat až miliardy korun ročně ze státních podniků. Umožní to vládní novela zákona o státním podniku, kterou dnes přijal Senát a nyní ji dostane k podpisu prezident. Dosavadní právní úprava použití peněz ze státního podniku ve prospěch státního rozpočtu neumožňovala. Aktuálně by tak do státního rozpočtu mohly přispět například Lesy ČR.

Zakladatel státního podniku bude mít podle novely právo rozhodnout, že podnik bude muset vytvořit a spravovat zcela nový fond zakladatele. Zakladatel pak bude rozhodovat o tom, jakou část zisku podnik do fondu převede, a podnik to bude muset splnit. O použití těchto peněz bude smět zakladatel rozhodnout až po předchozím souhlasu vlády. Sněmovna při závěrečném schvalování rozšířila možnost převádět do fondu zakladatele i peníze z nerozděleného zisku z minulých let a z podnikových fondů.

  • Stát by v situaci, která ho nutí k úsporám, neměl podle vlády jen pasivně přihlížet, jak některé jeho podniky prosperují a na úsporných opatřeních se nepodílejí.

Podle vlády prosperují některé státní podniky třeba jen díky ekonomickým výhodám vyplývajícím z jejich ještě mnohdy téměř monopolního postavení na trhu. Ministr zemědělství Petr Bendl (ODS) již dříve řekl, že Lesy ČR mají v současné době k dispozici asi 12 miliard korun, národní podnik Budvar má podle něj na účtech asi dvě miliardy korun.

V Česku funguje 25 ekonomicky aktivních státních podniků. Navrhovaná úprava se podle materiálu vedle Lesů ČR dotkne pěti dalších státních firem. Jsou jimi Státní tiskárna cenin, Česká pošta, Řízení letového provozu, Vojenské lesy a statky a národní podnik Budějovický Budvar.

Vedení Lesů ČR se novely nebojí, jak už dalo najevo dříve. Samo přiznává, že peníze, které mu leží na účtech, nepotřebuje. „My nejsme na těch penězích nijak závislí, když je odevzdáme, že bychom nějak narušili chod naší firmy,“ uvedl v dubnu 2012 tehdejší generální ředitel Lesů ČR Svatopluk Sýkora. Přínos vidí v novele také organizace jako Transparency International.

Minimální počet poboček pošt bude stanovovat vláda, schválil Senát

Senát schválil také novelu poštovního zákona. Minimální počet poštovních poboček jednotlivých poštovních firem bude tak zřejmě stanovovat vláda na základě doporučení Českého telekomunikačního úřadu. Tato změna má být pojistkou proti možnému živelnému rušení poštovních poboček hlavně na venkově. Mluvčí České pošty Ivo Mravinac sdělil, že pošta pozorně sleduje legislativní cestu navrhované změny. Pro poštu bude ale podstatné, jak o počtu poboček rozhodne vláda, dodal.
   
Česká pošta už dříve uvedla, že má vlastní představu o poštovní síti a stanovený počet poboček by brala jen jako minimální hranici, ke které se zřejmě ani v budoucnu nepřiblíží. Pošta má nyní přes 3 200 poboček. Svaz měst a obcí se obává, že jejich minimální počet by mohl být až o 1 200 úřadů nižší. Pošta chce případnou redukci poboček se svazem vždy projednat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Škoda JS bude dodávat pohony pro modulární reaktory Rolls-Royce

Plzeňská společnost Škoda JS ze skupiny ČEZ uzavřela smlouvu s britskou firmou Rolls-Royce SMR na dodávku pohonů pro modulární reaktory (SMR). Smlouva zajišťuje, že Škoda JS bude výhradním projektantem a dodavatelem pohonů pro reaktory. V jednotlivých případech půjde o dodávku v hodnotě kolem jedné miliardy korun, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). ČEZ ve spolupráci s Rolls-Royce SMR plánuje postavit v tuzemsku až tři gigawatty SMR.
08:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Slovensko omezí marže při prodeji paliv a zlevní jízdné na železnici, řekl Fico

Slovensko v reakci na rostoucí ceny pohonných hmot od října omezí maloobchodní marži při prodeji paliv na deset eurocentů (2,43 koruny) za litr a o polovinu zlevní jízdné na železnici, oznámil premiér Robert Fico (Smer). Z jeho vyjádření vyplynulo, že kabinet nepočítá se snížením daní na benzin či naftu. Tamní opozice ohlášená opatření označila za nedostatečná a poukázala na Česko, které obnoví regulaci cen pohonných hmot při omezené marži obchodníků ve výši 2,50 koruny za litr paliva a sníží spotřební daň na naftu.
12:30Aktualizovánopřed 5 hhodinami

