Start-up Motionlab se probojoval do finále celosvětové soutěže. Stačilo mu šest měsíců na trhu

Nahrávám video

Český start-up Motionlab, což je platforma pro tvorbu personalizovaných videoreklam, se dostal do květnového celosvětového finále soutěže Startup World Cup v San Francisku. Podařilo se mu to díky úspěchu v evropském kole, které se tento týden konalo v Praze.

Evropským vítězem byla vyhlášena společnost Mimbly a kromě titulu získala také 500 tisíc amerických dolarů (asi 11,35 milionu korun). Tento švédský start-up se zaměřuje na změnu vnímání společnosti v přístupu k čistotě vody a jejímu využití.

Jako start-upy jsou označovány nové inovativní projekty nebo začínající firmy, které hledají investory pro další rozvoj. Podle průzkumu centra Impact Hub v Česku v roce 2017 vzniklo celkem 32 180 společností, z nichž 35 procent ovšem předčasně skončilo.

Spoluzakladatel start-upu Motionlab Jan Sekerka
Zdroj: ČT24

Autoři českého projektu Motionlab na něm pracovali zhruba rok a půl. Na trh vstoupili teprve před necelými šesti měsíci. Jejich platforma přizpůsobuje reklamní video konkrétnímu divákovi. Zapojí do něj třeba jeho jméno nebo oblíbené zboží (konkrétnější způsob, jak to dělá, ukazuje přiložené video).

Brněnská firma se rozhodla spojit personalizaci a video, protože jsou to trendy, které hýbou světem. „Už od začátku jsme se rozhodli, že budeme budovat globální platformu a směřovat hlavně do Ameriky, protože New York je taková Mekka digitálních technologických agentur, což jsou naši partneři, kterým produkt nabízíme,“ uvedl v pořadu Byznys ČT24 spoluzakladatel Motionlab Jan Sekerka. 

Z různých předpokladů pro úspěšný start-up zdůraznil kromě silného nápadu zejména význam týmu. On sám dříve pracoval v Microsoftu, kde měl na starosti start-upové firmy, v nové sféře tak zužitkovává dřívější zkušenosti. „Uvidíme, zda se mi to vyplatí, ale zdá se, že je to na dobré cestě.“

Sekerka také uvedl, že start-up přestává být start-upem ve chvíli, kdy už má stovky zaměstnanců, kdy už jsou nastaveny procesy a firma už není tak agilní ve vývoji produktu. Pak už to začíná být korporace. Dodal však, že se to nedá brát černobíle, protože zná spoustu korporací, které mají start-upový přístup. Zmínil také, že start-up je už ze své podstaty rizikový projekt. 

Čemu se věnují české start-upy

Tuzemské start-upy se nejčastěji zabývají podnikáním někde na pomezí více kategorií. Tak to vnímají skoro dvě pětiny oslovených podnikatelů. Z těch, které lze zařadit do jedné kategorie, se jich nejvíc věnuje softwaru. Dohromady 15 procent. Podobné množství pak působí v oblasti internetových obchodů, reklamních a marketingových technologií.

Osm procent českých start-upů nabízí služby nebo produkty snažící se zlepšovat dopravu nebo zdraví. Další se pak zabývají například finančními službami a bezpečností, mobilními aplikacemi, hrami nebo analýzami.

Naopak zastoupení firem, které se orientují na hardware nebo výrobu, je poměrně nízké. Může za to zřejmě vyšší náročnost na vývoj a tím i náklady. A podle odborníků to svědčí taky o tom, že i přes historickou sílu tuzemského průmyslu se zatím v této oblasti v Česku příliš neinovuje. 

Dokázali změnit svět

Některé světové start-upy dokázaly svými výrobky či službami výrazně měnit svět. Patří k nim i tzv. jednorožci, tedy start-upy, které dosáhly tržní hodnoty miliardy dolarů a více. Například platforma na krátkodobé ubytování Airbnb, spolujízda BlaBlaCar, internetový bazar Letgo, vesmírná společnost SpaceX nebo alternativní taxislužba Uber.

Úspěch mají ale i jejich čeští kolegové. Třeba internetový vyhledávač letenek Kiwi podnikatele Olivera Dlouhého loni obhájil první místo v žebříčku nejlepších tuzemských start-upů časopisu Forbes. Výrobce 3D tiskáren Prusa Research se zase stal nejrychleji rostoucí technologickou firmou ve střední Evropě. Je tu i on-line supermarket Rohlík.cz či platforma na půjčky Zonky. V problémech je ovšem například e-shop s módou Zoot. Momentálně je chráněn soudem před věřiteli, dluží kolem půl miliardy korun. 

obrázek
Zdroj: ČT24

Start-upy po celém světě mají mnoho společného. Co se pro ně ale liší, je prostředí, ve kterém se pohybují. Na srovnání evropské a americké startupové scény se ČT zeptala investora ze Silicon Valley Johna Rizza. Ten mimo jiné řídil marketing Applu v dobách, kdy firma sklízela slávu s prvním počítačem Macintosh.

