Praha - Od prvního ledna nahradí slovenskou korunu v peněženkách našich východních sousedů euro. Naproti tomu zákazníci v českých obchodech budou minimálně ještě v několika příštích letech platit za zboží korunami. Česká vláda se do stanovení termínu přechodu na jednotnou měnu nijak nehrne, a tak bývá přijetí eura na Slovensku přirovnáváno k rozdělení společného státu Čechů a Slováků o šestnáct let dříve. Podle guvernérů dvou centrálních bank se sídly v Praze a Bratislavě se však ekonomický vývoj obou zemí v mnohém odlišuje už delší dobu. Co může být dnes přínosem pro Slovensko, mohlo by tak v Česku způsobit problémy. Zdeněk Tůma a jeho slovenský protějšek Ivan Šramko o tom hovořili na dnešním Žofínském fóru věnovanému právě přijetí eura v obou zemích.
Vstup do Evropské unie v roce 2004 znamenal pro převážně postkomunistické nováčky v kdysi elitním západoevropském klubu vedle dlouhé řady změn také přijetí časově blíže nespecifikovaného závazku pro přechod z jednotlivých národních na jednotnou evropskou měnu. Aby mohla členská země EU euro přijmout, musí plnit řadu podmínek označovaných jako konvergenční nebo také maastrichtská kritéria. Ta se týkají cenové stability, deficitu veřejného rozpočtu, stability devizového kurzu a konvergence dlouhodobých úrokových sazeb.
České schodky a slovenské reformy
1. května 2004, kdy ohňostroje oslavovaly definitivní zpečetění pádu železné opony, Česko ani Slovensko maastrichtská kritéria neplnily. Zatímco čeští politici si s tím tehdy těžkou hlavu nedělali a schvalovali silně schodkové státní rozpočty, Dzurindova slovenská vláda v té době pracovala na hlubokých reformách, které měly zemi pomoci překonat ekonomické otřesy z konce devadesátých let, a už rok věděla o tom, že se bude chtít s korunou rozloučit, co nejdříve. Na rozdíl od Čechů hrál tehdy Slovákům podle Šramka do karet vstřícný postoj k jednotné měně napříč politickým spektrem. „Ani jedna relevantní strana, která působila v parlamentu, nevznesla žádné zásadní připomínky vůči tomuto procesu," zdůraznil guvernér Národní banky Slovenska.
Maastrichtská konvergenční kritéria:
Pro zavedení eura v České republice je důležité, aby:
- schodek veřejných financí v zemi nepřesáhl tři procenta hrubého domácí produktu (HDP);
- celkový veřejný dluh nepřekročil 60 procent HDP;
- si ČR udržela cenovou stabilitu a průměrnou inflaci, která po dobu jednoho roku nesmí přesáhnout více než 1,5% míru tří členských zemí s nejnižší inflací;
- dlouhodobé úrokové sazby v ČR nesmí přesáhnout o více než dvě procenta sazby tří zemí s nejnižší inflací;
- poslední dva roky ČR dodržovala stanovené rozpětí pohybu své měny v mechanismu směnných kursů (ERM).
V následujících letech se obě země hřály na výsluní stoupající křivky konjunkturního cyklu a mohly se tak radovat z bezprecedentních hospodářských výsledků. Situace v ČR a SR se však lišila v oblasti cenové stability. „Je podstatné, že Česká ekonomika má dlouhodobě nízkou a stabilní inflaci,“ zdůraznil Tůma, slovenský růst si naproti tomu vyžádal i rychlejší zdražování a Slovensko tak začalo inflační kritérium plnit až v létě 2007. Brusel však přesto nakonec dal euru na Slovensku zelenou. „Evropské autority jsme přesvědčili, že ho (inflační kritérium) plníme udržitelným způsobem,“ dodává Šramko, který vidí inflační kritérium jako největší slabinu maastrichtského systému. Ten je prý napsán na míru západoevropským ekonomikám.
Posilující koruny
Důležitým tématem se stala také otázka posilování samostatných středoevropských měn. Rychlé zhodnocení české koruny zejména letos v létě zesílilo volání vývozců po brzkém přijetí eura. Náklady na výrobu v Česku se jim totiž kvůli klesajícímu kurzovému rozdílu zvyšují. Posilovala taky slovenská koruna, Evropská komise tak musela dvakrát změnit její centrální paritu v předvstupním systému ERM II. Kurz, ve kterém Slováci vymění korunu za euro se tak z prapůvodních 38,455 Sk/Eur snížil na výsledných 30,126 Sk/Eur.
Tůma, který maastrichtská kritéria označuje pouze za nutnou, a nikoli postačující podmínku vstupu do eurozóny, vidí právě posilování koruny za možné budoucí nebezpečí po přijetí eura v Česku. Zvyšování cenové hladiny se pak totiž ze změny kurzu přenese na inflaci. „K inflaci v eurozóně bychom pak museli přidat 4 až 5 procent, která by vyplývala z reálného zhodnocování měny, a inflace nad pět procent by pak byla riziková z hlediska vytváření inflačních očekávání," vysvětlil Tůma. Se stejným problémem se však bude muset poprat i Slovensko.
Česko potřebuje důchodovou reformu
Naopak výhodou slovenské ekonomiky jsou podle Tůmy reformy, které přijala minulá vláda. Slovensko je díky nim daleko lépe připraveno třeba na stárnutí populace. V České republice se o důchodové reformě zatím jenom mluví.
