Frankfurt nad Mohanem - Do čela Evropské centrální banky (ECB) dnes na osm let usedne její třetí prezident Mario Draghi (64). Super Maria, jak šéfovi tamní centrální banky Italové přezdívají, teď čekají horké chvilky. Hned od počátku bude muset nástupce Francouze Jeana-Clauda Tricheta řešit problémy na všech frontách od postoje vůči požadavkům na pomoc v dluhové krizi eurozóny přes tlak Německa na zastavení potenciálně inflační intervenční politiky po spory o personální obsazení banky.
Výměna přichází ve chvíli, kdy hrozí rozpad monetární unie, o kterou Trichet 30 let usiloval. Banka, kterou během svého mandátu vybudoval, ale může krizi odvrátit, a Draghimu nezbývá, než dostát jejímu jménu.
Jean-Claude Trichet, bývalý šéf ECB
„Je jasné, že bych radši odcházel v klidnějších časech. Musíme přijmout realitu, nyní procházíme největší krizí od druhé světové války. Mohla by se proměnit i v krizi porovnatelnou s tou po první světové válce.“
Od dosavadního šéfa italské centrální banky se očekává, že vedení ECB dosáhne konsenzu, do jaké míry by měla banka pomáhat v zachraňování zadlužených a dluhovou krizí ohrožených zemí jako Řecka nebo Itálie. To, kde vytyčí hranici, do značné míry určí osud dluhové krize i samotného eura. První příležitost k naznačení směru Draghi dostane ve čtvrtek po zasedání bankovní rady ECB.
ECB bude dále bojovat proti inflaci
Stejně jako Trichet je i Draghi odhodlaným zastáncem přísně protiinflační měnové politiky, která však v posledních letech za globální finanční krize a zejména za dluhové krize eurozóny dostala vážné trhliny. Pro mnohé klíčovou linii banka překročila v loňském roce, kdy v zájmu pomoci Řecku, Irsku a Portugalsku začala na trzích skupovat jejich dluhopisy.
„Myslím si, že ECB má vysokou důvěru. Především protiinflační politika je velmi kredibilní, také velmi výrazně pomáhá eurozóně se zvládáním dluhové krize,“ myslí si analytik České spořitelny Ľuboš Mokráš.
Následně nákupy dluhopisů vyvolaly kritiku mezi německými členy banky a jejich odpor se ještě zvýšil, když ECB letos v srpnu začala kupovat dluhopisy Itálie a Španělska. Kvůli této politice již z vedení ECB odešli dva Němci.
Draghi plánuje „dočasný“ nákup jihoevropských dluhopisů
V minulém týdnu Draghi naznačil, že je připraven zmírňovat dluhovou krizi „dočasným“ pokračováním v nákupech dluhopisů ohrožených zemí. To ale může opět vést ke kritice od Němců, zejména poté, co minulý týden summit Evropské unie rozhodl o posílení „palebné síly“ záchranného fondu EFSF na bilion eur (téměř 25 bilionů korun). To sice „eurovalu“ umožní i intervence na trhu, kapacity ECB jsou ale mnohem vyšší a omezuje je pouze starost o vliv této politiky na inflaci.
Mario Draghi, nový prezident ECB
„Eurosystém centrálních bank eurozóny je rozhodnut svými nekonvenčními opatřeními zabránit tomu, aby selhalo fungování peněžních a finančních trhů.“
Inflace v Evropě i přes útlum ekonomiky roste a minulý měsíc se v zemích eura dostala na tři procenta, výrazně nad cílovou úroveň ECB, která je těsně pod dvěma procenty. Znamená to, že ECB zřejmě tento ani příští měsíc nebude moci podpořit prudce ochabující ekonomiku eurozóny snížením úrokových sazeb, protože německý kontingent ve vedení banky bude asi ostře proti tomu.
Draghi jako varinta za Webera
Původně měl v čele ECB po Trichetovi usednout Němec Axel Weber. Ten ale počátkem tohoto roku vzhledem ke své kritice kroků ECB odstoupil z čela německé Bundesbanky a tím i z širšího vedení ECB.
Řada Němců, kteří se koncem 90. let minulého století jen neochotně vzdávali milované marky, může být nyní znepokojena, protože užší šestičlenné vedení ECB je už z poloviny tvořeno zástupci „nedisciplinovaných“ jihoevropských zemí - vedle Draghiho je zde Portugalec Vitor Constancio a velkým problémem je přítomnost dalšího Itala, Lorenza Biniho Smaghiho.
Kvůli Binimu Smaghimu vypukl nyní spor mezi Itálií a Francií, která po Trichetově odchodu ztrácí v užším vedení ECB svého člověka. Paříž souhlasila v dubnu s nominací Draghiho jen pod podmínkou, že Bini Smaghi uvolní místo v řídicím výboru ECB Francouzi, Ital ale odstoupit odmítá a výzvy Paříže a italského premiéra Silvia Berlusconiho k odchodu označuje za útok na nezávislost banky.
Draghi se připravuje na důležité setkání s Bernankem
Draghi získal doktorát na technologickém institutu v Massachusetts, kde studoval i šéf americké centrální banky Ben Bernanke. Na oba nejmocnější bankéře světa tento týden čeká důležité zasedání a trhy očekávají, že nalijí světové ekonomice krev do žil. Bernanke by mohl odstartovat třetí vlnu kvantitativního uvolňování, na Draghiho pak investoři tlačí, aby snížil úrokovou sazbu, kterou jeho předchůdce po téměř dvou letech nedávno začal zvyšovat.