„Hlavní rozdíl mezi Českou republikou, Evropou a Amerikou je v tom, že v Americe je k dispozici více kapitálu, je tam zavedená infrastruktura pro start-upy, mechanismus pro jejich financování. V Americe je v pořádku dělat chyby, a vlastně když je neděláte, nesnažíte se dost,“ poznamenal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

„Je to neopravitelné“. Novela stavebního zákona v Senátu zřejmě narazí

Rozsáhlé změny v povolování staveb nespíš neprojdou Senátem. Čtyři desítky členů horní komory se totiž kloní k zamítnutí novely stavebního zákona, řada dalších pak k jejím úpravám, vyplývá ze zjištění ČT. Zamítnutí doporučuje i trojice výborů, která se předlohou ve středu zabývala. Návrh, který zavádí jeden centrální úřad, cílí na zrychlení a zefektivnění stavebního řízení. Podle opozičních senátorů má ale zákon řadu nedostatků. Vadí jim i to, že jde o poslanecký návrh.
před 14 hhodinami

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
před 22 hhodinami

Státní podpora pro výrobu čipů v Rožnově je nejistá, resort s onsemi dál jedná

Vládní podpora 12 miliard korun pro americkou technologickou firmu onsemi je nejasná. Slíbená státní podpora totiž podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) nesplňuje původní podmínky dohody. O dalším postupu se jedná. Firma však nadále potvrzuje zájem v tuzemsku investovat přes 40 miliard korun. Výrobce polovodičů ON Semiconductor Czech Republic, který pod onsemi spadá, loni navýšil zisk a tržby, letos ale propustil 200 zaměstnanců.
před 23 hhodinami

Nezaměstnanost mladých loni vzrostla na 12,4 procenta. Vliv má i nástup AI

Celosvětová míra nezaměstnanosti mladých lidí v loňském roce vzrostla o desetinu procentního bodu na 12,4 procenta. Bez práce tak bylo 67 milionů lidí ve věku 15 až 24 let. Nejvýraznější růst byl v zemích s vysokými příjmy, kde začíná trh práce měnit umělá inteligence (AI). Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila Mezinárodní organizace práce (ILO). V letech 2026 a 2027 by se míra nezaměstnanosti mohla podle předpokladů ustálit na 12,3 procenta.
včera v 14:16

Miliardový investiční podvod míří před soud, státní zástupce obžaloval tři lidi

Státní zástupce obžaloval tři lidi z podvodu, porušení pravidel hospodářské soutěže a neoprávněného podnikání v souvislosti s údajným investičním podvodem prostřednictvím společnosti Cryfin. V tiskové zprávě zaslané České televizi to ve středu uvedl žalobce Tomáš Černý z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Obvinění podle vyšetřovatelů způsobili 584 investorům škodu 1,1 miliardy korun. Obviněným hrozí až desetiletý pobyt za mřížemi.
včeraAktualizovánovčera v 13:25

Obalová revoluce „účtuje“ s věčnými chemikáliemi

Startuje velká obalová „revoluce“, od středy platí nová pravidla pro firmy i obchodníky. Přísné limity z obalů potravin prakticky vyloučí takzvané věčné chemikálie, které jsou známé i jako PFAS. Používaly se třeba pro balení jídla z fastfoodů, v krabicích na pizzu nebo v pečicím papíru. Nová pravidla se dotknou i výrobních procesů, což může zvýšit cenu zboží. Výrobci si navíc stěžují, že Evropská unie své technické předpisy pro plánované změny zveřejňuje pozdě.
11. 8. 2026

Brusel oznámil výplatu 897 milionů eur pro Česko z fondu na oživení ekonomik

Evropská komise v úterý oznámila, že Česku vyplatila 897 milionů eur (21,8 miliardy korun) v rámci šesté platby z takzvaného Nástroje pro oživení a odolnost (RRF). Tuzemsko tak z tohoto fondu ze svého národního podílu 8,67 miliardy eur i s nejnovější platbou vyčerpalo 88 procent.
11. 8. 2026

Inflace v červenci zrychlila, máslo ale bylo nejlevnější za šestnáct let

Spotřebitelské ceny v Česku v červenci zrychlily meziroční růst na 1,7 procenta z červnových 1,5 procenta. Meziměsíčně stouply ceny o 0,6 procenta. Svůj předběžný odhad z minulého týdne v úterý potvrdil Český statistický úřad (ČSÚ). Inflaci táhly vzhůru pohonné hmoty, opačně působily potraviny. Máslo bylo nejlevnější za šestnáct let a mléko od počátku sledování jeho ceny.
11. 8. 2026Aktualizováno11. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.