E.ON a Pražská plynárenská zdražily fixace energií pro nové zákazníky

Energetické společnosti E.ON a Pražská plynárenská v minulých dnech zdražily některé své fixované produkty elektřiny a plynu. Zvýšení cen energií většinou v řádu stovek korun za megawatthodinu (MWh) se týká nových zákazníků. Firmy tak reagují na současný růst cen energií na velkoobchodním trhu. Vyplývá to z ceníků firem, které zdražení potvrdily. Dodávky energií v důsledku blízkovýchodní krize v minulých měsících zdražovali i další dodavatelé.
před 11 hhodinami

VideoODS bude chtít, aby se schodek rozpočtu snížil alespoň o sto miliard, naznačil Skopeček

„Nežijeme v covidové éře, nežijeme ve válečné zóně. A přesto vláda chystá druhý nejvyšší nominální deficit rozpočtu v historii České republiky,“ podotkl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Kabinet v pondělí schválil návrh státního rozpočtu pro příští rok s deficitem 386 miliard korun. „Mohu slíbit, že jako poslanecký klub ODS předložíme v rámci druhého čtení rozpočtu návrhy, které povedou ke snížení deficitu veřejných financí, respektive ukážeme na úspory konkrétními pozměňujícími návrhy. Moje ambice začíná někde na hranici sto miliard a dál,“ avizoval Skopeček, podle něhož vláda promarnila několik měsíců, během kterých už je u moci. „A nepředložila Poslanecké sněmovně žádnou legislativu, která by jakkoliv upravovala objem mandatorních výdajů,“ sdělil. Kabinetem schválený deficit je podle Skopečka i jedním z důvodů, proč opozice plánuje svolat sněmovní schůzi k jednání o vyslovení nedůvěry vládě.
včera v 19:31

VideoReportéři ČT zjišťovali reakce politiků na postoj Evropské komise k Babišovu střetu zájmů

Kauza střetu zájmů Andreje Babiše (ANO) se řeší už více než dvanáct let – od doby, kdy jako miliardář poprvé uspěl se svým hnutím ve sněmovních volbách. Po těch loňských se znovu stal premiérem a tvrdil, že střet zájmů tentokrát definitivně vyřešil a od Agrofertu se odstřihl. Evropská komise ale dospěla k závěru, že je nadále v potenciálním střetu zájmů a že převedení holdingu do svěřenského fondu situaci dostatečně neřeší. Na začátku září proto oznámila, že část dotací pro Agrofert neproplatí. Česko však platby nepozastavilo a nadále je připraveno přijímat od holdingu nové žádosti o dotace. Letitý problém Andreje Babiše tak i nadále zůstává jedním z témat české politiky. Věnovali se mu i Reportéři ČT, kteří zjišťovali, co si o problému myslí politici.
včera v 16:24

Dva tisíce pro důchodce? Raději peníze do domovů pro seniory, navrhuje opozice

Opozice kritizuje plošný příspěvek dva tisíce korun pro důchodce, jak se na něm v pondělí dohodla vláda v souvislosti s rozhodováním o valorizaci penzí. Příspěvek, o kterém hovoří opozice jako o předvolebním dárku voličům, chce koalice ANO, SPD a Motoristů prosadit pomocí pozměňovacího návrhu k novele zákona o penzijním pojištění.
včera v 11:54

VideoÚspora tří miliard je dílčí úspěch, říká k rozpočtu Doležal. Svobodová: Je to výsměch

Vláda po jednání v koalici schválila nový návrh státního rozpočtu. Deficit se oproti původnímu návrhu snížil o tři miliardy na 386 miliard. I tak je ale druhý nejhlubší za dobu samostatného Česka. „Tři miliardy jsou malý dílčí úspěch, za velký úspěch bych to nepovažoval,“ sdělil poslanec Tomáš Doležal (SPD) v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Podle poslankyně Jany Murové (ANO) by pro větší změny bylo potřeba změnit legislativu, a to vyžaduje čas. Poslankyně Vendula Svobodová (Piráti) věřila, že se úspor najde více. „Tři miliardy je ostuda, je to výsměch, nepřináší to vůbec nic,“ říká. Poslanec Michal Kučera (TOP 09) zdůraznil, že konsolidovat by měla vláda už v prvním roce vládnutí.
včera v 08:23

Spor o dva miliardáře blokuje dohodu EU na prodloužení protiruských sankcí

Členské státy EU překvapivě nestvrdily dříve avizovanou dohodu na prodloužení protiruských sankcí. Velvyslanci se znovu sejdou v úterý ráno. Slovensko totiž požadovalo vyškrtnutí ruského miliardáře Ališera Usmanova, podpořila ho Francie. Lucembursko poté přišlo s žádostí o vyškrtnutí Michaila Fridmana, který má v této zemi zmrazeno 16 miliard dolarů. S vyškrtnutím obou nesouhlasí Lotyšsko, píše Reuters. Čas na obnovení sankcí je do půlnoci na středu, pokud se to nepovede, přestanou platit pro tisíce Rusů podporujících režim.
21. 9. 2026Aktualizováno21. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.