Slovensko bude brzy mastkovou velmocí

Gemerská Poloma – Jedno z největších nalezišť vysoce kvalitního mastku na světě je připraveno na zahájení těžby. Rakouská firma totiž dokončila vrty, které potvrdily v okolí obce Gemerská Poloma na východním Slovensku výskyt minimálně pěti milionů tun mastku. Ten svojí kvalitou dokáže konkurovat nejvýznamnějším světovým nalezištím v Číně, Indii nebo Pákistánu.

Automobilový, farmaceutický a kosmetický průmysl je za tunu mastku ochotný platit tisíce eur. Slovenský mastek má navíc podle geologů výjimečnou kvalitu. „Vaše auto, moje auto, každé jedno auto obsahuje alespoň 25 kilogramů mastku v různých plastech. Jsme přesvědčeni, že tohle naleziště má z hlediska kvality i objemu velký potenciál,“ tvrdí výkonný ředitel Schmidt Industrie Holding Robert Schmidt.

Těžba mastku bude stát 40 miliard eur

Do teď Rakušané na východním Slovensku investovali dvacet milionů eur, stejnou částku bude navíc stát výstavba zpracovatelského závodu. Zatím se ale peníze zhodnocovat nemohou. Započetí těžby totiž brání probíhající spory.

Těm musí přihlížet i Ernst Haidecker, který se účastnil prvních průzkumů už před dvacítkou let. Pak se ale rozhodl dlouhotrvající proces opustit. Dnes se však do Polomy vrátil a věří, že nová firma dokáže projekt dotáhnout do zdárného konce.

Šéf VSK Mining Ernst Haidecker:

„Báňská činnost je moc riskantní, náročná na čas a na investice, a když předchozí majitelé práv prodali své akcie, bylo mi jasné, že žádné další investice nebudou. Místo toho jen vyčkávali a spekulovali.“

Nahrávám video
Reportáž Ladislava Kerekeše
Zdroj: ČT24

Předešlým vlastníkům báňský úřad uložil vytěžit tunu suroviny do určitého termínu. To se ale nepodařilo. Právo na dobývání mastku tak firmy opět ztratily. Dodnes se proto kanadská firma Belmont Resources a německá Eurogas soudí se slovenskými úřady. Velkou naději jim však starosta obce Gemerská Poloma Ján Chanas nedává. „Nevím, jak se na to budou dívat evropské soudy, zatím ale firmy všechny spory na Slovensku prohrály,“ vysvětluje.

Pokud se slova starosty vyplní, Rakušanům by nemělo v zahájení těžby nic bránit. Naplno by se pak mohla rozběhnout nejdříve v roce 2014.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
včeraAktualizovánovčera v 03:03

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
20. 3. 2026

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
20. 3. 2026

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026
Načítání...